Banální pravda zní: To, co prožíváme kvůli pandemii viru covid-19, je největší krize od druhé světové války, proto svět, až krize odezní, bude úplně jiný. Jenže, co se přesně změní, si zatím nikdo netroufá říci nahlas. Odborníci v celé naší civilizaci se shodnou snad jen na tom, že tato krize zrychlí všechny procesy, které jsme mohli pozorovat již dříve.

Nejuceleněji budoucnost popsal z toho, co jsem četl, ekonom Henrik Müller, profesor na Technické univerzitě v Dortmundu. Ten považuje za nejnebezpečnější změnu posílení velkých koncernů kvůli různým konjunkturálním balíčkům, stabilizačním fondům a finančním injekcím, na což doplatí spotřebitelé. A to vše nastane za situace, kdy Evropská unie ani protikartelové úřady, či u nás Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže, nebudou mít dost času kontrolovat žádosti o podporu. Zatímco dříve globalizace zvyšovala konkurenceschopnost, po odeznění pandemie bude dle Manager magazinu konkurenceschopnost zásadně zmenšena.

Jak ukázala již analýza Mezinárodního měnového fondu z lete 2000 až 2015, dvě třetiny zisků ve společnosti inkasovaly největší firmy, které nemají zájem něco měnit, zatímco malé inovativní firmy dostaly jen drobty. Výsledek je nebezpečný nejen pro nezdravou strukturu hospodářství, které nebude investovat do nových technologií, takže budeme za zbytkem světa zaostávat, ale i pro spotřebitele: většině občanů se sníží životní úroveň. Big business vždy brzdí změny. A čím déle by pandemie trvala, tím víc malých podniků by zkrachovalo a velké firmy by se rozrůstaly, z bývalých drobných podnikatelů by se stali dělníci či zaměstnanci.

Pokud trend šíření nákazy bude nadále v naší civilizaci sestupný, lze první příznivou změnu očekávat až v druhé polovině roku. Boom by mohl nastat již v příštím roce, ale to již bude hospodářská struktura v Evropě proměněná: některé obory dle profesora Müllera ovládne zřejmě dokonce jediná firma.

Kromě koncentrace, odhadují experti, dojde k omezení globalizace kvůli současnému zmenšenému pohybu zboží, lidí i kapitálu: firmy budou nuceny upřednostňovat domácí zdroje a v některých případech to tak zůstane.

Globalizace se naopak rozšíří u farmaceutických firem. Rovněž digitalizace se rozšíří na další obory, a to povede k úbytku pracovních míst. Rozšíří se home office, což ohrozí trh s nemovitostmi: podniky nebudou zřejmě potřebovat velké budovy, stejně jako velkých obchodů ubude díky donáškám nákupu do domu zákazníků, proto bude potřeba více velkoskladů. Zároveň se rozšíří ještě více prodej po internetu, zvýší se tlak na poštu a jiné distribuční firmy, které se budou muset restrukturalizovat. Zásadně bude ohrožen i mediální trh, řada titulů asi nepřežije.

Za nejpříznivější zprávu je možné považovat tu skutečnost, že si lidé kvůli zvýšenému ohrožení začali víc vážit svého života, jehož cena na trhu stoupne.

Konkrétní čísla možného vývoje jsem našel jen v německých novinách Die Welt, a protože Německo je našim největším obchodním partnerem, jsou i pro nás důležitá. Na konci března se německé hospodářství propadlo o 152 miliard eur. Pokud by krize trvala tři měsíce, činil by propad 729 miliard a na krizi by každý Němec tratil 9 000 eur.

(Psáno pro ČRo Plus)