Byli dva, co ve federálu chodili v ... ehm... domácí obuvi. Jan Sokol chodil v papučích a Ernest Valko chodil v takových těch odporných umělohmoných trepkách s dvěma pásky křižmo. Spolehlivě se o ně přizabíjel. Myslím, že je nosil schválně, aby zakryl svou pardálí chuůzi. Protože Ernest B Y L pardál. Měl pardálí chůzi karatisty. Každý den cvičil, tvrdě trénoval. Trénoval až do posledního dne. K tréninkům se vrátil i poté, co měl před asi osmi lety ...autonehodu, že, jak bývá v kraji zvykem, a dlouho nosil ochranný podpěrný krunýř na krk.

Proto jej taky jeho vrah zastřelil, a pěkně zdálky. Všichni věděli, že kdyby se Ernest dostal k útočníkovi na vzdálenost svých paží, pistole nepistole, vše by dopadlo jinak.....

Světlezelený sako - bylo fakt příšerný..... tlusté hranaté obroučky brýlí a skla jako popelníky. Nikdy mi nějak nenapadlo se jej později zeptat, co si s těma očima nechal udělat - asi totéž co já, nechal je ojet lejzrem. Konec konců, kdo by se ptal po očích, když důležitý byl obsah slov, obsah sdělení, obsah myšlenky, právní názor.... proto jsme si taky s Ernestem telefonovali. Jó, jó, jó, musíme se sejít, jasně, ... se to dějou strašný věci, že jo,.... hele a co říkáš tomuhle ústaváku, jó, jasně....uvidíme se, tý vado...... spravedlivě jsme se dělili o dementní roaming, vzrůstající našim hovory do velmi nepříznivých výšek, a to jen proto, že zde blíže nespecifikované osoby se dohodly, že stát je vhodné rozdělit. Spousty lidí se na to pozapomněly tyhle postavy našich dějin zeptat - třeba nás dvou.... My jsme byli proti.


Mydlili jsme to v ústavněprávním výboru, co se dalo... a velmi často se toho moc nedalo, i když já jsem táhla, Václav Benda strkal, Zdeněk Kessler nás utěšoval, že bude líp a Ernie to rozetnul. (jasně, nechci se vyvyšovat a zapomínat na jiný... třeba Karel Novosád, který neunesl tíhu úspěšného budování kapitalismu v Čechách a raději odešel sám...ale často to takhle prostě bylo.) Fakt je, že Ernie toho měl doopravdy hodně. Když jsme přišli do federálu, byli v celé této bohulibé instituci 3 (ano, slovy t ř i) legislativci. A to teda kvalitka nic moc, i kdyby chtěli, protože to prostě nešlo.... takže to běžně byly taky šestnáctky - nene, pánové, to nebyla životabudičná podpora nezletilými, to byla pracovní doba ústavněprávního výboru Federálního shromáždění. A Ernie táhnul.... a pak taky to předsednictvo, co začalo pravidelně ve chvíli, kdy my, poslanecký plebs, jsme se vypařili od strojů k teplým domovům, což v případě Ernesta byly po dlouhou dobu šílený hotýlky pronajímaný Federálem, posléze neméně šílená ubytovna na Jižňáku, mající pouze tu jednu výhodu, že zde bylo možno lze požívat alkoholické nápoje s mandátem spolupostiženými jedinci až do úrovně totálního smáznutí stranických rozdílností.
Ovšem Ernest byl po celý život prakticky abstinent, takže zatímco někteří jiní se uvolňovali s pomocí C2H5OH, on se uvolňoval pomocí právnických textů.

Vypadávaly zcela chaoticky z jeho zcela chaotické obrovské brašny, která bývala, nemýlím-li se, rovněž vixlajvantová. Nepamatuji, že by se mu kdy ji podařilo dopnout. Proto ji nosil pod pazuchami a lejstra tak skrápěl potem svého podpaždí.

Byl to pardál. Byl to buvol. Rozjetý nosorožec. Tank, který nebylo možno zastavit.

Všichni hořekujou, že zavaždili Valka.

Ale svým způsobem to je pro něj pocta.

Je to konečný a absolutní důkaz toho, že ho nebylo možno ani podplatit, ani zastavit, ani zastrašit. Prostě s tím člověkem jste proti jeho přesvědčení nemohli udělat VŮBEC NIC.
Aby ho zastavili mohli ho jen zavraždit - což také udělali.... (Ovšem mám takové tiché našeptávání, že jak znám Ernesta, tak určitě udělal již zavčasu řadu opatření pro jakékoliv případy, takže představa, že jej někdo zastaví jeho vraždou, je pouhá iluze. Řekla bych, že teprve teď začnou ze sejfů vyskakovat zlaté rybičky.)

Tím, že jej zavraždili, definitivně potvrdili, KÝM BYL.

A kým oni nikdy nebudou, i když budou mít co chtějí prachů, směnek a boh vie čoho ďalšieho.

Protože on byl Valko a oni jsou a navždy budou jen a jenom sráči.
HOWGH




Dnešní pohřeb Ernesta Valka připomínal tak trochu zasedání slovenské části Federálního shromáždění. Byla jsem š´tastná, že se vidím po často nesmírně dlouhé době s tolika řáteli.
Byl jsem zoufalá z příležitosti, při které se tak stalo.