To je otázka, o které se pokusím spekulovat. Jak známo Václav Klaus promýšlí své krok dlouho dopředu, a to je důvod, proč my můžeme uvažovat podobně. A Ústava České republiky takovouhle spekulaci připouští, protože v ní v článku 57, ve druhém odstavci stojí: Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

Z rozhovoru, který dal minulý čtvrtek deníku MF Dnes i z toho, co víme o jeho knize, která vyšla v pondělí 7. října 2013 a má název Česká republika na rozcestí - Čas rozhodnutí, je evidentní, že své angažmá v politice nevzdal. Naopak se snaží do ní zase vstoupit. Protože dobře Zemana zná, v prezidentské volbě ho podporoval a věděl, co od něj může čekat. Proto mu taky vyhovuje Zemanova snaha rozložit parlamentní demokracii. To je přece také důvod, proč vyzval, aby lidé ODS nevolili: Dělá vlastně totéž, co činí Zeman, když rozkládá sociální demokracii. Jen s atomizovanou sněmovnou by mohl v budoucnu docílit Zeman to, co poprvé jasně artikuluje Klaus, který navrhuje omezit počet funkčních období přímo voleného prezidenta na jedno období nebo rovnou zavést transparentní prezidentský systém. Navíc Senát by buď zrušil, nebo senátory pouze jmenoval, nikoliv volil. To všechno by bylo možné, kdyby s rozloženou sněmovnou mohl Zeman manipulovat: krize stranického systému znamená vždy krizi parlamentarismu. A protože v České republice je většina nutná ke změně Ústavy relativně nízká, třípětinová, nejde o fantazírování. Ve světě obvyklejší je hranice dvou třetin.

Kdyby se tohle Zemanovi povedlo, což není vyloučené, pak by mohl Klaus vstoupit na politické jeviště, které bude značně rozčeřené a naladěné nejspíš protizemanovsky s malou stranou jako to učinil jeho předchůdce. Ta strana by měla jasný program: kritiku Evropské unie a snahu vyčlenit z ní Českou republiku, i když paradoxně byl to právě náš prezident T. G. Masaryk, který v moderní historii 8. března 1933 jako jeden z prvních považoval za ideál politiky Spojené státy evropské. A protože Klaus moc dobře ví, že u voličů je hlad po autoritě, tak jim ji nabídne.

Celková politická situace takovéto spekulace dovoluje, protože vždy, když je pravice rozložená, jako tomu bylo za Výmarské republiky před nástupem Hitlera nebo u nás v roce 1948 před nástupem KSČ, se otevírá prostor pro autoritativní řešení. A jak rovněž zkušenost ukazuje: Spekulanti a různí političtí podnikatelé se vždy cítí lépe v sociálních sítích autoritářského typu, protože se v nich snáze orientují. To je taky důvod, proč tzv. kmotry Klaus bere pod ochranu a tvrdí o nich, že právě kmotři stejně jako kdysi veksláci zprůchodňují totálně rozbitý systém vládnutí v zemi. Zajišťují, aby nešťastná stranická vedení byla vůbec schopná něco prosadit. Má s tím zkušenost: byli to přece mimo jiné pánové Weigel a Šlouf, kteří vyjednali jeho druhé prezidentství. A finančně ho rádi podpoří i ti, co omilostnil v amnestii na počátku roku: jsou mu zavázáni. Klaus s jejich podporou počítá. Je na nás, jestli jim to dovolíme. Zatím si ale podle agentur Median a STEM/Mark nepřeje návrat Klause do politiky 72 procent dotázaných.

Psáno pro Český rozhlas Plus