Podíváme-li se namátkou do slovenských médií, zjistíme, že situace ve vztahu k běžencům je tam jiná než v České republice.

Může za to kromě mentálního ustrojení i ta skutečnost, že se tam konají příští rok volby a představitelé prakticky všech politických stran říkají pouze to, o čem se domnívají, že chce slyšet většina. Výjimkou je prezident Andrej Kiska, který je ve funkci teprve rok, nemusí tedy dělat další kampaň, a který má zkušenost ze zahraničí. Slovenský prezident prohlásil, že ve vztahu k běžencům se formuje duše národa a že debata o uprchlících je zápas o srdce Slovenska.

Jeho hlas je však hodně výjimečný a situace je na Slovensku mnohem vyhrocenější než u nás, i když by měli přijmout jen asi tisíc uprchlíků. Extrémní názory najdeme třeba v zářijových Vlasteneckých novinách, v nichž šéfredaktor Radek Velička tvrdí, cituji: Hordy, které se valí na Evropu, máme legitimní právo vyhnat nebo Migranti útočí za pomoci dalších parazitů, pomatenců a jiných havloidních deviantů.

Jiný tón zaznívá v Denníku N, který nedávno připomněl, že ve třech emigračních vlnách odešlo ze Slovenska za posledních 150 let asi milion obyvatel a dnes žijí v bohatších západních zemích. Jen v Česku, ale i ve Velké Británii, Německu a Rakousku v současnosti pracuje a studuje asi 250 000 Slováků. Slovensko má však problém přijmout 785 utečenců, píše Denník N.

A podobně třeba v Sme najdeme text Juraje Miškova, předsedy Slovenské občanské koalice, který suše konstatuje, že téma utečenců bylo na Slovensku zneužito k politikaření a ke strašení lidí. Dodává: "Maďarská karta byla před volbami nahrazena utečeneckou kartou."

Jenže za stále emocionálnější situaci na Slovensku mohou i nešťastné výroky úředníků, jako jsou třeba slova ředitele tiskového odboru ministra vnitra Ivana Netíka z 20. srpna. Ten řekl, cituji: "Chceme pomoci Evropě s problematikou migrace. Mohli bychom přijmout 800 muslimů, ale na Slovensku nemáme žádné mešity, tak je nemůžeme integrovat, a to se jim nebude líbit." To byl důvod, proč se pak Slovensko ocitlo pod tlakem hlavně Britů, když se zjistilo, že se běženců Slováci ptají i na náboženství, což je považováno za diskriminaci. Víra je totiž ve staré Evropě dávno brána za privátní záležitost.

Konzervativní deník Hlavné správy se pak zase domníval 21. srpna, že západní Evropa tlačí na Slovensko a chce od něj, aby řešilo problémy, s kterými si sama neví rady. Tyto noviny citují maďarského premiéra Viktora Orbána, který řekl: "Levicová politika nechala Evropu zaplavit migranty, ohrozila evropské země bezprecedentním sociálním, ekonomickým, kulturním a bezpečnostním konfliktem."

Bohužel média se většinou polarizují na Slovensku úplně stejně jako veřejné mínění, a proto i ze zahraničí rádi citují vyhraněné názory: od nás třeba Martina Konvičku z Bloku proti islámu a z Polska Rzeczpospolitu, podle které 70 procent dotázaných běžence odmítá, a to i tehdy, když jde o křesťany.

(Psáno pro ČRo Plus)