V noci na středu 12. června 2013 zastavila řecká vláda vysílání veřejnoprávní televize ERT. Některé oblasti země na severovýchodě a řecké ostrovy poblíž Turecka jsou díky tomu zcela odříznuté od informací vysílaných v řečtině a jsou odkázané jen na turecké vysílače. Stalo se tak poprvé od roku 1966, kdy tam televize začala vysílat. Na protest proti odpojení se pak v Řecku konala generální stávka. Na veřejnosti se začalo diskutovat o tom, jestli lze ještě hovořit v Řecku o demokracii, když tak bylo učiněno bez vědomí parlamentu. Oficiální protest zaslal řecké vládě také Jean-Paul Philippot, prezident Evropské vysílací unie (EBU). Propuštění novináři vysílají v současnosti přes internet. Zavření televize vyvolalo nakonec i vládní krizi.

Jenže vláda a její premiér Antonis Samaras toto opatření učinili v souladu se zákonem, který den před tím sama vláda schválila, parlament ho má stvrdit až následně. Důvodem zrušení televize jsou podle vládnoucí Nové demokracie nehorázně velké náklady na provoz této televize. ERT podle ní ročně stála daňové poplatníky 328 milionů eur, jenže většina byla zaplacena z poplatků, a to vláda nepřiznává. Čísla hovoří jasně: 88 procent rozpočtu televize tvoří koncesionářské poplatky (50 eur ročně), jejichž výběr v Řecku je stoprocentní, protože se platí společně s účtem za elektřinu. Další peníze plynou do její kasy z reklamy. Státní rozpočet tak má na financování televize jen mizivý podíl, čímž suma, kterou uvádí vláda, je zcela zavádějící.

Nejspíš tomu ale ve skutečnosti bylo jinak: Vláda totiž byla nucena do konce června, jak to slíbila v Bruselu, zbavit se dalších dvou tisíc státních zaměstnanců (přičemž do konce roku 2014 jich má propustit 15 000 a to za situace, kdy tam je 28 procent nezaměstnaných, jak uvedl Guardian), což tímto krokem splnila, o práci přišlo dokonce 2 656 zaměstnanců, z toho asi 700 novinářů, a tím si zajistila přísun dalších peněz od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Zároveň veřejnosti slíbila, že během několika týdnů zřídí novou, zeštíhlenou stanici (pod stejnou firmou vysílalo i 26 rozhlasových stanic). Úsporná opatření v televizi již léta požadovala i veřejnost. Znalci místních poměrů za tímto krokem vidí ale hlavně snahu se zbavit novinářů, kteří vládu za různé kroky ostře kritizují (loni již byli propuštěni dva populární hlasatelé Marilena Katsimiová a Kostas Arvanitis, kteří moderovali kritické pořady) a zaměstnat tam loajální novináře, kterých je bez práce dost. Odborníci říkají, že časem se v nové televizi stejně počet zaměstnanců zvýší, jako tomu v Řecku bylo už několikrát: když se něco slíbilo Bruselu.

Nejvyšší správní soud ale vládě vzápětí nařídil, že veřejnoprávní vysílání stanic ERT musí být obnoveno. Vláda v minulých dnech oznámila, že vysílání začne koncem srpna s polovičním počtem zaměstnanců, přesně s 1200, takže slíbenou kvótu Bruselu - jak znalci předpovídali - opět nedodrží a zbaví se pouze 1456 zaměstnanců místo 2000.

A zřejmě podobné podvody jsou i důvodem, proč Řecko dostalo v úterý 2. července 2013 třídenní lhůtu k tomu, aby potvrdilo bezpodmínečné plnění úsporných opatření, jinak nedostanou slíbených 8 miliard eur.

Psáno pro Český rozhlas Plus