Sobotkův talent se minul s dobou
Posledního března odchází z politiky ve svých šestačtyřiceti letech expremiér Bohuslav Sobotka. Připomeňme si stručně jeho kariéru: O politiku se zajímal od studentských dob, v roce 1990 byl spoluzakladatelem Mladých sociálních demokratů. A jak svědčí i jeho diplomová práce o ČSSD na právech, nepřestal ani na vysoké škole. V jednatřiceti letech se díky Miloši Zemanovi stal ministrem financí. Těsně před čtyřicítkou předsedou ČSSD a o tři roky později, v roce 2014, premiérem a vydržel ve funkci až do loňských říjnových voleb.
Za tu dobu se panu Sobotkovi řada věcí povedla a lidé to oceňovali: dlouho se jeho popularita držela okolo padesáti procent a nejvíc se propadala až ve volebním roce 2017: třeba v dubnu spadl z třetího až na šesté místo, a to přesto, že jeho vláda byla dlouho nejstabilnější od Zemanova kabinetu, ekonomika rostla a nezaměstnanost byla velmi nízká. Pan Sobotka se vzdal funkce předsedy strany. Poslední průzkum STEM před volbami předpovídal ČSSD deset procent.
Předtím ale obstál i ve dvou krizích v roce 2011, kdy porazil Michala Haška a podruhé v roce 2013, kdy šlo o puč proti regulérně zvolenému předsedovi za podpory prezidenta Zemana. A podobně obratně zvládl i konflikty se Zemanem kvůli Martinu Konvičkovi. Problémy začaly konflikty kvůli střetům zájmu s panem Babišem. Pan Sobotka časem podal demisi, chtěl se zbavit ministra financí, ale prezident nedodržel ústavu a chtěl, aby odstoupil jen Sobotka a ne celá vláda, on vzal demisi zpět a to voliče zmátlo, propad preferencí se urychlil.
Závratnou kariéru udělal pan Sobotka navzdory svému vzhledu i vystupování: vypadal stále jako žák gymnázia z Bučovic, mluvil monotónně, nepřesvědčivě, jednal tiše, trpělivě a hlavně v zákulisí. Neměl žádný strategický cíl. A zřejmě byl i špatný psycholog, když neodhadl nový způsob výkonu moci, s kterým vstoupil do politiky premiér Babiš. Vedle něj působil jako jehně vedle vlka, který stále cení zuby, a to byl zřejmě hlavní důvod, proč při posledních volbách jeho strana dostala jen sedm procent hlasů. Sobotka si totiž neuvědomil, že způsob jakým provozuje Babiš politiku v době, kdy je ve veřejném prostoru rozhodující obraz před slovem a skutky, nestačí s výbavou vzorného administrátora. Jeho talent nepatřil do doby moci nových technologií a marketingu. Nevšiml si, že premiér je zvyklý ze svých firem na absolutní poslušnost a že stačí mu na veřejnosti odporovat a je hned vyveden z míry: nikdy se totiž nenaučil ve sporu argumentovat. Poslední měsíce zvláště při jednání o podpoře prezidenta s Martinem Nejedlým, či o vládě, ale i při pokusu odvolat pana Murína z čela GIBS to dokazují: pan Babiš neví, že kompromis je základem demokratické politiky. Pan Sobotka nedokázal tuto premiérovu zjevnou neschopnost včas odhalit před veřejností, která naopak ve volbách ocenila Babišovu ráznost. Doplatil na to on i celá společnost, která nemá dodnes řádnou vládu.
(Psáno pro ČRo Plus)
Za tu dobu se panu Sobotkovi řada věcí povedla a lidé to oceňovali: dlouho se jeho popularita držela okolo padesáti procent a nejvíc se propadala až ve volebním roce 2017: třeba v dubnu spadl z třetího až na šesté místo, a to přesto, že jeho vláda byla dlouho nejstabilnější od Zemanova kabinetu, ekonomika rostla a nezaměstnanost byla velmi nízká. Pan Sobotka se vzdal funkce předsedy strany. Poslední průzkum STEM před volbami předpovídal ČSSD deset procent.
Předtím ale obstál i ve dvou krizích v roce 2011, kdy porazil Michala Haška a podruhé v roce 2013, kdy šlo o puč proti regulérně zvolenému předsedovi za podpory prezidenta Zemana. A podobně obratně zvládl i konflikty se Zemanem kvůli Martinu Konvičkovi. Problémy začaly konflikty kvůli střetům zájmu s panem Babišem. Pan Sobotka časem podal demisi, chtěl se zbavit ministra financí, ale prezident nedodržel ústavu a chtěl, aby odstoupil jen Sobotka a ne celá vláda, on vzal demisi zpět a to voliče zmátlo, propad preferencí se urychlil.
Závratnou kariéru udělal pan Sobotka navzdory svému vzhledu i vystupování: vypadal stále jako žák gymnázia z Bučovic, mluvil monotónně, nepřesvědčivě, jednal tiše, trpělivě a hlavně v zákulisí. Neměl žádný strategický cíl. A zřejmě byl i špatný psycholog, když neodhadl nový způsob výkonu moci, s kterým vstoupil do politiky premiér Babiš. Vedle něj působil jako jehně vedle vlka, který stále cení zuby, a to byl zřejmě hlavní důvod, proč při posledních volbách jeho strana dostala jen sedm procent hlasů. Sobotka si totiž neuvědomil, že způsob jakým provozuje Babiš politiku v době, kdy je ve veřejném prostoru rozhodující obraz před slovem a skutky, nestačí s výbavou vzorného administrátora. Jeho talent nepatřil do doby moci nových technologií a marketingu. Nevšiml si, že premiér je zvyklý ze svých firem na absolutní poslušnost a že stačí mu na veřejnosti odporovat a je hned vyveden z míry: nikdy se totiž nenaučil ve sporu argumentovat. Poslední měsíce zvláště při jednání o podpoře prezidenta s Martinem Nejedlým, či o vládě, ale i při pokusu odvolat pana Murína z čela GIBS to dokazují: pan Babiš neví, že kompromis je základem demokratické politiky. Pan Sobotka nedokázal tuto premiérovu zjevnou neschopnost včas odhalit před veřejností, která naopak ve volbách ocenila Babišovu ráznost. Doplatil na to on i celá společnost, která nemá dodnes řádnou vládu.
(Psáno pro ČRo Plus)