Hradní absurdita a H-Systém
Stručně řečeno: místo aby si politiky a jejich souputníky, kteří dle minulého pravomocného rozsudku v kauze H-Systemu z roku 2004, jak citovala v rozhovoru s Martinem Veselovským advokátka Hana Marvanová, nechali od zakladatele H-Systemu Petra Smetky financovat stranu ČSSD, předvolávali příslušné orgány a posléze i soud, pozval si 31. července 2018 tehdejší hlavní představitel této strany Miloš Zeman na Pražský hrad představitele justice.
Už jen tato skutečnost velmi názorně předvádí, kam jsme se dostali a jak je náš svět absurdní. Připomeňme, že ve zmíněném rozsudku stojí, že pan Smetka tehdejšímu hlavnímu poradci premiéra Miloše Zemana panu Miroslavu Šloufovi nosil v kufrech peníze. Podle paní Marvanové to bylo akorát v době, kdy strana byla ve svízelné finanční situaci a kdy firma spěla do konkurzu.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se na Hrad dostavili, ale přímo o kauze se odmítli s prezidentem bavit, debata se týkala jen dvacetiletých průtahů: svým postojem hájili nezávislost justice. Pavel Rychetský dokonce urychleně po schůzce odjel, aby dal najevo, že jako předseda soudu, který může případ v budoucnu řešit, nesmí nic předjímat. Pavel Šámal se za průtahy osobně omluvil a řekl, že do případu musí vstoupit český stát a odškodnit poškozené.
Budeme-li spekulovat, lze se bohužel oprávněně domnívat, že za průtahy a soudní ping-pong: vrchní soud vrátil kauzu třikrát nižším soudům a činil tak dlouho až stíhání bylo promlčeno, mohou i zainteresovaní politici, kteří mohli tlačit na povolné soudce: v celé kauze zmizelo 1,5 miliardy korun.
Spekulace podporuje i ta skutečnost, že tři obvinění byli amnestováni prezidentem Václavem Klausem, takže za celý velký malér byl nakonec odsouzen jen Petr Smetka, který si odseděl dvanáct let. Kde skončily peníze ale nikdo neví. Jde evidentně o jedno z mnoha obřích selhání českého státu v devadesátých letech, jak o tom hovořil Pavel Rychetský. A my musíme dodat i tehdejších politických představitelů výkonné i ústavodárné moci: tedy ČSSD a ODS.
Proto svádět všechno na justici je velmi nespravedlivé a jde o pokryteckou lež. A při této příležitosti je třeba připomenout i tezi ruského filozofa Nikolaje Bardějeva, která se nazývá Paradox lži. Lež totiž byla podmínkou, která dala vzniknout totalitě. Čili dnes může Paradox lži zase nastartovat zrod autoritářského režimu. Našim úkolem proto je nevzdávat se i v takto složité kauze hledání pravdy, protože ta existuje vždycky, i když se zdá, že cesta k nalezení pravdy je skoro nemožná. Vzdát se pravdy totiž znamená vzdát se etiky, bez níž žádné společenství dlouho nepřežije.
(Psáno pro ČRo Plus)
Už jen tato skutečnost velmi názorně předvádí, kam jsme se dostali a jak je náš svět absurdní. Připomeňme, že ve zmíněném rozsudku stojí, že pan Smetka tehdejšímu hlavnímu poradci premiéra Miloše Zemana panu Miroslavu Šloufovi nosil v kufrech peníze. Podle paní Marvanové to bylo akorát v době, kdy strana byla ve svízelné finanční situaci a kdy firma spěla do konkurzu.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se na Hrad dostavili, ale přímo o kauze se odmítli s prezidentem bavit, debata se týkala jen dvacetiletých průtahů: svým postojem hájili nezávislost justice. Pavel Rychetský dokonce urychleně po schůzce odjel, aby dal najevo, že jako předseda soudu, který může případ v budoucnu řešit, nesmí nic předjímat. Pavel Šámal se za průtahy osobně omluvil a řekl, že do případu musí vstoupit český stát a odškodnit poškozené.
Budeme-li spekulovat, lze se bohužel oprávněně domnívat, že za průtahy a soudní ping-pong: vrchní soud vrátil kauzu třikrát nižším soudům a činil tak dlouho až stíhání bylo promlčeno, mohou i zainteresovaní politici, kteří mohli tlačit na povolné soudce: v celé kauze zmizelo 1,5 miliardy korun.
Spekulace podporuje i ta skutečnost, že tři obvinění byli amnestováni prezidentem Václavem Klausem, takže za celý velký malér byl nakonec odsouzen jen Petr Smetka, který si odseděl dvanáct let. Kde skončily peníze ale nikdo neví. Jde evidentně o jedno z mnoha obřích selhání českého státu v devadesátých letech, jak o tom hovořil Pavel Rychetský. A my musíme dodat i tehdejších politických představitelů výkonné i ústavodárné moci: tedy ČSSD a ODS.
Proto svádět všechno na justici je velmi nespravedlivé a jde o pokryteckou lež. A při této příležitosti je třeba připomenout i tezi ruského filozofa Nikolaje Bardějeva, která se nazývá Paradox lži. Lež totiž byla podmínkou, která dala vzniknout totalitě. Čili dnes může Paradox lži zase nastartovat zrod autoritářského režimu. Našim úkolem proto je nevzdávat se i v takto složité kauze hledání pravdy, protože ta existuje vždycky, i když se zdá, že cesta k nalezení pravdy je skoro nemožná. Vzdát se pravdy totiž znamená vzdát se etiky, bez níž žádné společenství dlouho nepřežije.
(Psáno pro ČRo Plus)