Protože premiér Andrej Babiš nezařadil na pondělní jednání vlády bod jmenování nového Nejvyššího státního zástupce, zůstal tento post poprvé za dobu existence České republiky po květnové rezignaci Pavla Zemana od čtvrtka neobsazený.

Zeman odstoupil údajně kvůli tlakům, která na něj vyvíjela ministryně, protože místo práce v úřadě trávil čas obhajováním svého postu. Jenže Marie Benešová nečekaně přes naléhání premiéra, který do této funkce chtěl nominovat jiné kandidáty, na post Nejvyššího státního zástupce navrhovala i bez konzultace s opozicí Zemanova zástupce Igora Stříže, aby byla zachována kontinuita výkonu. Premiér Andrej Baabiš tak naplnil to, co řekl v nedělní Partii na CNN Prima News, cituji: "Jedna možnost je, že pan Stříž bude pověřený a vybere ho příští vláda." Jenže dle zákona pověřený být nemůže, ale jako první náměstek bude automaticky dočasně řídit úřad.

Premiér do této funkce chtěl nominovat podle Lidových novin někoho z vnějšku soustavy státního zastupitelství, hovořilo se o Jeronýmu Tejcovi nebo Zdeňku Koudelkovi a dokonce měl paní Benešové říci, že ji odvolá z funkce, pokud ho neposlechne a nenavrhne jeho nominanta. Podle webu Seznam Zprávy ministryně upozornila, že je připravena na konfrontaci. A dodala: "Ať se kočky pudrují, třeba mne i odvolají."

K tomu však nedošlo a funkce zůstala neobsazená, což může komplikovat provoz úřadu, protože prozatímní výkon šéfa některé věci neřeší a může vést ke zpochybňování úkonů náměstka. Týká se to otázek personálních, jako je jmenování a překládání zástupců, podávání kárných návrhů, podávání mimořádného opravného prostředku do rozhodnutí soudů k Nejvyššímu soudu, tedy dovolání a přezkumů tzv. kasačních oprávnění Nejvyššího státního zástupce, který může rušit nezákonná a nedůvodná rozhodnutí o zastavení trestního stíhání. To se může týkat i kauzy Čapího hnízda. U takovýchto úkonů totiž bývají dvou či tříměsíční lhůty, které nelze prodlužovat.

A kdyby byl později přece jen jmenován Nejvyšší státní zástupce v rozporu se zákonem, respektive s jeho logickým a systematickým výkladem, o němž hovořil Pavel Zeman, který říkal, že Nejvyšší státní zástupce může být jmenována jen osoba, jež je nejprve jmenována státním zástupcem, což může učinit jen ministryně Benešová, došlo by k další komplikaci. Pokud by se totiž někdo pokusil výklad otočit, tedy tvrdit, že státním zástupcem se stává osoba automaticky poté, co je jmenována Nejvyšším státním zástupcem, mohl by tento postup znamenat budoucí správní žalobu a právní nejistotu. Kdyby totiž dal soud za pravdu, že šlo o protiprávní jednání, znamenalo by to, že všechna rozhodnutí takového Nejvyššího státního zástupce by byla zpochybněna.
Bohužel to občas vypadá tak, že právní nejistota některým našim politikům nejen nevadí, ale vyhovuje.

Napsáno pro ČRoPlus.