Přijde po Kaddáfím občanská válka?
Jak se předpokládalo, jakmile po setmění v sobotu 20. srpna 2011 skončil ramadán, vypuklo v Tripolisu povstání proti Muammaru Kaddáfímu. Podle agenturních zpráv hned po jeho vypuknutí Kaddáfí s celou svou rodinou Tripolis opustil v doprovodu elitních vojáků směrem k alžírským hranicím.
Podle zpráv z Tripolisu by se měl v neděli zdržovat pod ochranou kmene Al-Orban v těsné blízkosti hranic. Ještě dříve než však libyjský vůdce opustil Tripolis, dal začátkem týdne rozkaz proti rebelům použít rakety středního doletu, sdělil americký ministr obrany. CNN hlásila v půli týdne, že jedna raketa Scud, zřejmě ruské provenience, byla vypálena na město Brega, které je v rukou rebelů, ale minula cíl a dopadla do pouště.
NATO sice podniklo od 31. března 2011 celkem 8000 náletů na Libyi, které měly za cíl zničit vojenská stanoviště, tanky a skladiště zbraní, ale raketová stanoviště se jim prý většinou zničit nepodařilo. Kaddáfí má či měl k dispozici obrovské množství zbraní a navíc je uschoval na mnoha místech, takže je není moc snadné vypátrat. Předpolí skladišť bývají zaminovaná, proto pozemními silami jsou těžko dosažitelná.
Základní otázka, kterou si nyní experti kladou, zní: Co se stane s takovým množstvím zbraní po odchodu Kaddáfího do exilu, když fronta mezi rebely a armádou je roztažena do ohromné délky? Jedno se zdá být ale zřejmé - alespoň podle zpráv z velení NATO - mandát pro nasazení vojsk a kontrolu vzdušného prostoru, který by měl skončit posledního září, by měl být prodloužen do konce roku. Kaddáfí by měl vědět, že nemůže čekat do konce září, kdy mandát NATO skončí a doufat, že pak se zase ujme v Libyi moci nad celým územím. Na druhé straně je zřejmé, že NATO se nechce v Libyi dlouhodobě angažovat a ani nechce převzít správu země do svých rukou. Američané i Britové prosazují, aby OSN vydalo další rezoluci, která se bude týkat Libye a v níž by se řešilo nasazení modrých přileb, které by měly garantovat mír v regionu.
Bohužel podle expertů hlavní starost dnes dělají politikům spíš rebelové než sám Kaddáfí, který pokud už neodešel ze země, tak s největší pravděpodobností tak učiní v nejbližších hodinách nebo dnech. Přechodná vzbouřenecká rada, která by měla převzít v Libyi vládu, je však politicky rozštěpená a nikdo si nedovede za této situace představit, jakou roli sehrají znepřátelené kmeny a jejich náčelníci. V nejhorším všichni počítají s občanskou válkou, která díky velkému množství zbraní v zemi, může trvat velmi dlouho. Ten, kdo se zmocní největšího množství ukrytých zbraní, se bude s největší pravděpodobností snažit uchvátit moc na svou stranu.
Světová zdravotnická organizace WHO nechala uvolnit sto milionů eur ze zmražených Kaddáfího peněz na zdravotnický materiál, ale nejspíš ani toto gesto humanitární pomoci situaci v této zemi neuklidní. Muammar Kaddáfí v této zemi vládne či vládl 42 let právě díky schopnosti udržovat mezi znepřátelenými klany věčné napětí, které nyní může vyhryznout s nečekanou krutostí.
Podle zpráv z Tripolisu by se měl v neděli zdržovat pod ochranou kmene Al-Orban v těsné blízkosti hranic. Ještě dříve než však libyjský vůdce opustil Tripolis, dal začátkem týdne rozkaz proti rebelům použít rakety středního doletu, sdělil americký ministr obrany. CNN hlásila v půli týdne, že jedna raketa Scud, zřejmě ruské provenience, byla vypálena na město Brega, které je v rukou rebelů, ale minula cíl a dopadla do pouště.
NATO sice podniklo od 31. března 2011 celkem 8000 náletů na Libyi, které měly za cíl zničit vojenská stanoviště, tanky a skladiště zbraní, ale raketová stanoviště se jim prý většinou zničit nepodařilo. Kaddáfí má či měl k dispozici obrovské množství zbraní a navíc je uschoval na mnoha místech, takže je není moc snadné vypátrat. Předpolí skladišť bývají zaminovaná, proto pozemními silami jsou těžko dosažitelná.
Základní otázka, kterou si nyní experti kladou, zní: Co se stane s takovým množstvím zbraní po odchodu Kaddáfího do exilu, když fronta mezi rebely a armádou je roztažena do ohromné délky? Jedno se zdá být ale zřejmé - alespoň podle zpráv z velení NATO - mandát pro nasazení vojsk a kontrolu vzdušného prostoru, který by měl skončit posledního září, by měl být prodloužen do konce roku. Kaddáfí by měl vědět, že nemůže čekat do konce září, kdy mandát NATO skončí a doufat, že pak se zase ujme v Libyi moci nad celým územím. Na druhé straně je zřejmé, že NATO se nechce v Libyi dlouhodobě angažovat a ani nechce převzít správu země do svých rukou. Američané i Britové prosazují, aby OSN vydalo další rezoluci, která se bude týkat Libye a v níž by se řešilo nasazení modrých přileb, které by měly garantovat mír v regionu.
Bohužel podle expertů hlavní starost dnes dělají politikům spíš rebelové než sám Kaddáfí, který pokud už neodešel ze země, tak s největší pravděpodobností tak učiní v nejbližších hodinách nebo dnech. Přechodná vzbouřenecká rada, která by měla převzít v Libyi vládu, je však politicky rozštěpená a nikdo si nedovede za této situace představit, jakou roli sehrají znepřátelené kmeny a jejich náčelníci. V nejhorším všichni počítají s občanskou válkou, která díky velkému množství zbraní v zemi, může trvat velmi dlouho. Ten, kdo se zmocní největšího množství ukrytých zbraní, se bude s největší pravděpodobností snažit uchvátit moc na svou stranu.
Světová zdravotnická organizace WHO nechala uvolnit sto milionů eur ze zmražených Kaddáfího peněz na zdravotnický materiál, ale nejspíš ani toto gesto humanitární pomoci situaci v této zemi neuklidní. Muammar Kaddáfí v této zemi vládne či vládl 42 let právě díky schopnosti udržovat mezi znepřátelenými klany věčné napětí, které nyní může vyhryznout s nečekanou krutostí.