Zapřísahala jsem se, že budu psát na samá obecná témata, aby mne nikdo nemohl nařknout z toho, že si přihřívám vlastní polívčičku. Zase to nevyšlo.

Byla jsem vyzvána panem Stejskalem (proč to na něj nepíchnout), jestli bych přece jen nemohla něco k tomu Čunkovi...... to bylo předevčírem, po odvysílání reportáže ČR o sociálních dávkách pana vicepremiéra. A jestli prý nevím, kdo to mohl provalit, že když mu to řeknu, tak to na mě neřekne. To jsem skutečně nevěděla a tudíž jsem říci nemohla. Nicméně jsem napsala textík, z kterého, jak se ukázalo následně, se náš milý editor mírně orosil a pravil, že tohle teda anonymně nepustí..... A nepustil. Tož jsem si řekla, že pustím já.
Nic z toho, co uvádím níže, nemohu doložit, dokázat, prokázat či potvrdit. Jsou to všechno drby. Ovšem jsme v Čechách a na každém drbu......
Značnou část mých teoriích, vypocených původně přes úterní noc, potvrdila středa.
O čtvrtku nehovoře.....

Tak se nám prý nahnětl pan ministr spravedlnosti a žádá, aby se podrobně vyšetřilo, odkud z Nejvyššího státního zastupitelství unikly informace o tom, kterak státní zástupce, připravující rozhodnutí jak naložit s causou Čunek, tyto materiály připravil.
Pana ministra jistě potěšila v rámci tohoto urputného vyšetřování i reportáž ČT, ze které v podstatě vyplynulo, že Česká televize disponuje pravděpodobně celým vyšetřovacím spisem a o jakémkoliv utajení nemůže být ani řeči.
Tímto "únikem" případ rozkryl svoje další patra, která už nemají s Čunkem, jeho sekretářkou a v podstatě ani s nějakými úplatky vůbec nic do činění. Jestli totiž chce pan ministr něco vyšetřovat, měl by začít s kolegou Langrem vyšetřovat to, že se mu totálně rozpadá systém státního zastupitelství a nejvyšších policejních složek. (Dodatek ze čtvrtka – a to nám odešel od policie Kubice a 45 elitních detektivů, což jsem při psaní původního textu ještě nevěděla...)

Případ Čunek totiž je pokračováním případu "Katarský princ" a státní zastupitelé i elitní policisté už toho začínají mít tak právě plné zuby. Případ "Katarský princ" byl evidentně zpolitizovaným uzurpováním moci tehdejšího ministra spravedlnosti, který s vyšetřovaným případem naložil možná v mezích zákona, zato způsobem, který nebyl nikdy před tím aplikován a který byl proti zdravému selskému rozumu. Z právního hlediska by se dalo dlouze diskutovat o "úmyslu zákonodárce při formulaci pravomocí ministra" a předkládat i jiné vysoce vznešené právní argumenty, ale prostému právně neozbrojenému oku bylo zřejmé, že když si někdo svoji krásnou hoteliérku bere ausgerechnet v Dubaji a pár měsíců nato protlačí katarského prince ze smrdutého Pankráce zpět do slunných Emirátů, budou v tom s pravděpodobností blížící se jistotě "zvláštní vztahy". Ostatně je signifikantní, že autor causy "Katasrský princ" se točí i okolo causy Ćunkova údajného úplatku a kolem Renaty Vesecké, kterou přece za svého panování instaloval.

Tomuto politickému uchopení práva se vzepřela a posléze padla za oběť bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, která si tím vysloužila u řady státních zástupců a policejních důstojníků vrcholný respekt. Ti už totiž různých telefonátů začínají mít plné zuby. Ano, je pravda, že na nejvyšších služebních místech slouží řada lidí z minulého režimu. To má však i některé svoje výhody. Pamatují si totiž velmi dobře, jak to "za komoušů" chodilo - jak se čekalo, zda "bude voláno" z "pravého břehu" či z "levého břehu" (Vltavy), tedy, pro nezasvěcené mladší ročníky, zda intervence přijde z vlády nebo z ÚV KSČ. Teď tito státní zástupci a nejvyšší policejní důstojníci vidí, jak se věci vracejí a zase "začíná být telefonováno". Mnohé z nich minulé poměry politických intervencí pěkně hnětly už tehdy. Dnes, 18 let "PO", se považují za apolitické profesionály a nepřejí si být s žádným politickým režimem spojováni. Jde jim o jejich práci, o jejich profesi a stavovskou čest.
V práci jim nyní brání na základě politických tlaků nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Jak se mezi policejně - státnězástupcovskými kruhy traduje, je to paní schopná a ochotná pro svoji kariéru učinit naprosto cokoliv. Tohoto "cokoliv" se právě policejní a státnězástupcovské složky nesmírně obávají. To cokoliv je také úplné politické zaprodání práva, spravedlnosti a profesionální práce dotyčných složek činných v trestním řízení a v oblasti bezpečnosti státu.

Za této situace dochází k faktickému rozštěpení osazenstva státních zastupitelství, které si dovolím čistě subjektivně odhadnout následně:
cca 20% přisluhovačů R. Vesecké, kteří profesní hrdost necítí a stále mají dojem, že orgány činné v trestním řízení jsou přirozené závislé na "politických poměrech".
cca 10% totálně znechucených a pasivních
cca 50% totálně naštvaných jdoucích či ochotných jít proti R.V.
cca 20% nejen naštvaných, ale vytvářejících i paralelní struktury vztahů.
U posledně jmenovaných je potřeba se zastavit. Ti jsou schopni pustit jakékoliv informace, aby rozkladu struktury státního zastupitelství a nucenému podřízení se politickým tlakům zabránili - a jsou alespoň mlčky podporování těmi 50%, kteří jsou "jen" naštvaní. Jestliže máte ve struktuře 20% děr, je nemožné zjistit, kterou dírou právě ta která informace utekla. Proto je snažení pana ministra na jejich identifikaci, eventuelně ucpání, úplně neproduktivní a pokud nepřijme jiná opatření, bude se výše naznačený rozpor rozpor pouze prohlubovat.

20% "paralelníků" se přirozeně sdružuje kolem první oběti zpolitizování práce policie a státních zastupitelství, Marie Benešové. Troufám si tvrdit, že tato faktická druhá (nebo první??) nejvyšší státní zástupkyně je i nyní jednou z nejlépe, ne-li nejlépe informovanou osobou v zemi. Jen takový teoretický příklad: zdá se, že existuje řada informací, které na příklad sbírá BIS a které pravidelně končí v šuplíku, protože politické struktury - a to napříč politickým spektrem - o ně nemají zájem. Aplikace uvedených informací by totiž ohrozily mocenské a/nebo ekonomické zájmy jedné i druhé politické strany, které zdaleka nemusí být v rozporu. Naproti tomu Marie Benešová vlídně všechny informační "drobečky" sbírá a ukládá je do svého mozku, který, co se výkonnosti týká, jako by zabíral celé její nikoliv nerozložité tělo.... Mezi složkami marně neplatí úsloví "povím na tě Mařeně..." a dotyčný je rád, že bude povězeno, neboť co je na tomto harddisku uloženo, nic se neztratí....

Uvedená situace má pochopitelně i svoje politické paralely. Jak shora řečeno, vůbec nejde o Čunka, Urbanovou, úplatky. Vzniklou situaci z politického hlediska vítají jak soc. dem. tak ODS, protože konečně někdo (v tomto případě pan Topolánek, který konec konců má prý ve svých šuplících na pana Čunka ještě několik obdobných složek, jako je ta, kterou vytáhla Česká televize) drží lidovce pod krkem a nedovolí jim manipulovat politickou scénou zcela v rozporu s volebními výsledky - totiž tak, že několikaprocentní partaj v podstatě rozhoduje o zbytku politické scény.
Vzniklá situace vyhovuje trochu více ODS, neboť - a konečně je potřeba to říci – rýsuje se zde na obzoru možnost slučovacího sjezdu ODS a KDU - ČSL. Lidovci totiž dlouhodobě balancují na hranici nějakých 6% a je otázka, jak dlouho budou ještě volitelnou stranou. Příklad známého ex-senátora Stodůlky, lidovce se zdánlivě neotřesitelnou pozicí na Zlínsku ukazuje, že i na Moravě začínají mít babičky lidoveckého folklóru plné zuby a bez ohledu na to, co bude pan páter říkat z kazatelny, lidovecké hlasovací lístky do urny hodit nemusí. Tím se ovšem rozehrává boj uprostřed lidovecké strany, kdože bude "kooptovaným" vedením spojené ODS-KDU-ČSL. Protože pro obě křídla místečka pochopitelně nezbudou. Bude to koalice Čunek - Svoboda nebo Kalousek-Kasal??

Pokud chceme porozumět případu Čunek, je nutno kalkulovat se všemi výše poskládanými informacemi. Volba presidenta je v tomto kontextu sekundární záležitostí. Primární záležitostí je faktická změna volebního systému na systém dvou silných politických stran, střídajících se u moci. Kvůli právě stanovisku lidovců nebylo možno tento systém přijmout formou změny Ústavy. Dochází proto k jeho faktickému vytváření tím, že na politické scéně prakticky zbudou dvě velké politické strany. Komunisté se časem zbaví Grebeníčka a podobných fundamentalistických chlapců a bude možno je znovu zapojit do vládních struktur, eventuelně po nějakých letech je rozpustit v ČSSD.

Dlužno ještě říci, že tento politický vývoj by vyhovoval s pravděpodobností blížící se jistotě i policejnímu sboru a státním zástupcům. U dvou partají by totiž muselo začít platit pravidlo "padni komu padni", protože "každý chvilku tahá pilku". Nastal by stav "dynamické rovnováhy", následkem čehož by zúčastněné složky mohly začít dělat svoji práci profesionálně a bez politických tlaků.

A ještě jedna listopadová...... asi se už pozapomnělo na to, že jistý generál Lorenc věděl o každém zakašlání, které se odehrálo v jistém Činoherním klubu jednoho listopadového večera a že to byl právě on, kdo rozhodl silou své autority, že tato akce proběhne bez jakýchkoliv zásahů státní moci. Díky svým analytikům dobře věděl, jaká je situace v zemi a dobře věděl, že kdyby to nebyl listopad, byl by to 10. prosinec nebo Palachův týden... prostě, že situace je z historického hlediska neudržitelná. Možná to podryje naše sebevědomí, ale velkou zásluhu na změně politického režimu u nás a hlavně na jeho poklidném průběhu má nejvyšší velitel StB. Jak vidět, u nás se dějí revoluce zevnitř.
Když jsem si přečetla dnešní první stránku Mladé fronty Dnes o angažmá jistého Mrázka na Ministerstvu vnitra, vznáším jen jeden dovětek: pane Kubice, scénář je znám....

P.S. Všechny čtenáře si dovoluji upozornit, že jsem obyčejná politická mrtvola, jakých se povaluje na smetišti české politické scény tucty. Z titulu politické mrtvoly se ale holt ledaskde potloukám a lidi toho napovídaj... však víte. Mým zájmem je, aby tato země a právo v ní fungovalo. Dovoluji si proto velmi naléhavě požádat p.t. čtenáře, aby laskavě odhlédli od toho, že zastupuji jistou M. U.