Havel, Pavel a naděje
Mimořádné situace generují mimořádné osobnosti. Dramatik a disident Václav Havel se stal naším prezidentem po pádu geopolitiky, kdy se střední Evropa mohla svobodně přihlásit k staré Evropě.
Bývalý generál a náčelník generálního štábu a předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel byl zvolen prezidentem nedlouho poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Tedy v době, kdy se pokouší Rusko vrátit do Evropy geopolitiku, která dává možnost velkým státům zasahovat do politického směřování sousedních zemí. Jinými slovy ruský prezident Putin obnovuje doktrínu Josifa Stalina: Já chaču zaščitnyj paljus vakrug pervoj socialističeskoj strany mira.
Václav Havel byl zvolen krátce na to, co se vrátil z komunistického vězení, kam se dostal kvůli svému bytostnému přesvědčení o sebeurčení národů, zatímco ostatní prezidenty v naší civilizaci vyprodukovaly pouze stranické aparáty: jejich legitimita byl menší, což mu západní politici záviděli, i když si ho do této role sami vybrali. Několik let před pádem Berlínské zdi a pražským listopadem 1989 mu západní státy udělovaly četné ceny, aby na něj upozornily. Potřebovaly po polském dělnickém vůdci a zakladateli Solidarnosti Lechu Walesovi, a polském papeži Janu Pavlu II. ještě třetí ikonu nadcházejících změn, která by byla schopná srozumitelně a uvěřitelně pojmenovat to, co se se střední Evropou po druhé světové válce stalo a k jakému duchovnímu odkazu staré Evropy se chce přihlásit.
Z podobných důvodů v mimořádné době, kdy Rusko chce obnovit hranice svého vlivu před rok 1997, kdy jsme nebyli v NATO, prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. To, co se Petru Pavlovi ze začátku vytýkalo, že sloužil a studoval nejprve vojenské školy za socialismu a až později v USA a ve Spojeném království, kde absolvoval Královskou akademii obranných studií, jednu z nejprestižnějších vojenských škol na světě, se naopak stalo jeho předností: Na vlastní kůži zažil způsob myšlení i politické a strategické myšlení dnešního hlavního nepřítele Evropy.
Svým rozhledem a jasnými, donedávna nediplomatickými vyjádřeními si získal Petr Pavel důvěru nejen v zahraničí, ale i doma: vrátil pošramocenou pověst prezidentskému úřadu: dle agentury STEM mu důvěřuje 52 procent, nad ním je jen Ústavní soud v čele s Josefem Baxou, který má důvěru 59 procent. A právě tato vysoká důvěra těchto dvou institucí spolu se Senátem a jeho předsedou Milošem Vystrčilem může být zdrojem naší naděje. Tyto tři instituce představují základní pojistku proti tomu, aby po příštích volbách zcela ovládli naši republiku místo politiků političtí podnikatelé z ANO a SPD. Ti totiž, když hovoří o tom, že za nich bude líp, myslí jen nato, že se líp povede jejich podnikům.
Napsáno pro ČRo Plus.
Bývalý generál a náčelník generálního štábu a předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel byl zvolen prezidentem nedlouho poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Tedy v době, kdy se pokouší Rusko vrátit do Evropy geopolitiku, která dává možnost velkým státům zasahovat do politického směřování sousedních zemí. Jinými slovy ruský prezident Putin obnovuje doktrínu Josifa Stalina: Já chaču zaščitnyj paljus vakrug pervoj socialističeskoj strany mira.
Václav Havel byl zvolen krátce na to, co se vrátil z komunistického vězení, kam se dostal kvůli svému bytostnému přesvědčení o sebeurčení národů, zatímco ostatní prezidenty v naší civilizaci vyprodukovaly pouze stranické aparáty: jejich legitimita byl menší, což mu západní politici záviděli, i když si ho do této role sami vybrali. Několik let před pádem Berlínské zdi a pražským listopadem 1989 mu západní státy udělovaly četné ceny, aby na něj upozornily. Potřebovaly po polském dělnickém vůdci a zakladateli Solidarnosti Lechu Walesovi, a polském papeži Janu Pavlu II. ještě třetí ikonu nadcházejících změn, která by byla schopná srozumitelně a uvěřitelně pojmenovat to, co se se střední Evropou po druhé světové válce stalo a k jakému duchovnímu odkazu staré Evropy se chce přihlásit.
Z podobných důvodů v mimořádné době, kdy Rusko chce obnovit hranice svého vlivu před rok 1997, kdy jsme nebyli v NATO, prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. To, co se Petru Pavlovi ze začátku vytýkalo, že sloužil a studoval nejprve vojenské školy za socialismu a až později v USA a ve Spojeném království, kde absolvoval Královskou akademii obranných studií, jednu z nejprestižnějších vojenských škol na světě, se naopak stalo jeho předností: Na vlastní kůži zažil způsob myšlení i politické a strategické myšlení dnešního hlavního nepřítele Evropy.
Svým rozhledem a jasnými, donedávna nediplomatickými vyjádřeními si získal Petr Pavel důvěru nejen v zahraničí, ale i doma: vrátil pošramocenou pověst prezidentskému úřadu: dle agentury STEM mu důvěřuje 52 procent, nad ním je jen Ústavní soud v čele s Josefem Baxou, který má důvěru 59 procent. A právě tato vysoká důvěra těchto dvou institucí spolu se Senátem a jeho předsedou Milošem Vystrčilem může být zdrojem naší naděje. Tyto tři instituce představují základní pojistku proti tomu, aby po příštích volbách zcela ovládli naši republiku místo politiků političtí podnikatelé z ANO a SPD. Ti totiž, když hovoří o tom, že za nich bude líp, myslí jen nato, že se líp povede jejich podnikům.
Napsáno pro ČRo Plus.