Izraelský historik Yavala Noah Harari, profesor jeruzalémské univerzity, se přiznal v obsáhlém eseji pro německý news magazín Der Spiegel, že v odhadu chování Ruska se mýlil. Ve svých dvou bestsellerech Krátká historie lidstva a 21 lekcí pro 21. století zastával názor, že první roky tohoto století budou bez válek. I když i tehdy dodával: „I racionální vůdce dělá na konci velmi často velké hlouposti.“ A matka Karla Schwarzenberga říkávala: „Za největší hrůzy může ješitnost vládců.“

Harari přiznává, stejně jako řada politologů na Západě i u nás, že rozhodnutím Putina zahájit 24.února útok na Ukrajinu ho šokovalo. Očekávané následky dobyvačné války i pro samotné Rusko a celé lidstvo jsou zničující i pro bezcitného blázna, který takovou válku vyvolal. Autor připomíná, že od roku 1945 neexistovala žádná přímá válka mezi velmocemi a také není známý žádný případ, kdy byl napaden mezinárodně uznaný stát cizím státem za účelem jeho úplného zničení. Dle statistik ve všech i lokálních konfliktech v posledních desetiletích zemřelo méně lidí než těch, kteří spáchali sebevraždu, zemřeli při autonehodách nebo na obezitu. K hlavní změně došlo z psychologických důvodů a v této souvislosti se autor zabývá slovy: svoboda, mír a patriotismus.

Svobodu slova a pohybu Rusko nikdy nezažilo, a i slovo válka po roce 1945 nezmizelo z politického slovníku, za mír se bojovalo. Naopak v naší civilizaci ke konci 20. století a na počátku 21. století se změnil význam slova mír. Mír zdůrazňoval nepravděpodobnost války. Tato mantra nyní padla: rozpočty na zbrojení budou muset být vyšší než na zdravotnictví, školství atd. Ruští vojáci plundrují Ukrajinu a odvážející si plná nákladní auta ukradených věcí a potravin do Ruska. Jenže takovéto zlodějny se nikdy nevyrovnají nákladům, které musí Rusko zaplatit za válku, což vyvolává pnutí uvnitř Kremlu. Putin i minulý týden přesto tvrdil, že boje probíhají podle plánu a hospodářství se stabilizovalo.

Chyba v euroatlantické civilizaci nastala, podle Harariho, když jsme mír považovali za samozřejmost, což vedlo k hlasování o Brexitu a volbě Donalda Trumpa v roce 2016. Signalizovali jsme oslabení, které Putin využil. Zapomněli jsme, že být patriotem neznamená nenávidět cizince, obhajoval národní zájmy, ale naopak milovat své občany a starat se kvůli tomu o osud celé civilizace.

Pokud by Ukrajina nevyhrála, válka by pokračovala nejspíš i tehdy, kdyby Putin byl odstraněn. To potvrzuje i ředitel ruské agentury Levada Center Lev Gudkov, proti válce a Putinovi je jen 20 až 25 procent obyvatelstva. S tím souhlasí i ruská politoložka Marie Sněgová, žijící v USA: Rusové jsou zvyklí staletí delegovat odpovědnost za život i za sebe na cara či prezidenta. Individuální postoje jsou tam výjimečné a trestné. A to i tehdy, když vůdce, jak napsal vojenský analytik Petr Mlejnek, začne místo strachu vyvolával opovržení.

Psáno pro ČRo Plus.