Lobbista Marek Dalík, bývalý úzký přítel premiéra Mirka Topolánka, s kterým jezdili na dovolenou a koupili si byty vedle sebe a jehož považoval předseda vlády veřejně za člověka, který stál za všemi jeho úspěchy v čele ODS i v křesle premiéra, se potýkal se zákonem od podzimu roku 2012.

Tehdy byl kvůli pokusu o podvod v souvislosti s koupí transportérů Pandur zatčen. Údajně měl požadovat úplatek ve výši asi půl miliardy korun. Podle spisu si o peníze řekl na neformální schůzce v listopadu 2007 v pražské restauraci U Malířů. Předstíral blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit jejich rozhodování i zakázku, ačkoliv podle žalobce nemohl, protože neměl žádnou funkci.

Pravomocný rozsudek v této kauze padl koncem května. Pražský vrchní soud poslal pana Dalíka do vězení za podvod na čtyři roky, původní rozsudek snížil o jeden rok. Zároveň musí odsouzený zaplatit peněžitý trest čtyři miliony korun. Pokud peníze nezaplatí, stráví ve vězení další dva roky. Rozsudek mu byl doručen před několika týdny a nastoupit do vězení v pražské Ruzyni by měl nejpozději do čtvrtka 1. září 2016 v 16,00 hodin.

Advokát Tomáš Sokol zastupující pana Dalíka, který vinu odmítá, prohlásil, že poslal na Nejvyšší soud dovolání, které nemá odkladný účinek, i když v dovolání o odklad údajně žádá. Takové žádosti většinou nebývá vyhověno.

V minulých dnech však Marek Dalík poskytl magazínu Neovlivní.cz rozsáhlý rozhovor, v kterém přišel s novou verzí. Prý se se zástupci rakousko-americké zbrojovky sešel v restauraci U Malířů a o Pandurech se s nimi bavil jen proto, že fungoval pouze jako prostředník slovenského zbrojaře Miroslava Výboha, který usiloval o to, aby se stal obchodním partnerem Steyru. Tato verze, která je však v rozporu s minulými tvrzeními, má v jeho postavení logiku: kdyby ji soud přijal, šlo by jen o nepřímé úplatkářství a celý případ by byl promlčen.

Za úspěšné jednání ve prospěch pana Výboha měl prý dostat podle provozní smlouvy 10 milionů korun. Jenže proč mu najednou věřit, když doposud lhal? Tuto otázku si nutně musí položit i Nejvyšší soud. Pan Dalík tvrdí, že tento příběh soudu nesdělil, protože věděl, že by jej nikdo, včetně pana Topolánka, nepodržel a v rozhovoru pro Neovlivni.cz bývalého premiéra hodně znectil. Budeme-li spekulovat, můžeme dokonce říci, že rozhovor je možné číst i jako výhružku těm, kvůli kterým má jít do vězení a kteří se ho nakonec zřekli. Jinými slovy: Pokud mě z vězení nedostanete, promluvím. Kdyby Nejvyšší soud na jeho novou verzi přistoupil, dá se předpokládat, že by se oživila diskuse o justiční mafii kolem pánů Pavla Kučery a Pavla Němce. A kdyby ne, pan Dalík by měl poslední šanci: obrátit se z vězení na Ústavní soud.

(Psáno pro ČRo Plus)