Některá celá odvětví bez regulace způsobují víc problémů než užitku. To zřetelně v těchto dnech ukazuje situace v turisticky atraktivních městech jako je Praha či Český Krumlov, kde se rozmohlo krátkodobé pronajímání bytů přes Airbnb nebo server Booking.com. Mezi tato odvětví patří ale i zdravotnictví, školství a způsob výkonu moci, jak ukazuje případ pana premiéra.

Majitelé bytů evidentně vydělávají víc než na dlouhodobých pronájmech, ale kromě toho, že krátkodobí pronajímatelé se v takových domech a bytech chovají často vandalsky a hlučně, má to za následek vylidňování center měst a růst nájmů.

Ve zdravotnictví zase přibývá soukromých oborových zařízení, v nichž se dají rychle vydělávat velké peníze, jako jsou například plastická chirurgie, gerontologie s paliativní péčí, dentální studia či různé ústavy komplexní péče. Pacient nemusí čekat, protože je tam personálu dostatek, zatímco ve státních zdravotních zařízeních je stále větší nedostatek lékařů, sester a na některé operace je tam čekací doba delší než půl roku.

A i situace ve školství není ideální: Podle posledních oficiálních čísel u nás existuje 24 veřejných vysokých škol, dvě státní a 34 soukromých, nepočítáme-li zahraniční vysoké školy. Bohužel úroveň těchto škol je značně rozdílná: pomineme-li známý případ protekčního studia na veřejné univerzitě na právech v Plzni, v soukromých školách nezřídka kdy platí pravidlo: když si školu platím, diplom musím dostat.

Česká republika není v tomto směru výjimkou, to se děje v celé naší civilizaci, rozdíl je jen v tom, že v zahraničí se už léta snaží tyto obory regulovat: Městské vyhlášky předepisují, na kolik týdnů v roce může majitel byt krátkodobě pronajímat, lékařské komory regulují kolik soukromých klinik a lékařských praxí může v daném místě fungovat a podobně akreditační komise střeží počty nových vysokých škol, aby se nemohla snižovat jejich úroveň.

Omyl dle sociologů začal dávno, kdy se naše civilizace domnívala, že tržní hospodářství automaticky vše demokraticky vyřeší a neregulovala ani výkon moci. Bohužel, to mělo za následek, jak ukazuje situace v Maďarsku, kde ovládá vše opět jedna strana FIDESZ a Polsko, kde zase vše ovládla strana PiS či u nás, kde má stabilní nejvyšší preference hnutí ANO, které si privatizuje státní správu, že došlo k těsnějšímu spojení mezi politiky, byznysmeny a médii.

S tímhle stará Evropa nepočítala, protože ignorovala skutečnost, že u nás existuje staletá tradice obcházení všech nařízení a zákonů, což oni, kteří si vládli většinou sami, neznají. Tzv. lex Babiš, který Ústavní soud v úterý potvrdil, byl zaveden velmi pozdě, v roce 2017, a zatím je akceptován jen formálně, na což občané doplácejí, proto nález navrhuje za nedodržování politika pokutovat. Teprve budoucnost ukáže, jestli jeho důsledné naplnění dokáže náš stát vůči premiérovi, kterého podporuje prezident, prosadit.

Ústavní soud svým nálezem vyslal jasný signál: stane-li se politikem byznysmen, musí být zamezeno tomu, aby moc mohl využívat pro sebe. Cituji, Česko "se zdrží všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie." Jinými slovy: náš stát musí dodržovat finanční nařízení EU z roku 2018 o střetu zájmů.

(Psáno pro ČRo Plus)