Prezident není tvrdohlavý, je to hráč
Ve smečce, stejně jako v politice, dva alfa samci vedle sebe nemohou dlouho existovat: ten kdo prohraje, musí odejít. A v podobné situaci je i naše republika. Proto si dovoluji tvrdit, že prezident Zeman není Babišův spojenec a z podstaty být nemůže, jen se mu dočasně pan Babiš hodí jako figurka v jeho hře.
Je to samozřejmě moje spekulace, potvrdit či vyvrátit to může jen budoucnost. Vynecháme-li možnost, že by pan prezident skončil v úřadě, situace je zřejmá: Premiér Babiš prezidenta Zemana silně potřebuje, protože jen ten ho může jmenovat, proto mu zatím vychází vstříc. Bude-li ale jmenován a získá-li důvěru, domnívá se, že by byl už do značné míry na prezidentovi nezávislý: s komunisty a SPD věří, že by byl neodvolatelný. Jenže prezident Zeman by asi nejraději vládnul sám poloprezidentským způsobem hlavně kvůli zahraniční politice a premiér s vlastními ambicemi, který se potřebuje zbavit současného i budoucích možných trestních stíhání, který navíc má vlastní byznysové zájmy i v zahraničí, mu v tom vadí. Jen dosavadní kroky premiéra mu v důsledku vyhovují: narušují dřívější pravidla a zvyklosti, v tom jsou oba pánové zajedno.
Prezident toho využívá, proto ho znovu jmenuje premiérem ještě před výsledkem referenda v ČSSD, ale nedělá to z tvrdohlavosti. Podobně využívá prezident ze stejného důvodu SPD, která bude ANO diskreditovat. Jestliže ale sociální demokraté budou rozpolceni nebo jestli dokonce koalici s ANO odmítnou, ČSSD bude marginalizovaná, a tím si pan prezident potvrdí svou genialitu: Jen za něj byli sociální demokraté na vrcholu. A zároveň panu Babišovi nezbude nic jiného než spolupracovat s komunisty a SPD, kterou samo ministerstvo vnitra v uniklé zprávě považuje za nebezpečnější, než jsou tradiční extrémistické strany. To ale přesto s protahovanou neschopností sestavit vládu donutí ANO k přímé či alespoň zjevnější spolupráci s SPD, a tím u veřejnosti začne pan Babiš ztrácet: protestní manifestace budou sílit a on vládu nemusí sestavit do konce června, jak o tom stále hovoří. Bude se muset spokojit jen se změnami ve státní správě. Prezident si s ním bude moci dál pohrávat. A i když by vládu sestavil a získal důvěru za pomocí SPD, nejspíš by se začalo rozkládat ANO zevnitř, protože i pro některé členy hnutí, kteří podnikají, v referendu o vystoupení z EU, které bude prosazovat SPD, uvidí ohrožení svých zájmů a vláda by mohla být oslabena či padnout.
Třetí jmenování premiéra pak by měl učinit předseda Sněmovny, který by si jen těžko asi dovolil jmenovat opět pana Babiše, a i kdyby tak učinil, situace by se mohla opakovat, a tím by se ANO dostalo na tobogán smrti. Pan prezident by s panem Babišem mohl ještě snadněji manipulovat či jmenovat dočasně úřednickou vládu. Proces odcházení může trvat dlouho, zvláště když prezident je proti předčasným volbám.
(Psáno pro ČRo Plus)
Je to samozřejmě moje spekulace, potvrdit či vyvrátit to může jen budoucnost. Vynecháme-li možnost, že by pan prezident skončil v úřadě, situace je zřejmá: Premiér Babiš prezidenta Zemana silně potřebuje, protože jen ten ho může jmenovat, proto mu zatím vychází vstříc. Bude-li ale jmenován a získá-li důvěru, domnívá se, že by byl už do značné míry na prezidentovi nezávislý: s komunisty a SPD věří, že by byl neodvolatelný. Jenže prezident Zeman by asi nejraději vládnul sám poloprezidentským způsobem hlavně kvůli zahraniční politice a premiér s vlastními ambicemi, který se potřebuje zbavit současného i budoucích možných trestních stíhání, který navíc má vlastní byznysové zájmy i v zahraničí, mu v tom vadí. Jen dosavadní kroky premiéra mu v důsledku vyhovují: narušují dřívější pravidla a zvyklosti, v tom jsou oba pánové zajedno.
Prezident toho využívá, proto ho znovu jmenuje premiérem ještě před výsledkem referenda v ČSSD, ale nedělá to z tvrdohlavosti. Podobně využívá prezident ze stejného důvodu SPD, která bude ANO diskreditovat. Jestliže ale sociální demokraté budou rozpolceni nebo jestli dokonce koalici s ANO odmítnou, ČSSD bude marginalizovaná, a tím si pan prezident potvrdí svou genialitu: Jen za něj byli sociální demokraté na vrcholu. A zároveň panu Babišovi nezbude nic jiného než spolupracovat s komunisty a SPD, kterou samo ministerstvo vnitra v uniklé zprávě považuje za nebezpečnější, než jsou tradiční extrémistické strany. To ale přesto s protahovanou neschopností sestavit vládu donutí ANO k přímé či alespoň zjevnější spolupráci s SPD, a tím u veřejnosti začne pan Babiš ztrácet: protestní manifestace budou sílit a on vládu nemusí sestavit do konce června, jak o tom stále hovoří. Bude se muset spokojit jen se změnami ve státní správě. Prezident si s ním bude moci dál pohrávat. A i když by vládu sestavil a získal důvěru za pomocí SPD, nejspíš by se začalo rozkládat ANO zevnitř, protože i pro některé členy hnutí, kteří podnikají, v referendu o vystoupení z EU, které bude prosazovat SPD, uvidí ohrožení svých zájmů a vláda by mohla být oslabena či padnout.
Třetí jmenování premiéra pak by měl učinit předseda Sněmovny, který by si jen těžko asi dovolil jmenovat opět pana Babiše, a i kdyby tak učinil, situace by se mohla opakovat, a tím by se ANO dostalo na tobogán smrti. Pan prezident by s panem Babišem mohl ještě snadněji manipulovat či jmenovat dočasně úřednickou vládu. Proces odcházení může trvat dlouho, zvláště když prezident je proti předčasným volbám.
(Psáno pro ČRo Plus)