Kohl, synové a macecha
Bývalý kancléř Helmut Kohl, jeho synové Peter a Walter a jeho nová žena Maike Kohl-Richterová se dostali do sporu. Nejzřetelněji to bylo vidět v minulých dnech, kdy se v kostele ve Speyeru konala vzpomínková mše na Kohlovu ženu Hannelore, která si kvůli těžké nemoci před deseti lety v noci z 4. na 5. července vzala život. Slavnost se dlouho připravovala, v kostele se sešlo asi devět set hostů, jen místo, které bylo připraveno pro Helmuta Kohla, zůstalo prázdné. Týden před obřadem bývalý kancléř oznámil, že se vzpomínkového aktu nezúčastní a zůstane ve svém bungalovu v Ogersheimu ve Falcku. Chyběl i ráno, kdy synové položili u hrobu paní Kohlové věnec. Hlavní důvod k nepřítomnosti Helmuta Kohla novináři spatřují v tom, že po mnohaleté odmlce, kdy se k němu synové nehlásili kvůli jeho druhé svatbě, si nedovedl představit, že by měl zasednout na lavici vedle nich, i když většinou právě smuteční obřady bývají tím momentem, který rodinu stmeluje. Newsmagazín Der Spiegel napsal: "Takové rodinné drama ještě moderní Německo nezažilo." Jiná média připomínala, že to, co se odehrávalo před zraky veřejnosti, připomínalo spíše béčkový film než skutečnost, která se týká jedné z nejprominentnějších rodin Německa.
Helmut Kohl má za sebou největší politický úspěch a nikdo se s ním nemůže v Německu srovnávat: V roce 1976 dostali křesťanští demokraté pod jeho vedením 43,7 procenta hlasů, to se nepovedlo ani Konradu Adenauerovi a po pádu Berlínské zdi se mu podařilo sjednotit uměle rozdělené Německo, zavést euro a zajistit své zemi prominentní místo v Evropě. Političtí nepřátelé a někteří novináři mu nemohli nikdy přijít na jméno: kvůli jeho tvaru hlavy a tloušťce mu přezdívali "hruška" nebo o něm hovořili jako o "podnikovém neštěstí." Před rokem, když slavil osmdesátiny, to ale vypadalo opačně: Jako kdyby všichni na výčitky zapomněli a odevšud byla slyšet jen chvála. Zdálo se, že i na jeho aféru s nezákonnými dary pro stranu CDU, kvůli které musel odstoupit, se zapomnělo.
To, co se odehrává ale nyní, nemá s politikou nic společného: proti Helmutu Kohlovi se obrátili jeho synové, a tím se do středu zájmu dostává jeho osobnost či přesněji řečeno jeho charakter. V ten moment jde i o to, jaký obraz kancléře zůstane zachován. Bude se o něm hovořit jako o velkém státníkovi, nebo jen jako o chladném a vypočítavém egoistovi?
Tu horší stránku bývalého kancléře líčí jeho syn Walter v knize, kterou o svém otci napsal, stejně jako film Heriberta Schwana o Hanneloroe Kohlové a další kniha, které se objevila na trhu v těchto dnech, na které se opět podílel Kohlův syn Walter spolu s Donou Kujacinskou s názvem Hannelore Kohlová: německý život. Na straně bývalého kancléře stojí z rodiny jen jeho nová žena, která se o něj stará a chrání jeho odkaz. Má to ale těžké, protože jen knihy Kohlova syna Waltera, jejíž titul by se dal velmi volně přeložit jako Žít vlastní život nebo být v životě manipulován, se za prvních pár týdnů prodalo už více než 200 000 exemplářů.
Samotný kancléř se již dlouho k ničemu nevyjadřuje, protože od úrazu z jara 2008 už nechodí, pohybuje se jen na invalidním vozíku a ani není schopen delší dobu soustředěně hovořit. A kdyby se o něj druhá žena intenzivně nestarala, říkají i ti, kteří ji nemohou přijít na jméno, nejspíš by Helmut Kohl již dávno nežil. Upadl totiž v kuchyni a měl na mozku velký hematon.
Zatím jde ale jen o city, skutečný problém zřejmě nastane až po Kohlově smrti, kdy půjde o jeho pozůstalost. O majetku či o penězích sice nemůže být žádná řeč, protože po aféře kolem darů CDU musel kancléř po soudním rozhodnutí zaplatit pokutu ve výši 700 000 marek, kvůli čemuž se musel zadlužit. Část dluhu zřejmě Hlmut Kohl splatil z honoráře za své paměti, ale rozhodně nelze o bývalém kancléři hovořit jako o bohatém muži. Boj se tedy evidentně povede jen o jeho intelektuální pozůstalost, to znamená poznámky, deníky, korespondenci a protokoly, které mapují podstatnou část dějin Spolkové republiky Německo. V Kohlově bungalovu je těchto materiálů údajně plný sklep.
Psáno pro ČRo 6
Helmut Kohl má za sebou největší politický úspěch a nikdo se s ním nemůže v Německu srovnávat: V roce 1976 dostali křesťanští demokraté pod jeho vedením 43,7 procenta hlasů, to se nepovedlo ani Konradu Adenauerovi a po pádu Berlínské zdi se mu podařilo sjednotit uměle rozdělené Německo, zavést euro a zajistit své zemi prominentní místo v Evropě. Političtí nepřátelé a někteří novináři mu nemohli nikdy přijít na jméno: kvůli jeho tvaru hlavy a tloušťce mu přezdívali "hruška" nebo o něm hovořili jako o "podnikovém neštěstí." Před rokem, když slavil osmdesátiny, to ale vypadalo opačně: Jako kdyby všichni na výčitky zapomněli a odevšud byla slyšet jen chvála. Zdálo se, že i na jeho aféru s nezákonnými dary pro stranu CDU, kvůli které musel odstoupit, se zapomnělo.
To, co se odehrává ale nyní, nemá s politikou nic společného: proti Helmutu Kohlovi se obrátili jeho synové, a tím se do středu zájmu dostává jeho osobnost či přesněji řečeno jeho charakter. V ten moment jde i o to, jaký obraz kancléře zůstane zachován. Bude se o něm hovořit jako o velkém státníkovi, nebo jen jako o chladném a vypočítavém egoistovi?
Tu horší stránku bývalého kancléře líčí jeho syn Walter v knize, kterou o svém otci napsal, stejně jako film Heriberta Schwana o Hanneloroe Kohlové a další kniha, které se objevila na trhu v těchto dnech, na které se opět podílel Kohlův syn Walter spolu s Donou Kujacinskou s názvem Hannelore Kohlová: německý život. Na straně bývalého kancléře stojí z rodiny jen jeho nová žena, která se o něj stará a chrání jeho odkaz. Má to ale těžké, protože jen knihy Kohlova syna Waltera, jejíž titul by se dal velmi volně přeložit jako Žít vlastní život nebo být v životě manipulován, se za prvních pár týdnů prodalo už více než 200 000 exemplářů.
Samotný kancléř se již dlouho k ničemu nevyjadřuje, protože od úrazu z jara 2008 už nechodí, pohybuje se jen na invalidním vozíku a ani není schopen delší dobu soustředěně hovořit. A kdyby se o něj druhá žena intenzivně nestarala, říkají i ti, kteří ji nemohou přijít na jméno, nejspíš by Helmut Kohl již dávno nežil. Upadl totiž v kuchyni a měl na mozku velký hematon.
Zatím jde ale jen o city, skutečný problém zřejmě nastane až po Kohlově smrti, kdy půjde o jeho pozůstalost. O majetku či o penězích sice nemůže být žádná řeč, protože po aféře kolem darů CDU musel kancléř po soudním rozhodnutí zaplatit pokutu ve výši 700 000 marek, kvůli čemuž se musel zadlužit. Část dluhu zřejmě Hlmut Kohl splatil z honoráře za své paměti, ale rozhodně nelze o bývalém kancléři hovořit jako o bohatém muži. Boj se tedy evidentně povede jen o jeho intelektuální pozůstalost, to znamená poznámky, deníky, korespondenci a protokoly, které mapují podstatnou část dějin Spolkové republiky Německo. V Kohlově bungalovu je těchto materiálů údajně plný sklep.
Psáno pro ČRo 6