Za necelý měsíc ve dnech ve dnech 10. a 11. října 2014 se u nás uskuteční další komunální volby a doplňovací volby do Senátu. Připomeňme si nejprve výsledky posledních voleb, které se uskutečnily v roce 2010: tehdy se jich zúčastnilo 48,5 procenta voličů a různá sdružení nezávislých spolu s nezávislými získali asi 37 tisíc mandátů z přibližně 62 tisíc. ODS a ČSSD získaly něco přes 4000 mandátů a KDU-ČSL a KSČM přes 3000 mandátů.

Podíváme-li se na celkové výsledky v delším horizontu, vidíme zřetelnou tendenci: na komunální úrovni vyhrávají častěji malá místní uskupení než velké tradiční strany. Nestraničtí kandidáti u nás získali v roce 2002 41 procent mandátů, v roce 2006 47 procent, v roce 2010 49 procent, a proto lze předpokládat, že letos by to mohlo být i něco před padesát procent. Přičemž tato hnutí a nestraničtí kandidáti většinou vítězí v malých lokalitách, zatímco ve větších městech se na radnice dostávají hlavně tradiční politické subjekty.

Tento model se bude s největší pravděpodobností opakovat, jak vyplývá z průzkumů společnosti SANEP ze začátku září, kterého se zúčastnilo skoro 23 tisíc osob. V Praze by vyhrála TOP 09 s necelými 21 procenty a asi 15 procent by získala trojkoalice Zelených, lidovců a Starostů. V Brně by vyhrála ČSSD s něco více než 23 procenty a na druhém místě by zřejmě bylo ANO s necelými 15 procenty. Nové Hnutí Ano 2011 by asi vyhrálo v šesti městech. Největší účast se čeká ve Zlíně, kam by dorazilo k urnám přes 44 procent voličů a nejméně v Ústí nad Labem, kam by dorazilo něco přes 30 procent voličů.

Zůstaneme-li u sociálních demokratů, ti by asi zvítězili v Karlových Varech, Zlíně, Pardubicích, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem. TOP 09 by bodovala ještě v Plzni a Českých Budějovicích, kde by byla třetí. V Jihlavě by nejvíce uspěli komunisté s necelými 15 procenty, lidovci s necelými osmi procenty a dokonce i Úsvit by tam získal něco přes 7 procent.

Z čísel, která máme k dispozici i z projektu Phoenix ze srpna, vyplývá, že by letošní volební účast mohla být nižší než v roce 2010. Nejvíc voličů přišlo v komunálních volbách k urnám v roce 1994: přes 60 tisíc, později se účast pohybovala vždy už jen nad 40 procenty. A je tomu tak přesto, že podle průzkumu CVVM považuje tyto volby za nejdůležitější 85 procent lidí. Senátní volby jsou pak považovány podle stejného průzkumu za třetí nejdůležitější. V nich se ale odhadují výsledky mnohem hůře. Podle společnosti SANEP mezi favority patří zpívající právník Jahelka a předseda Senátu Štěch.

Rozpor mezi udávanou závažností voleb a nízkou účastí ale ukazuje na malou odpovědnost občanů, kteří neúčastí umožňují snazší manipulaci různým politickým šíbrům. Na druhé straně je pravda, že infantilní hesla kandidátů na plakátech, která politiku spíše karikují, lidi od účasti mohou odrazovat.

Psáno pro ČRo Plus