Ač pověra praví, že bilancovat se má jen ukončené období, aby se tím nepřivolalo neštěstí, přesto se o bilanci kacířsky pokusím, protože Společnost pro německou řeč již zvolila slovo roku 2015: Jsou jím běženci.

To slovo je jednoduché, ale v Evropě má enormní sílu. Vede ke zkouškám stávajících mocenských poměrů. Švédští demokraté dostali 25,2 procenta, ve Francii to po prvním kole regionálních voleb vypadalo tak, že podobně krajně pravicová Národní fronta zvítězí, ale v druhém kole byla Le Penová poražena ve všech krajích.

A v sousedním Německu, které je pro nás nejdůležitější, proběhl stranický den CDU. Ten se tímto problémem rovněž zabýval.

Vlna běženců ukázala v Německu neočekávané dimenze ochoty pomáhat, ale zároveň nečekanou neschopnost řady úředníků státní správy se s ní rychle a řádně vypořádat. Proto třeba na protest proti postupu primátora Berlína odstoupil šéf Zemského úřadu pro zdravotnictví a sociální záležitosti Franz Allert.

Na druhém místě v anketě se umístila slova Je suis Charlie, což bylo heslo vyjadřující solidaritu s oběťmi teroristických útoků na satirický časopis v Paříži. A na třetím místě se objevilo slovo Grexit, které mělo řadu měsíců velkou frekvenci ve všech médiích, když se Řecko dostalo do platební neschopnosti a uvažovalo se o tom, že by mohlo zkrachovat a vystoupit z eurozóny.

A tento problém, který se zdál být už vyřešen, se nám v posledních dnech opět vrací, protože se spojil s utečeneckou krizí. Řecko prohlásilo, že vzhledem k velkému množství ostrovů a ostrůvků a blízkosti Turecka, přes které prchají běženci ze Středního východu, není schopné vnější hranice Evropské unie střežit. Proto se začalo opět hovořit o Řecku, kvůli vyloučení ze schengenského prostoru.

Za této situace Angela Merkelová pozvala běžence do Německa a prohlásila nejen jako farářská protestantská dcera vychovaná k humanitárním gestům, ale i pod tlakem demografického vývoje a byznysu, kterému chybí pracovní síly, že příliv běženců zvládne.

Kvůli tomu se zdálo, že na již zmíněném stranickém dni se dostane kancléřka pod větší tlak, než by tomu bylo jindy. Zatím je v Německu zřejmě kolem milionu utečenců a ti, co se současnou politikou nesouhlasí, jako například ministerský předseda ze Saska-Anhaltska Reiner Haseloff, žádali, aby byla určena horní hranice pro množství uprchlíků.

V předvečer stranického dne ale obě křídla došla ke společnému kompromisu a zdálo se, že nic dramatického se nestane. I vzhledem k tomu, že šéf koaliční strany SPD Sigmar Gabriel, který byl silně proti utečencům, dosáhl na svém stranickém dni nejmenší podporu v dějinách této strany, i když byl jediným kandidátem.

Proto paní Merkelová mohla prosadit svou či dokonce posílila svou pozici.

(Psáno pro ČRo Plus)