Ne náhodou skoro ve stejné době, kdy Andrej Babiš prodal Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, začal útočit na Českou televizi a Český rozhlas s heslem: Ani korunu veřejnoprávním médiím. Svých voličů v době, kdy agentury zveřejnily výsledky preferencí, v nichž Babiš bezprecedentně vede, se ptá: Proč byste měli platit koncesionářské poplatky provládním médiím? Ať jsou placené ze státního rozpočtu, ne z vašich peněz.“

Celá opozice, kromě ANO i SPD Tomia Okamury, která navrhuje z ČT a ČRo učinit příspěvkové organizace ministerstva kultury, chce v důsledku zestátnit veřejnoprávní média.

Maďarská veřejnoprávní média již prošla velkou změnou v roce 2010 po volební výhře strany Fidesz Viktora Orbána: Tam došlo k centralizaci kontroly, kterou provádí jeden úřad, kam si dosadil Orbán své lidi.

Od roku 2015 se i Polsko v žebříčku mediální svobody propadlo z osmnáctého na šedesáté šesté místo. Kvůli reformám strany Právo a spravedlnost. Televize TVP je od té doby provázaná s vládní stranou a v publicistice a zpravodajství tvrdě útočí na opozici.

A podobně Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) budou nově financované přímo ze státního rozpočtu, ke konci června 2023 skončila povinnost platit poplatky.

Přes všechny problémy, které Česká televize a Český rozhlas mají, jsou to de facto poslední veřejnoprávní vysílače ve střední Evropě. Připomeňme si, proč tyto instituce původně vznikly: Stalo se tak po válce v Západním Německu, kdy okupační armády usoudily, že po zkušenosti s Hitlerem a Stalinem by mohlo vzniknout nebezpečí re-edukace rozhlasem, a to byl hlavní důvod k převzetí britského modelu BBC, který již v roce 1927 oddělil vysílání od politických stran a byznysu.

Na Západě se vede v současnosti diskuse o možných proměnách těchto vysílačů, v době, kdy nehledě na hustou síť soukromých rádií, existence sociálních sítí, webů atd. zakládají televizní vysílače i prestižní noviny a časopisy. U nás je situace zásadně odlišná, protože noviny mají v průměru o sto tisíc menší prodané náklady a weby mnoho nevydělávají, proto redakce po finanční krizi redukovaly počty redaktorů na minimum. Zatímco prestižní noviny na Západě mají nejméně 300 redaktorů. U nás počty redaktorů i velkých deníků sotva dosahují počtu sta redaktorů a některé jich nemají ani padesát. To je důvod, proč veřejnoprávní média jsou tady nezastupitelná a jejich zestátnění by znemožnilo kontrolu politického provozu, bez které lze těžko hovořit o demokracii.

Proto je dobře, že nový ředitel ČT Jan Souček tvrdě vyžaduje zvýšení koncesionářských poplatků a připravovaná novela to akceptuje a navrhuje zvýšit poplatky pro ČT o 25 korun a pro ČRo o 1O korun Pokud návrh projde parlamentem, zvýšení bude možné od roku 2025. V příštím roce se ale bude muset tvrdě šetřit a zřejmě i propouštět.