Mediální krajina 2016
Konec každého roku je dobrým důvodem k bilancování i mediální krajiny, a tohoto roku zvlášť, protože ji dost podstatně změnil. Po Maďarsku, kde byla již v minulých letech panem Orbánem ovládnuta nejen veřejnoprávní média, se totéž ve střední Evropě podařilo i panu Kaczynskému v Polsku. Ten v rámci tzv. vlastenecké revoluce, která má vrátit do Polska Boha, rovnou přejmenoval veřejnoprávní na národní média.
Orbán šel ještě dál a v rozhovoru s deníkem The Daily Telegraph mluvil před Vánocemi o kontrarevoluci proti liberální demokracii. Na mohutné síle nabyla i internetová média, zvláště sociální sítě a zcela anonymní autoři na podivných webech, o nichž nevíme, kdo je provozuje.
Sociologové médií tuto oblast nazývají pátou mocností po moci ústavodárné, výkonné, soudní a mediální a ta úplně převrátila způsob konzumace médií: již se nesledují kvůli tomu, aby se lidé dozvěděli něco nového, ale hlavně kvůli tomu, aby si potvrdili svůj názor. Tato zásadní změna společnost atomizuje, místo, aby ji spojovala, jako to činila dříve převážně veřejnoprávní a prestižní média. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker proto chystá pokutovat Facebook a Google za nepravdivé zprávy. Jestli se to podaří, uvidíme.
K zásadní změně ve vztahu k médiím dochází i ve Spojených státech po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, který komunikuje s veřejností skoro výhradně přes Twitter, jemuž stoupla díky tomu hodnota akcií o 22 procent. Problém je, že současně odmítá Trump komunikovat s ostatními médii a dokonce chce zrušit i pravidelné tiskové konference v Bílém domě. Tvrdí, že se tím chce pomstít médiím, která o něm nepravdivě informují, což v jeho pojetí znamená, která si myslí něco jiného než on. Jenže problém je v tom, že jeho tweety "spíše než prostředkem pro sdělování programových záměrů a přenosu věcných informací jsou všeobsažnou výpustí, z které proudí kdeco," napsal redaktor Newsweeku Daniel Anýž. Vlastně Trump se chová podobně jako někteří lidé na sociálních sítích. V současnosti sleduje Trumpa na Twitteru 17 milionů lidí.
Josh Earnest, mluvčí Bílého domu, v posledním předvánočním vystoupení vyjádřil obavy z toho, že tradice pravidelného informování, která patří k demokracii, bude zrušena. Jeho obavy jsou na místě, protože dodnes dal Trump jen několik málo rozhovorů a neuspořádal žádnou tiskovou konferenci.
Možný budoucí mluvčí Bílého domu Sean Spicer, vedoucí stratég republikánů, nedávno řekl televizní stanici Fox News, cituji doslova: "Možná se najde nějaký efektivnější způsob jak sdělovat informace." Jaký to bude, se ukáže hned po 20. lednu 2017, kdy bude mít Trump k dispozici velkou moc, sobě nakloněný kongres a mohutný PR aparát. Tento Trumpův boj proti médiím má však i odvrácenou tvář: například po jeho útoku na časopis Vanity Fair náklad časopisu prudce vzrostl.
(Psáno pro ČRo Plus)
Orbán šel ještě dál a v rozhovoru s deníkem The Daily Telegraph mluvil před Vánocemi o kontrarevoluci proti liberální demokracii. Na mohutné síle nabyla i internetová média, zvláště sociální sítě a zcela anonymní autoři na podivných webech, o nichž nevíme, kdo je provozuje.
Sociologové médií tuto oblast nazývají pátou mocností po moci ústavodárné, výkonné, soudní a mediální a ta úplně převrátila způsob konzumace médií: již se nesledují kvůli tomu, aby se lidé dozvěděli něco nového, ale hlavně kvůli tomu, aby si potvrdili svůj názor. Tato zásadní změna společnost atomizuje, místo, aby ji spojovala, jako to činila dříve převážně veřejnoprávní a prestižní média. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker proto chystá pokutovat Facebook a Google za nepravdivé zprávy. Jestli se to podaří, uvidíme.
K zásadní změně ve vztahu k médiím dochází i ve Spojených státech po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, který komunikuje s veřejností skoro výhradně přes Twitter, jemuž stoupla díky tomu hodnota akcií o 22 procent. Problém je, že současně odmítá Trump komunikovat s ostatními médii a dokonce chce zrušit i pravidelné tiskové konference v Bílém domě. Tvrdí, že se tím chce pomstít médiím, která o něm nepravdivě informují, což v jeho pojetí znamená, která si myslí něco jiného než on. Jenže problém je v tom, že jeho tweety "spíše než prostředkem pro sdělování programových záměrů a přenosu věcných informací jsou všeobsažnou výpustí, z které proudí kdeco," napsal redaktor Newsweeku Daniel Anýž. Vlastně Trump se chová podobně jako někteří lidé na sociálních sítích. V současnosti sleduje Trumpa na Twitteru 17 milionů lidí.
Josh Earnest, mluvčí Bílého domu, v posledním předvánočním vystoupení vyjádřil obavy z toho, že tradice pravidelného informování, která patří k demokracii, bude zrušena. Jeho obavy jsou na místě, protože dodnes dal Trump jen několik málo rozhovorů a neuspořádal žádnou tiskovou konferenci.
Možný budoucí mluvčí Bílého domu Sean Spicer, vedoucí stratég republikánů, nedávno řekl televizní stanici Fox News, cituji doslova: "Možná se najde nějaký efektivnější způsob jak sdělovat informace." Jaký to bude, se ukáže hned po 20. lednu 2017, kdy bude mít Trump k dispozici velkou moc, sobě nakloněný kongres a mohutný PR aparát. Tento Trumpův boj proti médiím má však i odvrácenou tvář: například po jeho útoku na časopis Vanity Fair náklad časopisu prudce vzrostl.
(Psáno pro ČRo Plus)