A jaké důsledky může mít v brzké době politika premiéra Viktora Orbána po třech letech vlády v zemi, kde jeho strana Fidesz má dvoutřetinovou většinu v parlamentu? To je otázka, na kterou hledají v současnosti odpověď nejen maďarští kritičtí žurnalisté a ekonomové, ale i mezinárodní nezávislé instituce jako například Friedrich Ebert Stiftung, blízká německým sociálním demokratům či Institut pro hospodářskou komparistiku ve Vídni. Výsledky všech zmíněných studií se shodují na jednom: Vliv státu se za poslední léta v Maďarsku zmnohonásobil, místní hospodářství ovládá klientelismus a monopolistické tendence značně zesílily. Zatímco před patnácti lety se v Maďarsku zakládaly cizí firmy, dnes převládá snaha je zavírat, komentoval pro Süddeutsche Zeitung situaci jeden německý diplomat, který si nepřál být jmenován.

Tato Orbánova politika krátkodobě přináší sice některá pozitiva, jako například snížení státního deficitu pod tři procenta, což má za následek zmenšení počtu kritických hlasů z Bruselu. Zároveň i pracovní trh je o něco flexibilnější a i inflace se snížila. Bližší analýzy však poukazují na to, že cena, kterou za to maďarské hospodářství platí, je příliš vysoká. Byly zavedeny skoro dva tucty nových daní a některé z nich dokonce zpětně a jsou zaměřené hlavně na velké mezinárodní koncerny, což samozřejmě znejišťuje vedení těchto podniků. Ochota investovat v Maďarsku, s výjimkou průmyslu, masivně poklesla. A znárodňování bývalých privátních závodů a zavádění státních monopolů snižuje podstatně konkurenceschopnost země. Maďarský ekonom Ágost Mráz z Institutu Nezöpont se obává, že jakmile skončí řízení s EU o deficitu, bude to mít za následek i ukončení úsporných opatření v Maďarsku.

Kritika ze strany Bruselu ale neustává, protože nucené snižování cen energií pro konečné spotřebitele deformuje trh. Podobně je ostře kritizována i daňová politika, která je dle odborníků nekoncepční a velice nahodilá. Statistici zároveň registrují vzrůstající chudobu a neoprávněné finanční podpory střední třídy. Závěr je jednoznačný: Hospodářská politika premiére Orbána má charakter neustálé improvizace a soustřeďuje se převážně na záplatování děr v hospodářství. Expert Zoltán Farkas hovoří o snaze vytvářet nové státní monopoly pomocí státních zásahů, což má za následek zabetonování trhu. Tyto tendence je vidět hlavně na koncernech jako je MOL, Eon, znárodňování strojírenství a aluminiových závodů, ale i v bankovnictví, telekomunikaci, odvozu odpadu, vodárnách, zdravotnictví a mnoha dalších. Ekonom Farkas hovoří zcela jasně o renacionalizaci hospodářství, které je vždy spojeno se vzrůstající mocí státu. To jsou hlavní důvody, které podle expertů zmíněných institucí nemohou nikdy vést k nějakému dlouhodobému úspěchu a mají vždy pouze krátkodobý efekt. Navíc tato politika vede ke ztrátě důvěry, která má za následek slábnoucí ochotu do Maďarska investovat a poskytovat podnikům úvěry už taky proto, že Orbánův kurs je těžko předvídatelný.

Psáno pro Český rozhlas Plus