Vánoce, Chanuka a Kwanzaa
Štědrým dnem vrcholí advent, což je slovo pocházející z latiny: adventus je příchod a jeho symbolem je čtyřramenný adventní svícen. Ten je inspirován židovským svátkem světel Chanukou.
Na první adventní neděli se zapaluje fialová svíčka proroků, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Na druhou adventní neděli zapalujeme druhou, fialovou betlémskou svíčku, symbolizující lásku. Třetí svíčka je růžová, pastýřská, značí konec postního období a příchod Vánoc. A poslední, čtvrtá, andělská svíce, je opět fialová. Letos ji budeme zapalovat na Štědrý den.
Štědrost je zase druhá ze sedmi ctností, pochází pravděpodobně ze starého francouzského slova "charité", které bylo odvozeno z latinského "charitas". Představuje ochotu dávat, vyzývá k uskutečňování šlechetných myšlenek a činů a zároveň nám připomíná další ctnosti: První je pokora, druhou již zmíněná štědrost, třetí přejícnost, čtvrtou mírumilovnost, pátou cudnost, šestou střídmost a poslední, sedmu ctností, je činorodost.
Již zmíněná Chanuka je svícen zapalovaný během osmidenního židovského svátku Chanuka, bývá osmiramenný nebo devítiramenný. Dříve byl označován jako „menorat Chanuka“, dnes jen menora. Chanuka oslavuje znovuvysvěcení Chrámu po úspěšné židovské vzpouře, které se říká Makabejské povstání. Podle Talmudu našli Židé dostatek rituálně čistého oleje pouze pro jeden den, ale oheň hořel zázrakem osm dní, proto má menora osm svíček. Na svícnu je tradičně ještě devátá svíce zvaná šamaš, hebrejsky: „sluha“, slouží ale jen k zapalování ostatních svící a přidává „nezasvěcené“ světlo ke světlu chanukových svící, které je zakázáno využívat pro jiné účely, než je oslavování a předávání příběhu Chanuky. Po vzoru křesťanů si i Židé dávají v tyto dny dárky.
Ve Spojených státech se slaví díky velkému množství Afričanů i Kwanzaa, což je týden trvající svátek oslavující africkou kulturu a připomínající její odkazy. Typické pro tento svátek je zapalování svíček na svícnu zvaném kinara. Svátek je slaven v období od 26. prosince až do 1.ledna . Lidé dekorují své domy třemi barvami: červenou, černou a zelenou. Slaví se sedm dní, zapalují se svíčky a pokračuje se tzv.libací, úlitbou, což je rituální odlévání tekutiny, které vyvrcholí slavnostní hostinou a předáváním dárků. Oslavuje se jednota, sebeurčení, kolektivní práce, odpovědnost, družstevní ekonomika, účel, kreativita a víra. Byl vytvořen Ronem Karengou a poprvé byl slaven v roce 1966.
Vánoce se všude slaví trochu jinak, ale nejpřekvapivěji asi v Japonsku, kam oslavy dorazily pozdě, a prý díky reklamě, která startovala v roce 1974, tráví většina Japonců Štědrý den v síti restaurací KFC. Nad francouzskou charité zvítězil americký byznys.
Na první adventní neděli se zapaluje fialová svíčka proroků, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Na druhou adventní neděli zapalujeme druhou, fialovou betlémskou svíčku, symbolizující lásku. Třetí svíčka je růžová, pastýřská, značí konec postního období a příchod Vánoc. A poslední, čtvrtá, andělská svíce, je opět fialová. Letos ji budeme zapalovat na Štědrý den.
Štědrost je zase druhá ze sedmi ctností, pochází pravděpodobně ze starého francouzského slova "charité", které bylo odvozeno z latinského "charitas". Představuje ochotu dávat, vyzývá k uskutečňování šlechetných myšlenek a činů a zároveň nám připomíná další ctnosti: První je pokora, druhou již zmíněná štědrost, třetí přejícnost, čtvrtou mírumilovnost, pátou cudnost, šestou střídmost a poslední, sedmu ctností, je činorodost.
Již zmíněná Chanuka je svícen zapalovaný během osmidenního židovského svátku Chanuka, bývá osmiramenný nebo devítiramenný. Dříve byl označován jako „menorat Chanuka“, dnes jen menora. Chanuka oslavuje znovuvysvěcení Chrámu po úspěšné židovské vzpouře, které se říká Makabejské povstání. Podle Talmudu našli Židé dostatek rituálně čistého oleje pouze pro jeden den, ale oheň hořel zázrakem osm dní, proto má menora osm svíček. Na svícnu je tradičně ještě devátá svíce zvaná šamaš, hebrejsky: „sluha“, slouží ale jen k zapalování ostatních svící a přidává „nezasvěcené“ světlo ke světlu chanukových svící, které je zakázáno využívat pro jiné účely, než je oslavování a předávání příběhu Chanuky. Po vzoru křesťanů si i Židé dávají v tyto dny dárky.
Ve Spojených státech se slaví díky velkému množství Afričanů i Kwanzaa, což je týden trvající svátek oslavující africkou kulturu a připomínající její odkazy. Typické pro tento svátek je zapalování svíček na svícnu zvaném kinara. Svátek je slaven v období od 26. prosince až do 1.ledna . Lidé dekorují své domy třemi barvami: červenou, černou a zelenou. Slaví se sedm dní, zapalují se svíčky a pokračuje se tzv.libací, úlitbou, což je rituální odlévání tekutiny, které vyvrcholí slavnostní hostinou a předáváním dárků. Oslavuje se jednota, sebeurčení, kolektivní práce, odpovědnost, družstevní ekonomika, účel, kreativita a víra. Byl vytvořen Ronem Karengou a poprvé byl slaven v roce 1966.
Vánoce se všude slaví trochu jinak, ale nejpřekvapivěji asi v Japonsku, kam oslavy dorazily pozdě, a prý díky reklamě, která startovala v roce 1974, tráví většina Japonců Štědrý den v síti restaurací KFC. Nad francouzskou charité zvítězil americký byznys.