Patnáct let už uběhlo od představení vítězného návrhu studia Future Systems Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny, která měla stát v Praze na Letné.

Představenému modelu se říkalo blob, tedy kapka či oko nad Prahou. Jan Kaplický byl představitelem tzv. organické architektury, spolupracoval s předními světovými architekty jako byli například Richard Rogers či Norman Foster a i s americkým úřadem pro letectví NASA. Do centra světové veřejnosti se dostal po stavbě tiskového centra na kriketovém stadionu v Londýně, za což byl odměněn Stirlingovou cenou, nejprestižnější britskou cenou za architekturu. Podle jeho projektu byl podstaven obchodní dům v Birminghamu a jeho poslední stavba, která byla dokončena až po jeho smrti, je Muzeum Enza Ferrariho v Modeně.

Projekt knihovny však u nás, jak známo, realizován nebyl. A to ne kvůli odborným připomínkám, ale kvůli zpolitizování celého projektu. V první fázi se za projekt postavil i tehdejší primátor Prahy Pavel Bém. Ten v knihovně viděl novou poutavou dominantu Prahy, které doposud vévodí barokní stavby.

Nadšení primátora však netrvalo dlouho, protože se do sporů o novou neobvyklou stavbu vložil velice vehementně tehdejší prezident Václav Klaus, který se stylizoval do role občanského aktivisty. Známá je jeho věta: "Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochotný se přivázat k bagru a vlastním tělem bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla."
Reakce byla devótní: I Pavel Bém změnil rychle svůj názor a najednou byl problém se spolufinancováním i s prodejem pozemků.

Zatímco ve Francii skoro každý prezident v posledních desetiletích chtěl po sobě nechat nějakou významnou moderní stavbu, aby po něm zbylo něco hmatatelného, kromě zmínky v encyklopediích, Václav Klaus se zapsal do historie jako ten, který realizaci takové stavby zabránil. Připomeňme kromě obří pyramidu Francoise Mitteranda v Louvru či Muzeum umění Afriky Jacquese Chiraca a výrazné Centre Georges Pompidou, galerii moderního umění v Paříži, na které se mimochodem podílel i Jan Kaplický s Richardem Rogersem a Renzo Pianem. Tato stavba působí dodnes mnohem extravagantněji než blob, protože nosná konstrukce je vysunutá na vnější fasády a připomíná zapomenuté lešení.

Podobně neslavně dopadl návrh Jana Kaplického na koncertní síň v Českých Budějovicích a motorest Volavka u Konopiště.

A protože místo stavby nové budovy pro knihovnu město Praha nakonec prosadilo rekonstrukci Klementina od Metroprojektu, která stála stejně tři miliardy, jako měla stát knihovna Jana Kaplického, zákaz stavby je možné považovat za symbol síly českých šíbrů: sobecké zájmy zvítězily nad zájmy Prahy. Město přišlo o novou dominantu, která by ukazovala, že jsme vstoupili do XXI. století a tak nám zbyl Jen Tančící dům architektů Vlado Miluniče a Franka Geryho, který byl postaven za Václava Havla. Na propagačních letácích cestovních kanceláří se vyskytuje častěji než Hradčany.

Napsáno pro ČRoPlus