"Už od září až do 20. listopadu 1989 se vytvořil takový systém, že jsme každý den v osm ráno jednali s premiérem Ladislavem Adamcem a jeho poradcem Oskarem Krejčím na vládě, pak jsme přejížděli do Havlova bytu. Tam jsme vymýšleli taktiku pro následující den, " vzpomíná dnes Michael Kocáb, který spolu s Michalem Horáčkem založil iniciativu Most. Ta se snažila o dialog s komunistickou vládou.

Jenže ve stejné době Maďarsko a Polsko bylo mnohem dál. Přes Maďarsko odcházeli lidé z NDR a 18. září podepsali dohodu, že vytvoří právní a politické podmínky pro přechod k pluralitní demokracii a vládě práva. V Polsku se odehrály již v září částečně svobodné volby, v nové vládě byli jen čtyři komunisté. U nás byl prezidentem Gustáv Husák, který vládl od normalizace a komunistickou stranu vedl dezorientovaný Milouš Jakeš.

Svobodná Evropa, rozhlasová americká stanice, která vysílala z Mnichova, jak připomněl ve své knize historik Jiří Suk, hlásila: "Reformy, svoboda myšlení, demokracie? Ale ano, proč ne? U piva v hospodě mají Češi rádi trochu té politiky. Ale musí to být politika bez rizika. Nechtějí dát v sázku svou životní úroveň, po NDR nejvyšší ve východním bloku." A Zürcher Zeitung v téže době o nás napsal: "Opozice je přes svou zvýšenou aktivitu v poslední době roztříštěná, nejednotná a bez politického programu. Podle většiny pozorovatelů je příliš slabá, než aby donutila vedení ke kompromisu."

Důvody pro tento nelichotivý stav jsou z dnešního pohledu zřejmé, i když je tenkrát exil ani zahraniční novináři neregistrovali: V Maďarsku i v Polsku byli reformní komunisté celou dobu v oficiálních strukturách, kdežto Československo se jich po roce 1968 nekompromisně zbavilo: tehdy vyhodili absolutně všechny, kteří mohli být reformátory, bylo jich 500 tisíc. Tím jsme se lišili od liberálních komunistů v Maďarsku, kde radikální tržní reformy 90 let řídil bývalý komunista Lajos Bokros.

Navíc, a to se tenkrát nevědělo, Prognostický ústav vedl Valter Komárek přímo napojený na ÚV KSČ, kde byli soustředěni mladí ekonomové, jako byli pánové Klaus, Zeman, Dlouhý atd. Jak je dnes obecně známo, tento ústav byl založen z iniciativy sovětské tajné policie KGB a generálního tajemníka KSSS Andropova, který dříve KGB řídil a byl jedním z hlavních iniciátorů okupace Československa v roce 1968.

Moskva, jak píše ve své nové knize Vabank Michael Kocáb, věděla, že se Jakeš znemožnil a počítala proto, že ho nahradí Miroslav Štěpán. Ten dokonce nedávno v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu tuto zprávu telefonovali z Moskvy ještě 16. listopadu. Pravdu měl tehdy Pavel Tigrid, který ve Svobodné Evropě prohlásil, že po pádu Berlínské zdi komunismus ve střední Evropě definitivně skončil a vyzval mladé lidi, aby rozhodně vystoupili proti již překonané diktatuře.

(Psáno pro ČRo Plus)