A protože kampaň vedená pod tímto heslem před dubnovým tureckým referendem, které má posílit prezidentovy pravomoci, probíhá pod praporem islámu, je plná absurdit.

Ve veřejném prostoru bylo například zakázáno slovo NE, které by mohlo evokovat nesouhlas s chystanou změnou ústavy. Státní úředníci nesmějí používat pozdrav "požehnaný pátek", protože v turečtině připomíná slovo "ne". Ministerstvo zdravotnictví stáhlo letáky proti kouření s nápisem "ne", protože by prý v této souvislosti mohly "být špatně pochopeny" atd.

Po údajném puči v Turecku bylo od července 2016 zrušeno 170 vydavatelství a 162 žurnalistů je v žalářích. V poslední době byl zavřen i nejznámější turecký investigativní žurnalista Ahmet Sik, údajně kvůli propagování úhlavního prezidentova nepřítele Gülena, který žije v USA, a rovněž redaktor deníku Die Welt Denis Yücel. Ten je zase obviněn za údajné členství v teroristické organizaci, propagaci terorismu a zneužívání dat, protože zveřejnil, že jeden příspěvek na web RedHack byl poslán z e-mailu tureckého ministra energetiky Berata Albayraka, Erdoganova švagra.

V Turecku už existuje jen jeden nezávislý deník Cumhuriyet a právě na něj se soustřeďují nové a nové represe. Šéfredaktor a deset jeho redaktorů je drženo již více než 100 dní ve vazbě. V létě minulého roku ministerstvo spravedlnosti propustilo z tureckých věznic 38 000 vězňů, aby tam mohlo umístit tzv. pučisty.

Důsledky pokračujících represí v Turecku jsou nejzřetelněji vidět v Německu a konkrétně v Berlíně, kde od šedesátých let žijí bezmála tři miliony Turků. Jejich počet se v posledních měsících zvyšuje, ale zároveň se zásadně mění jejich sociální složení. V šedesátých a sedmdesátých letech šlo většinou o dělníky, dnes jsou to především akademici, novináři, spisovatelé, umělci, politici a vojáci. Většina z nich se usídluje v Berlíně a okolí, kde se podílejí na zakládání tureckých médií. Jen v posledních únorových dnech vznikl portál pod hlavičkou deníku Tageszeitung a Web-TV-Seite Özgürüz, v překladu Jsme svobodní. Tato platforma se zase zrodila ve spolupráci s iniciativou investigativních německých žurnalistů Correctiv. Obě média jsou dvoujazyčná: vycházejí německy i turecky. A podle týdeníku Die Zeit další tři či čtyři podobná média mají začít brzy vycházet. Tyto iniciativy silně podporuje německý ministr pro Evropu Michael Roth.

Problém je, že do Německé spolkové republiky by měl v příštích dnech přijet prezident Erdogan a chtěl by tam veřejně vystoupit na podporu referenda: přes milion Turků by ho tam mohlo volit, i když zatím není rozhodnuto, jestli se budou moci volby uskutečnit přímo v Německu. Podle průzkumu agentury Emnid pro Bild am Sonntag z tohoto víkendu si to ale 77 procent německých občanů nepřeje. Proti veřejnému vystoupení tureckého prezidenta je i šéf německých zelených, který je tureckého původu - Cem Özdemir. Ten by takové vystoupení považoval za zneužití německé demokracie. Oficiální stanovisko vlády zatím není známé.

(Psáno pro ČRo Plus)