"Potřebná bude obnova důvěry uvnitř Českých center, vedení by mělo být čitelné jak odborně, tak manažersky, aby všichni zase měli chuť se s jeho záměry ztotožnit a neměli strach, že budou zítra vyhozeni. Mělo by se udělat něco s přezaměstnaností v ústředí, která uměle bujela v posledních měsících, současně dostat zase ekonomický úsek na potřebnou odbornou úroveň: ještě v dubnu jsme v rozpočtovém provizoriu. Práce pro Česká centra, by neměla být vnímána jako politická trafika, ale jako kvalifikovaná služba, generální ředitelé by se neměli měnit každý rok," řekl mi jeden z ředitelů. Ale protože dodnes platí nařízení koncem minulého týdne odvolaného Jana Závěšického, který tam nastoupil v červenci 2016 po diplomatovi Zdeňku Lyčkovi, že ředitelé nesmí komunikovat s novináři, nezveřejňuji jeho jméno.

Závěšický předtím pracoval jako manažer cestovního ruchu na Jesenicku a z řady dalších postů musel rychle odejít. Jeho jmenování již tehdy vzbudilo proto velké rozpaky, protože ke kultuře neměl na rozdíl od vzdělaného pana Lyčky žádný vztah. Obavy se záhy potvrdily, když hned na počátku vyměnil prakticky všechny pracovníky manažerského centra v Praze na Václavském náměstí za lidi, kteří pocházeli většinou z okresů a neměli s řízením podobné organizace vůbec žádné zkušenosti. A zděšení způsobilo, když zadal veškerou správu dokumentů zcela neznámé externí firmě za 2,3 milionu korun. Navíc tender na tuto zakázku byl vypsán 14. prosince 2016 a obálky se otevíraly již za pět dnů.

Poslední skandál, a to nejen u nás, vyvolalo odvolání ředitele Českého centra v Paříži Jean-Gasparda Páleníčka, který přitom svůj post obhájil loni v řádném konkurzu. A protože se na obranu Páleníčka postavilo 226 francouzských akademiků a intelektuálů, kteří poslali svůj protest ministru Zaorálkovi, který nad Závěšickým držel jako nad sociálním demokratem ochrannou ruku, musel už nějak reagovat. Nejspíš proto byl nakonec odvolán.

Připomeňme, že Česká centra jsou příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a mají na starosti propagaci vědy, kultury i sportu. Vznikla roku 1993 a operují ve 20 zemích světa. Je to tedy jediná instituce, která se snaží propagovat naši kulturu v zahraničí. Aktuálně probíhá výběrové řízení na obsazení ředitelů center v Paříži, Bruselu a Vídni.

Další ředitel mi na otázku, co by se mělo v řízení urychleně změnit, řekl: "Strategií nového ředitele by mělo být personální zredukování centrály jen na servisní složku, která by sloužila centrům v zahraničí, a ta by se naopak měla posílit. Na posty ředitelů zahraničních misí by měli přijít lidé, kteří nepocházejí z rezervoáru kariérní diplomacie a mají mezi umělci na základě předešlé práce respekt."

(Psáno pro ČRo Plus)