První místopředseda sociálních demokratů Roman Onderka se v úterním Právu zastal předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka poté, co tentýž list zveřejnil o pár dní dříve informaci o tom, že v odposleších o schůzkách Faltýnka s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petrem Rafajem, které se konaly v Brně, tedy mimo Sněmovnu, padla slova, cituji, "že je potřeba udělat to, co chce společnost Kapsch."

Policie údajně odposlechla i Rafajova slova, když se Faltýnka ptal, co má přesně udělat, aby "mohl k tomuto výsledku směřovat činnost úřadu." Faltýnek schůzky přiznal a prohlásil, že je považuje za standardní, protože odpovídají jednacímu řádu Poslanecké sněmovny. Připomeňme, že v této kauze jde o strategické zakázky ve výši asi deseti miliard.

Samozřejmě uniklé informace nejsou oficiální, a tudíž politici je většinou veřejně nekomentují, ale i kdyby po tom, co uniklo z odposlechů, což policie ani státní zastupitelství nedementovalo, sociální demokraté mlčeli, což by bylo nejslušnější řešení, mohlo by to u občanů vzbuzovat spekulace, že jde v koalici o dohodu, tedy o výměnu vzájemných výhod.

Jenže pan Onderka šel ještě dál a prohlásil, že na Faltýnkových schůzkách není nic nestandardního, protože nemá žádné informace o tom, že by Faltýnek ovlivňoval nějakou férovou soutěž. Takové sdělení je již v daných souvislostech zavádějící. Ta věc ale stojí za pozornost i proto, že souběžně je ve hře možnost žaloby kvůli Čapímu hnízdu na premiéra Andreje Babiše a i kdyby prý došlo k překvalifikování z podvodu na nedbalostní čin a žaloba padla, podle kodexu hnutí ANO, by se obžalovaný politik měl vzdát veřejných funkcí.

A pokud by se časem ze svědka Faltýnka v kauze mýtného firmy Kapsch stal obviněný, problém by byl ještě větší a zaváněl by mezinárodní ostudou, i kdyby si ANO ještě jednou kvůli premiérovi změnilo kodex. A to pomíjíme události v Brně, kde část členů místní organizace ANO skončila ve vazbě.

Zvláštní je, že tato fakta Onderkovi nevadí ani za situace, kdy sociálním demokratům ubývají členové a podobně zřejmě i voliči: V současné době mají přes 15 tisíc členů, loni jich bylo ještě 19 tisíc a před třemi lety přes 21 tisíc. To je situace, v které by se sociální demokraté naopak měli ostřeji profilovat vůči čím dál podezřelejším partnerům. Pokud tak nečiní, vzniká ještě vážnější podezření, že ČSSD již nejde o budoucnost strany i České republiky, ale jen o zachování osobních pekuniárních výhod alespoň do voleb, čímž ohrožují klasické rozdělení sil na politické mapě naší republiky.

Asi logičtější by bylo, kdyby sociální demokraté v této situaci, jak na to upozorňují právní experti, navrhovali změnu Ústavy, která by poslancům příště zakazovala jednat s úředníky. Ve starých demokraciích poslanci kontrolují vládu pouze prostřednictvím interpelací či pomocí zvláštních vyšetřovacích komisí, jak jsme zažili ve Spojených státech a podobně je tomu i v Německu, tam může prosadit požadavek ustavit vyšetřovací komisi již čtvrtina poslanců.

(Psáno pro ČRo Plus)