Za úplně nejdůležitější na středečním prohlášené nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana lze považovat fakt, že státní zástupci, kteří kauzu Čapí hnízdo šetřili, dokázali odhlédnout od toho, o kom rozhodují, jakou má funkci a jak je známý ve veřejném prostoru.

Pokud existovaly pochybnosti o výsledku dosavadního vyšetřování, je zapotřebí, aby se zjišťovala další fakta. To v důsledku znamená, že v České republice doposud platí základní demokratické pravidlo: před zákonem jsou si všichni občané rovni. Další práce policie a státního zástupce buď povedou k žalobě, nebo k definitivnímu ukončení trestního stíhání.

Smutnější je naopak ta okolnost, která byla na tiskové konferenci Pavla Zemana zmíněna jen okrajově, že evidentně zásadně pochybili úředníci, a to jak Regionální rady Středočeského kraje, tak úředníci Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj, kteří měli mít dozor nad tím, jak tyto rady pracují. To platí zvlášť proto, že skoro všechny tyto rady měly potíže s policií a někteří jejich zástupci byli prověřováni, stíháni a někteří již dokonce odsouzeni.

Za nedbalou kontrolu za dobu od podání žádosti pro dotace po roce 2006 dodnes byli či jsou na ministerstvu financí odpovědní pánové Tlustý, Kalousek, Janota, Fischer, Babiš a nyní paní Schillerová. Na ministerstvu pro Místní rozvoj se za tu dobu vystřídalo deset ministrů, a proto nemá ani cenu je jmenovat…

Jenže problém je ještě starší a hlubší, a sice ve způsobu obsazování těchto regionálních rad: pokud tam sedí pouze lidé, které tam delegují strany vládnoucí v regionu a nejsou doplněni lidmi z opozice a nezávislými právníky či lidmi z občanských sdružení, církví, univerzit atd. z daného regionu, situace se jistě nezmění. Při obsazování rad byla porušeno základní pravidlo, které platí v demokracii, a sice dělba moci: checks and balances, princip brzd a protivah.

Veřejnému vyjádření nejvyššího státního zástupce se vytýkají nejčastěji dvě skutečnosti a na ně jsem se optal odborníků: Zaprvé, že Pavel Zeman nesdělil, co uložil panu Šarochovi. Odpověď na tuto výtku je jednoduchá: Pokyn, který se týká probíhající živé věci, je v přípravném řízení vždy neveřejný. Obsahuje totiž rozbor důkazní situace a ten musí být utajený, jinak by mohl být zbytečný. Tam mohou být jména lidí, kteří musí být dodatečně vyslechnuti, a ti by se na to mohli předem připravit. Nebo by tam mohly být uvedeny dokumenty, které je třeba si obstarat, a ty by se pak mohly na úřadech ztratit. Naopak, kdyby rozhodnutí nejvyššího státního zástupce potvrdilo rozhodnutí pana Šarocha, nebylo by začerněno nic.

Jako druhá výtka, a to dokonce i od bývalé nejvyšší státní zástupkyně paní Vesecké zní, že měla být určena lhůta, do kdy má být případ dořešen. Podle trestního řádu však takovou lhůtu určuje policii dozorový státní zástupce, a to je právě pan Šaroch. Jinak by tomu nemělo být ani v této věci.

(Psáno pro ČRo Plus)