Maďarsko: konec veřejnoprávních médií
V České republice se za pár dní bude volit nový generální ředitel České televize, která, jako veřejnoprávní instituce či stanice veřejné služby, má nezastupitelnou roli při vzniku veřejného mínění: zastupuje všechny občany a nejen straníky. Jaká ohrožení nás mohou čekat, uvidíme, když se podíváme do Maďarska. Tam se ve veřejnoprávních médiích začalo z úsporných důvodů propouštět, ale tato akce se velmi rychle proměnila v politickou čistku: z 3 200 zaměstnanců má odejít 550 nepohodlných novinářů. Médií se brutálně zmocnil Viktor Orbán a jeho strana Fidesz, která má v parlamentu většinu. Z televize odcházejí tak výrazné postavy jako László Benda, Antónia Mészárosová, Görgy Nej, Péter Nyárádi, Nóra Winklerová či András Siklós. Vyhozeni byli i všichni, kteří protestovali v minulém roce proti novému tiskovému zákonu. Například Antónia Mészarosová před tím dlouho pracovala v BBC a byla hvězdou večerních politických talkshow. Odejít musela hlavně kvůli tomu, že dobře dělala svou práci: premiéru Orbánovi kladla nepříjemné otázky. To je samozřejmě její povinnost. Jenže výsledek pana Orbána nemohl potěšit: sledovanost večerních zpráv na stanici M1 klesla na historické minimum, dívá s na ně už jen 300 tisíc diváků.
Za zmínku stojí mechanismus, jakým se jedna strana médií zmocnila. Nejprve bych ale připomněl, že tato tendence má v Maďarsku staré kořeny a netýká se jen této vlády: Podle Zoltana Sido z Új szó jsou první podobné snahy již z let 1991 a 1992 i z let 1998 až 2002. A předzvěstí byl nový mediální zákon, který tam platí od ledna, podle něhož by šlo zlikvidovat jakékoliv médium. Jenže jak EU tak USA proti zákonu protestovaly, a proto zatím nebyl použit. Situace je ale taková, že privátní televize se raději politice vyhýbají a tisková média paradoxně mají - jak řekl Eszter Zalán Respektu - o něco lepší podmínky. Samozřejmě svobodu mají i nezávislé internetové portály. V těchto dnech se snahy získat pod kontrolu nezávislá média soustředily na Klubrádio, které je poslední politicko-společenské nezávislé rádio: pokouší se mu neprodloužit licenci.
Hlavní tlaky jsou soustředěny na televizi. Protože pan Orbán a jeho strana Fidész má v parlamentu většinu: byl zřízen zákonem tzv. Fond, který sdružil všechny novináře ve veřejnoprávních médiích a je výlučným výrobcem všech programů. V jeho čele stojí lidé z Fideszu a ti obsadili i veškerá místa editorů. Veřejnoprávní média jsou v Maďarsku médii jedné strany, jako za Hitlera či za komunistů. Fond sice podléhá tzv. Mediální radě, ale i ta je jmenovaná Fideszem. Rakouský Der Standard, jako ostatní deníky z celého světa včetně Jerusalem Post, napsaly: Maďarsko vystoupilo z hodnotového systému EU a je tam zaváděn autoritativní nacionalistický režim. Německý Die Zeit měl titulek: Model Peking.
Současně s uzurpováním veřejnoprávních institucí si Fidesz buduje celé mediální impérium. Podle Zoltana Sido má teď tato strana pod kontrolou nejen dva televizní kanály M1 a M2, ale i Duna Televízi a rozhlas a z tisku ovládá i Magyar Hirlap, Magiar Nemzet a Heti Válasz.
Za zmínku stojí, že šéfredaktorem zpravodajství Fondu je dvaatřicetiletý Dániel Papp z extrémistické strany Jobbik, člověk připomínající našeho Ladislava Bátoru a i jeho slovník je podobný. Když vysoký představitel americké administrativy kritizoval mediální poměry v Maďarsku, jeden z poslanců Fideszu ho urážel podobně jako pan Bátora knížete Schwarzenberga.
Nový ředitel České televize by měl být proto tak silný, aby tuto instituci uměl obhájit, protože jen média veřejné služby a seriózní tiskoviny vytvářejí morálně-legální autority a tzv. segmentovaný pluralismus, tedy co nejbohatší členění lidí podle konfesí, třídního začlenění, národností a jazyků, jejichž elity ale vytvářejí zároveň sjednocující prostředí a dovolují vytváření koalic.
Vyšlo v MfD
Za zmínku stojí mechanismus, jakým se jedna strana médií zmocnila. Nejprve bych ale připomněl, že tato tendence má v Maďarsku staré kořeny a netýká se jen této vlády: Podle Zoltana Sido z Új szó jsou první podobné snahy již z let 1991 a 1992 i z let 1998 až 2002. A předzvěstí byl nový mediální zákon, který tam platí od ledna, podle něhož by šlo zlikvidovat jakékoliv médium. Jenže jak EU tak USA proti zákonu protestovaly, a proto zatím nebyl použit. Situace je ale taková, že privátní televize se raději politice vyhýbají a tisková média paradoxně mají - jak řekl Eszter Zalán Respektu - o něco lepší podmínky. Samozřejmě svobodu mají i nezávislé internetové portály. V těchto dnech se snahy získat pod kontrolu nezávislá média soustředily na Klubrádio, které je poslední politicko-společenské nezávislé rádio: pokouší se mu neprodloužit licenci.
Hlavní tlaky jsou soustředěny na televizi. Protože pan Orbán a jeho strana Fidész má v parlamentu většinu: byl zřízen zákonem tzv. Fond, který sdružil všechny novináře ve veřejnoprávních médiích a je výlučným výrobcem všech programů. V jeho čele stojí lidé z Fideszu a ti obsadili i veškerá místa editorů. Veřejnoprávní média jsou v Maďarsku médii jedné strany, jako za Hitlera či za komunistů. Fond sice podléhá tzv. Mediální radě, ale i ta je jmenovaná Fideszem. Rakouský Der Standard, jako ostatní deníky z celého světa včetně Jerusalem Post, napsaly: Maďarsko vystoupilo z hodnotového systému EU a je tam zaváděn autoritativní nacionalistický režim. Německý Die Zeit měl titulek: Model Peking.
Současně s uzurpováním veřejnoprávních institucí si Fidesz buduje celé mediální impérium. Podle Zoltana Sido má teď tato strana pod kontrolou nejen dva televizní kanály M1 a M2, ale i Duna Televízi a rozhlas a z tisku ovládá i Magyar Hirlap, Magiar Nemzet a Heti Válasz.
Za zmínku stojí, že šéfredaktorem zpravodajství Fondu je dvaatřicetiletý Dániel Papp z extrémistické strany Jobbik, člověk připomínající našeho Ladislava Bátoru a i jeho slovník je podobný. Když vysoký představitel americké administrativy kritizoval mediální poměry v Maďarsku, jeden z poslanců Fideszu ho urážel podobně jako pan Bátora knížete Schwarzenberga.
Nový ředitel České televize by měl být proto tak silný, aby tuto instituci uměl obhájit, protože jen média veřejné služby a seriózní tiskoviny vytvářejí morálně-legální autority a tzv. segmentovaný pluralismus, tedy co nejbohatší členění lidí podle konfesí, třídního začlenění, národností a jazyků, jejichž elity ale vytvářejí zároveň sjednocující prostředí a dovolují vytváření koalic.
Vyšlo v MfD