Hned po útoku na Ukrajinu, 24.února 2022, podporovalo Putinovo rozhodnutí zahájit tzv. speciální operaci proti Ukrajině 68 procent dotázaných občanů Ruska. 53 procent bylo přesvědčeno, že tento zásah bude úspěšný. Ti, co předpokládali vítězství, měli informace pouze ze státní televize. Třetina ve vítězství nevěřila.

To jsou čísla, která uvedl v minulých dnech ředitel nezávislé ruské agentury Levada Center Lev Gudkov v německém magazínu Der Spiegel.

Čísla podle něj ukazují, že se většina občanů Ruska zajímá výhradně o situaci na bojištích, hlavně o prohry v Kyjevě a Charkově. Lidé jsou překvapeni chaotickým velením, nekompetentností a taky z toho, že jim bylo léta zdůrazňováno, že jejich armáda je nejlepší, nejsilnější a má k dispozici nejmodernější zbraně na světě. Tento mýtus podle Levady padl. O masakrech na Ukrajině se skoro vůbec nehovoří. Jen asi 2 procenta dotázaných o nich ví. A jen deset procent občanů má pocit viny. Gudkov doslova hovoří o amorálnosti a imperiální aroganci občanů Ruska, i když – hned dodává – válku nechtějí, ale jsou pasivní a bojí se konfliktu se státem. Většina občanů se se státem identifikuje a je zvyklá odpovědnost za svůj život i osud delegovat na cara či prezidenta. Nálady v Rusku ovlivňuje i tvrdá cenzura: platformy Facebook či Twitter jsou zablokovány a počet těch, kteří se k nim umí připojit přes jiné systémy bylo na počátku války jen 6 až 8 procent, nyní je to již 23 procent převážně mladých lidí z velkých měst. Podle toho taky různé věkové kategorie mají k válce různý vztah: mezi 18 až 24letými, podporuje válku 59 procent dotázaných a 34 procent je proti. 79 procent penzistů válku podporuje a jen 10 procent je proti. Ale zároveň 65 procent je pro ukončení války, jen 10 procent chce ve válčení pokračovat. Tato čísla podle ředitele Levady jasně ukazují na dvojité myšlení: Na jedné straně se lidé identifikují se státem, ale na druhé straně mají strach o svůj život. Je tomu tak i proto, že cíle této války nejsou lidem jasné, protože se mění: Nejprve se bojovalo proti fašistům a nyní se bojuje proti NATO. Tento fakt mění i vztah k Putinovi, a to zvláště u mladých lidí, kterým je 24 až 30 let, ale přesto nejsou ochotni připustit, že jsou za tuto válku spoluodpovědní. A 50 procent z nich, když je dotázáno, jestli jsou ochotni bojovat za vlast, když to bude nutné, odpovídá jasně: „Je mi jedno, jestli moje země má pravdu nebo ne, bojovat jsem připraven!“

Šestašedesát procent dotázaných se domnívá, že Putin lže, když hovoří o částečně mobilizaci: Lidé mají strach, že se válečný konflikt promění v totální válku, Přesto velká část Rusů věří, že Putin zvýšil pošlapanou autoritu Ruska na světovém jevišti a vrátil ji bývalou prestiž.

Na otázku, co se musí stát, aby se situace v Rusko změnila, odpověděl Lev Gudkov jednoznačně: Změnu může přinést jen vojenská prohra.

Napsáno pro ČRo Plus.