O zpoždění geopolitické kry střední Evropy
Podle Indexu mediální gramotnosti Sofia z roku 2022 jsou na tom tradičně nejlépe Finsko, Norsko, Dánsko, Estonsko, Švédsko a Irsko. Česká republika je až na 18. místě a Slovensko až na 24. místě. Maďaři skončili na 27. místě a Poláci jsou jen o jeden stupínek lepší. Všechny země na západu a severu EU jsou na tom lépe. Otázka zní: Proč tomu tak je a kde hledat hlubší příčiny?
Kořeny vzniku osobní odpovědnosti za svůj život je možné hledat ve zrušení nevolnictví, kterému u nás i v Uhrách došlo oficiálně až v roce 1781, v Polsku v roce 1794, zatímco zánik nevolnictví v západní Evropě počal již ve 14. století. To se týkalo částečně Francie, dále Anglie, Flander, nyní Belgie, některých německých zemí a Itálie, kde nevolnictví bylo nahrazeno finanční rentou. V důsledku to znamenalo zejména zrušení povinností robotovat, odvádět poddanské dávky a možnost stěhování atd. Ve Skandinávii nevolnictví nebylo nikdy zavedeno. A právě již tehdy se oddělila geopolitická kra střední Evropy od západní Evropy a hranici, tvořilo Labe, Krušné hory a Šumava. A i patent Josefa II. z roku 1781 se týkal jen omezení svobody pohybu, samotné poddanství skutečně zaniklo až v roce 1848. Za poddané rozhodovala o všem vrchnost, a navíc většina lidí byla negramotná. Naše zpoždění je nejméně čtyřistaleté.
Johannes Gutenberg vynalezl knihtisk asi v roce 1440, a již 40 let na to vynesl první cenzurní edikt mohučský biskup, pozdější cenzurní výnosy již vydávali papežové. První pochází z roku 1501 od Alexandra VI. Jenže poprvé byla zrušena cenzura v Anglii již v roce 1695, v USA o sto let později a v Československu, nepočítáme-li pár dní v roce 1848 a 1968 až v roce 1989: o tři sta, respektive dvě stě let později.
A podobně je to i se vznikem novin: První noviny byly založeny v dnešním Německu v letech 1605 a 1609 Aviso a Relation a u nás, nepočítáme-li pokusy Schönfelda, až Krameriem v roce 1789 a to již ve Švýcarsku vycházely noviny Zürcher Zeitung, které měly strukturu klasických novin: chyběla tam jen sportovní rubrika, a to jen proto, že slovo sport v té době skoro nikdo neznal. Naproti tomu Krameriovy c.k. Pražské poštovské noviny se snažily o sociálně-hygienické uvědomění a odstraňování lidových pověr a přetiskovaly úřední vyhlášky.
Zpoždění činilo dvě stě let. Jen v Polsku byl jeden pokus starší z roku 1661, kde krátce vycházel Merkuriusz Polski. Pokud si tato zpoždění nepřipustíme a budeme se tvářit, že za všechno mohou jen fašisté a komunisté, nikdy nevyvineme dostatečné úsilí, abychom byli řádnými občany, kteří sami zodpovídají za svůj život. Přece obě totality nás tak snadno zdecimovaly právě proto, že Němci i Rusové z naší minulosti vyčetli, že se nebudeme vehementně bránit, zvlášť, když z našeho území byli vysídleni Němci a Židé byli zabiti, že geopolitická kra střední Evropy se od starého kontinentu oddělila již ve 14. století. Únos Západu se nekonal.
Napsáno pro ČRo Plus.
Kořeny vzniku osobní odpovědnosti za svůj život je možné hledat ve zrušení nevolnictví, kterému u nás i v Uhrách došlo oficiálně až v roce 1781, v Polsku v roce 1794, zatímco zánik nevolnictví v západní Evropě počal již ve 14. století. To se týkalo částečně Francie, dále Anglie, Flander, nyní Belgie, některých německých zemí a Itálie, kde nevolnictví bylo nahrazeno finanční rentou. V důsledku to znamenalo zejména zrušení povinností robotovat, odvádět poddanské dávky a možnost stěhování atd. Ve Skandinávii nevolnictví nebylo nikdy zavedeno. A právě již tehdy se oddělila geopolitická kra střední Evropy od západní Evropy a hranici, tvořilo Labe, Krušné hory a Šumava. A i patent Josefa II. z roku 1781 se týkal jen omezení svobody pohybu, samotné poddanství skutečně zaniklo až v roce 1848. Za poddané rozhodovala o všem vrchnost, a navíc většina lidí byla negramotná. Naše zpoždění je nejméně čtyřistaleté.
Johannes Gutenberg vynalezl knihtisk asi v roce 1440, a již 40 let na to vynesl první cenzurní edikt mohučský biskup, pozdější cenzurní výnosy již vydávali papežové. První pochází z roku 1501 od Alexandra VI. Jenže poprvé byla zrušena cenzura v Anglii již v roce 1695, v USA o sto let později a v Československu, nepočítáme-li pár dní v roce 1848 a 1968 až v roce 1989: o tři sta, respektive dvě stě let později.
A podobně je to i se vznikem novin: První noviny byly založeny v dnešním Německu v letech 1605 a 1609 Aviso a Relation a u nás, nepočítáme-li pokusy Schönfelda, až Krameriem v roce 1789 a to již ve Švýcarsku vycházely noviny Zürcher Zeitung, které měly strukturu klasických novin: chyběla tam jen sportovní rubrika, a to jen proto, že slovo sport v té době skoro nikdo neznal. Naproti tomu Krameriovy c.k. Pražské poštovské noviny se snažily o sociálně-hygienické uvědomění a odstraňování lidových pověr a přetiskovaly úřední vyhlášky.
Zpoždění činilo dvě stě let. Jen v Polsku byl jeden pokus starší z roku 1661, kde krátce vycházel Merkuriusz Polski. Pokud si tato zpoždění nepřipustíme a budeme se tvářit, že za všechno mohou jen fašisté a komunisté, nikdy nevyvineme dostatečné úsilí, abychom byli řádnými občany, kteří sami zodpovídají za svůj život. Přece obě totality nás tak snadno zdecimovaly právě proto, že Němci i Rusové z naší minulosti vyčetli, že se nebudeme vehementně bránit, zvlášť, když z našeho území byli vysídleni Němci a Židé byli zabiti, že geopolitická kra střední Evropy se od starého kontinentu oddělila již ve 14. století. Únos Západu se nekonal.
Napsáno pro ČRo Plus.