Rozhovor s nejvyšším státním zástupcem JUDr. Pavlem Zemanem

V pondělí 6. února se odehrála na Městském státním zastupitelství v Praze dramatická scéna. Jeho šéfka Jana Hercegová neunesla napjatou situaci a rozkřičela se na kontrolní tým z vrchního státního zastupitelství: „Takže kdo vám to uložil? JUDr. Pješčak? Byl to JUDr. Pješčak? Takže on, jo?“

Tak zaznamenal v písemné zprávě o průběhu akce státní zástupce Jaroslav Dolejší. Jeho kolega Peter Pješčak sepsal krátký úřední záznam. Podle něj mu Hercegová „sdělila, že jistě pochopím, že mně osobně nepředá žádné spisy, a to s ohledem na únik informací, jehož jsem se dopustil v případu Drobil“.

Právě tento záznam, problémy s průtahy vyšetřování privatizace MUS a nákupů obrněných transportérů Pandur a rozhodnutí Městského soudu v Praze o zrušení odvolání JUDr. Rampuly z místa vrchního státního zástupce v Praze byly důvodem k tomu, abychom nejvyššímu státnímu zástupci položili několik otázek.

Může státní zástupkyně odmítnout vydání spisů na aktuálně probíhající kauzy?

Z obsahu zákona o státním zastupitelství a interních předpisů státního zastupitelství výslovně nevyplývá, že by podřízené státní zastupitelství mohlo odmítnout vydat na žádost bezprostředně nadřízeného státního zastupitelství spisy ke kontrole. Kontrola může proběhnout i ve věci, jež nebyla u státního zastupitelství skončena, to znamená v tzv. živé kauze. Naopak státní zástupce nadřízeného státního zastupitelství je povinen si v rámci zákonem předepsané formy kontroly opatřit veškeré reálně dostupné podklady, které jsou potřebné k jejímu úplnému a plnohodnotnému provedení a zjištění skutečného stavu v prověřované věci. Na druhou stranu je logické, že nelze vydat spisy, ve kterých je nutné provádět úkony, např. podání opravného prostředku, rozhodnutí o vazbě či rozhodnutí o opravném prostředku. Nemohu se k dané problematice blíže vyjádřit, protože neznám rozsah ani průběh provedeného dohledu na městském státním zastupitelství, který je plně v pravomoci vrchního státního zastupitelství jakožto bezprostředně nadřízeného státního zastupitelství

Předmětem prověrky byly prý i ukončené věci z obvodních státních zastupitelství, což je prý podle některých odborníků nezákonné. Ukončené věci z obvodů může jen vrchní státní zastupitelství v rámci tzv. kontroly skončené věci, tvrdí paní Vesecká. Ale vždyť pan Mečl vede vrchní státní zastupitelství, tak nevím, co mu vytýká?

V případě, že se jednalo o již skončené věci vedené u obvodních státních zastupitelství, ve kterých pražské městské státní zastupitelství vykonávalo dohled (právě na takový stav lze usuzovat z toho, že Vrchní státní zastupitelství v Praze si v těchto věcech vyžadovalo spisy Městského státního zastupitelství v Praze) je Vrchní státní zastupitelství v Praze oprávněno podle § 2 odst. 1 jednacího řádu státního zastupitelství vykonat dohled nad postupem bezprostředně nižšího Městského státního zastupitelství v Praze, který je svou povahou rovněž dohledem (tedy tzv. dohled nad dohledem). V rámci tohoto dohledu je vrchní státní zastupitelství oprávněno zaměřit svou pozornost pouze na hodnocení úrovně a účinnosti dohledu (nikoli třeba na odůvodněnost a správnost meritorního rozhodnutí), který v těchto věcech vykonalo Městské státní zastupitelství v Praze. Nejvyšší státní zastupitelství nemá doposud žádné informace o rozsahu nařízené dohledové prověrky ani o samotném průběhu výkonu dohledu. V tomto smyslu nelze zaměňovat tzv. dohled nad dohledem a kontrolu skončené věci, která je výlučným oprávněním nejvyššího státního zástupce.

Dále se kontrolorům vytýká rychlost a odvoz spisů z budovy.

Nemohu se vyjádřit k této konkrétní situaci, poněvadž nemám o průběhu kontroly detailní informace. Navíc nelze vyloučit, že nejvyšší státní zastupitelství bude otázku dohledu na městském státním zastupitelství v Praze přezkoumávat, a proto nemohu dopředu formulovat svůj názor na věc.

Proč jste odmítl zbavit mlčenlivosti státní zástupkyni Janu Herzegovou a šest dalších státních zástupců z městského státního zastupitelství v Praze? Vaše odpověď o tom, "že se nebudete nikde promenovat" zní poněkud arogantně, nemyslíte?

V této souvislosti je nutné poznamenat, že nejvyšší státní zástupce může rovněž řešit případnou stížnost na chování vrchních státních zástupců. Dosud jsem však žádný podnět ze strany Městského státního zastupitelství v Praze neobdržel.

Kromě povinnosti informovat veřejnost o své činnosti, ať už podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, anebo pokud se týká informací z vedeného řízení (pokud jde o trestní řízení, je tato úprava obsažena zejména v ustanovení § 8a až 8d trestního řádu), umožňuje zákon o státním zastupitelství pouze jeden způsob, jak informovat o činnosti státního zastupitelství mimo soustavu státního zastupitelství. Tento způsob informování je upraven v ustanovení § 13 odst. 1, 2 zákona o státním zastupitelství. Podle něj může ministr spravedlnosti požádat státní zastupitelství o informaci o stavu řízení v každé věci, v níž je státní zastupitelství činné, pokud je taková informace potřebná k plnění úkolů Ministerstva spravedlnosti ČR, nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády. Jinou možnost informovat moc výkonnou nebo zákonodárnou o své činnosti, vyjma každoročně zveřejňované zprávy o činnosti státního zastupitelství, zákon nedává (pominu-li zvláštní případ event. součinnosti s parlamentní vyšetřovací komisí, o nějž tu však nejde). Toto zákonné omezení mimo jiné garantuje nezávislost státního zastupitelství. To je také důvod pro nezbavení mlčenlivosti státních zástupců.

Co můžete říci o tom, že pražský městský soud vyhověl žalobě pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly a zrušil rozhodnutí ministra Pospíšila o jeho odvolání, když neznáte odůvodnění? Jaké komplikace tato nová situace pro vás, jako nejvyššího státního zástupce, může způsobit?

Rozhodnutí soudu pochopitelně respektuji. Okamžikem doručení rozhodnutí stranám sporu obsadí JUDr. Rampula opět funkci vrchního státního zástupce a věc se vrací zpět do správního řízení k ministrovi spravedlnosti. Nemohu rozhodnutí soudu komentovat bez znalosti důvodů, které jej vedly k tomuto rozhodnutí. Obecně přistupuji zásadně ke všem problémům řešeným v rámci státního zastupitelství věcně a to se samozřejmě týká i odvolání JUDr. Rampuly. Proces reformy státního zastupitelství, o kterou usilujeme, s sebou samozřejmě nese i řešení personálních otázek, což je vždy záležitost nelehká, ale nenazval bych ji komplikovanou.

Vy tedy opravdu tuto situaci, která ohrožuje z pohledu zvenčí nejen reformu státních zastupitelství, ale i samotného ministra, který ji podporuje, nevidíte jako komplikaci?

Komplikací se tato situace může stát, pokud by vedla k zablokování reformy státního zastupitelství a k otřesení důvěry veřejnosti ve státní zastupitelství.