Boj o nezávislost státních zástupců
Teprve teď se zřetelně ukazuje, proč muselo na ministerstvu spravedlnosti dojít po nástupu ministryně Heleny Válkové k tolika personálním změnám: Nešlo jen o lukrativní zakázky a obsazení předsedy soudu v Ústí nad Labem, ale hlavně o to, zastavit proces začlenění státních zastupitelství do systému justice.
"V Ústavě sice stojí, že je součástí moci výkonné, přestože není vykonavatelem veřejné správy," ale, jak připomíná Lenka Bradáčová, "fakticky vystupuje jako orgán nezávislý a nestranný." To potvrzuje i právní filozof Jiří Přibáň, který dodává, že by "bylo velkou chybou domnívat se, že zastupitelství jsou součástí výkonné moci."
S úmyslem toto postavení zakotvit v novém zákoně nastoupil po sedmileté zkušenosti v Eurojustu v Haagu 1. lena 2011 do funkce nejvyššího státního zástupce Pavel Zeman. Už jen tato okolnost a jmenování do funkcí nových vrchních státních zástupců v Praze a Olomouci stačilo, aby začaly tyto instituce postupně lépe fungovat, byť z části se špatným osazenstvem, které je buď přestárlé, nebo morálně nezpůsobilé. Toho se ale exekutiva i poslanci zalekli a pokouší se jejich činnost omezit a vrátit zpět. Naši politici vládnoucí nenormalitu za pánů Rampuly a Grygárka brali jako normální stav a vládu zákona, o kterou se snaží noví šéfové, považují za "vymknutí se demokratické kontrole" a tvrdí, že po kauze Nagyová "hrozil vznik čtvrté moci ve státě." "My jsme se nevymkli kontrole, jen jsme začali dělat to, co máme," okomentoval situaci pro ČRo Plus Pavel Zeman.
Ve skutečnosti tedy hrozilo něco jiného, že v naší politice bude zamezeno alespoň částečně kšeftování se zákony, státními zakázkami, evropskými penězi, funkcemi či s granty. Politici a někteří státní úředníci se totiž po kauze Nagyová cítí v ohrožení, protože se na tento způsob politického kšeftování zvykli a považují každou výhodu za obchodovatelnou komoditu. A to přesto, že boj proti korupci má vláda v programu a nový zákon o státním zastupitelství je již ve věcném záměru.
Věcný záměr hovoří o větší nezávislosti a navrhuje zvýšit dobu výkonu vedoucích funkcionářů na sedm let, u nejvyššího státního zástupce na deset. V současné době lze totiž odvolat pana Zemana z funkce ze dne na den, aniž by bylo možné takové rozhodnutí nechat přezkoumat soudem. Zvýšit dohled a posilovat odpovědnost, zpřísnit vnitřní kontroly, zavést pravidelné hodnocení a kariérní řád a ustavit tzv. poradní sbor, který by byl volený. Ten by se vyjadřoval ke všem změnám legislativním i personálním.
Navíc věcný záměr obsahoval zrušení vrchních státních zastupitelství a zavedení speciálu, který by se zabýval korupcí a ekonomickou kriminalitou. První náměstek Robert Pelikán by skoro všechno z těchto návrhů rád vypustil, protože, jak říká, "chceme zachovat systém, který se v principu osvědčil." Kdyby takovou větu řekli pánové Janoušek a Rittig, pochopili bychom to. Když to však řekne státní úředník, jde o cynismus. A je jen na nás, na občanech, jestli mu to projde.
Psáno pro Český rozhlas Plus
"V Ústavě sice stojí, že je součástí moci výkonné, přestože není vykonavatelem veřejné správy," ale, jak připomíná Lenka Bradáčová, "fakticky vystupuje jako orgán nezávislý a nestranný." To potvrzuje i právní filozof Jiří Přibáň, který dodává, že by "bylo velkou chybou domnívat se, že zastupitelství jsou součástí výkonné moci."
S úmyslem toto postavení zakotvit v novém zákoně nastoupil po sedmileté zkušenosti v Eurojustu v Haagu 1. lena 2011 do funkce nejvyššího státního zástupce Pavel Zeman. Už jen tato okolnost a jmenování do funkcí nových vrchních státních zástupců v Praze a Olomouci stačilo, aby začaly tyto instituce postupně lépe fungovat, byť z části se špatným osazenstvem, které je buď přestárlé, nebo morálně nezpůsobilé. Toho se ale exekutiva i poslanci zalekli a pokouší se jejich činnost omezit a vrátit zpět. Naši politici vládnoucí nenormalitu za pánů Rampuly a Grygárka brali jako normální stav a vládu zákona, o kterou se snaží noví šéfové, považují za "vymknutí se demokratické kontrole" a tvrdí, že po kauze Nagyová "hrozil vznik čtvrté moci ve státě." "My jsme se nevymkli kontrole, jen jsme začali dělat to, co máme," okomentoval situaci pro ČRo Plus Pavel Zeman.
Ve skutečnosti tedy hrozilo něco jiného, že v naší politice bude zamezeno alespoň částečně kšeftování se zákony, státními zakázkami, evropskými penězi, funkcemi či s granty. Politici a někteří státní úředníci se totiž po kauze Nagyová cítí v ohrožení, protože se na tento způsob politického kšeftování zvykli a považují každou výhodu za obchodovatelnou komoditu. A to přesto, že boj proti korupci má vláda v programu a nový zákon o státním zastupitelství je již ve věcném záměru.
Věcný záměr hovoří o větší nezávislosti a navrhuje zvýšit dobu výkonu vedoucích funkcionářů na sedm let, u nejvyššího státního zástupce na deset. V současné době lze totiž odvolat pana Zemana z funkce ze dne na den, aniž by bylo možné takové rozhodnutí nechat přezkoumat soudem. Zvýšit dohled a posilovat odpovědnost, zpřísnit vnitřní kontroly, zavést pravidelné hodnocení a kariérní řád a ustavit tzv. poradní sbor, který by byl volený. Ten by se vyjadřoval ke všem změnám legislativním i personálním.
Navíc věcný záměr obsahoval zrušení vrchních státních zastupitelství a zavedení speciálu, který by se zabýval korupcí a ekonomickou kriminalitou. První náměstek Robert Pelikán by skoro všechno z těchto návrhů rád vypustil, protože, jak říká, "chceme zachovat systém, který se v principu osvědčil." Kdyby takovou větu řekli pánové Janoušek a Rittig, pochopili bychom to. Když to však řekne státní úředník, jde o cynismus. A je jen na nás, na občanech, jestli mu to projde.
Psáno pro Český rozhlas Plus