Klimaskeptické čachry s čísly a logikou a cenzura na Oslu?
Celé je to ovšem velký nesmysl a proto jsem na to zareagoval a svou reakci poslal do redakce serveru www.osel.cz. Pan Pazdera za redakci Osla článek sice slušně, ale jasně odmítl otisknout s tím, že nechce znovu rozvířit diskusi na toto téma (mimochodem – diskuse k původnímu článku pana Kremlíka na Oslu byla ukončena během jednoho dne). Je opravdu zvláštní, když jedna strana „sporu“ otevřeně obviní druhou stranu z podvodu – ale napadená strana nedostane ani možnost k vyjádření. Vyvážená diskuse vypadá rozhodně jinak.
Server www.osel.cz o sobě sice tvrdí, že OSEL znamená Objective Source E-Learning. Pokud ale dostává prostor k vyjádření jen jedna strana, není na tom nic „objective“. Spíše se redakce chová jako ten lichokopytník, kterého mají ve znaku.
Takže teď už zmiňovaný článek:
Dovolte mi reakci na článek pana Kremlíka „Přepisování historie teplot 20. století“ . Pan Kremlík se v něm pozastavuje nad tím, že klimatologové z CRU zveřejnili novou verzi své teplotní řady, HadCRUT4, která dává poněkud jiná čísla než předchozí verze HadCRU3. Doslova o tom napsal: „Znovu se potvrdilo to z čeho byli klimatologové podezřívání. Cíleně přidali do dat jiné stanice z „teplejších regionů“, aby dosáhli předem zvoleného výsledku. Dělá to dojem, jako kdyby bylo cílem vygumovat ochlazení po roce 1998 a docílit, aby to z grafů vypadalo, že i po roce 1998 či 2003 se oteplovalo.“
Úvodem ale malé shrnutí o tom, jak se vlastně globální nebo hemisférické teploty počítají. Rozhodně to není pouhé zprůměrování dostupných teplot ze stanic. To by jistě bylo špatně, protože Země je stanicemi pokryta poměrně nerovnoměrně. Dělá se to tak, že se povrch Země rozdělí do boxů, například pomocí zeměpisných souřadnic stanic. Ty boxy mohou být velké třeba 5 x 5 stupňů. V každém boxu se z dostupných stanic spočítá průměrná teplota pro daný box. Od té se odečte průměrná teplota za dané standardní období (v případě dat CRU je to průměr za roky 1961-1990). Dostaneme tak teplotní anomálie jednotlivých boxů vzhledem k období 1961-1990. Průměrné teplotní anomálie pro větší plochy (i globální nebo hemisférické) se pak počítají pomocí vážených průměrů boxů, vahami jsou plochy jednotlivých boxů. Nejsou-li pro nějaký box k dispozici žádná měření ze stanic, teplota boxu se odhadne, zpravidla interpolací z okolních boxů. To je případ řady HadCRUT3, která používala pro pevniny data z CRUTEM3, kde ale chyběly naměřené teplotní anomálie pro některé boxy a musely se odhadovat. V řadě CRUTEM4, která je použita pro konstrukci řady HadCRUT4, však data pro řadu takových boxů byla doplněna na základě měření.
Nejde tedy o přidání dat z „teplejších regionů“. Jde o přidání dat z regionů, kde v předchozí verzi data k dispozici nebyla a musela se odhadovat. Nejde o žádné „vygumování“ ochlazení po roce 1998, ale o zpřesnění výpočtů průměrné globální teploty. Nebo chce snad pan Kremlík tvrdit, že je v pořádku, pokud se údaje neměří, ale odhadují a že je naopak špatně, pokud se ty odhady nahradí přímo naměřenými daty? Bylo by možná dobré, aby si pan Kremlík nejprve dobře přečetl článek „Hemispheric and large-scale land surface air temperature variations: An extensive revision and an update to 2010“ . Tam to má pěkně vysvětlené a zdůvodněné. Pokud má nějaké faktické poznámky k metodice, samozřejmě předpokládám, že je zveřejní.
Zajímavou logiku použil pan Kremlík ve větě „Autoři se netají, že se opičí po svých amerických kolezích. Roky po 2000 oteplili tím, že schválně přidali více dat z Arktidy. Což je asi jediná část planety, kde se po roce 1998 oteplilo. Politická účelovost z toho čiší na sto honů.“ Pokud pan Kremlík nazve politickou účelovostí snahu zařadit do výpočtů naměřená data i z oblastí, pro které dříve k dispozici naměřená data nebyla a musela se odhadovat, pak už nevím, co by podle něj bylo korektní. Nebo snad že by podle pana Kremlíka Arktida nepatřila ke klimatickému systému? Že by snad správnější byly výsledky bez započtení teplot Arktidy? Ideologická účelovost tady naopak doslova trčí z argumentace pana Kremlíka. Prostě předchozí verze se mu ideologicky hodila víc než ta současná.
Půvabné je také to, jak pan Kremlík argumentuje grafy, starými přes 30 let. „Zajímavé také je, že současné grafy už neukazují velké ochlazení 40-70.let, které klimatologové v 70.letech pokládali za realitu.“. No, ještě dříve se za realitu považovalo, že je Země placatá a nesou ji 4 sloni, pane Kremlíku. Před 30 lety ještě nebyla shromážděná a digitalizovaná data ze spousty stanic a veškeré výpočty byly podstatně jednodušší než dnes, vše se dělalo prakticky ručně. Dnes je situace podstatně jiná. Je snad špatně, že se tato data do zpracování postupně doplňují? A které z výsledků budou blíže k realitě? Ty dnešní nebo ty 30 let staré?
Mimochodem – to, že se čas od času objeví nové verze dat (nikoli těch přímo naměřených, ale z nich odvozených) je naprosto normální. Dělo se to, děje se to a bude se to dít i nadále. Má to svoje logické důvody. Nikoho asi moc nepřekvapí, že dnes máme více dat, než jsme měli dříve, máme i poněkud jiné možnosti jejich zpracování a že se tedy dnešní výsledky mohou od těch starších i mírně lišit. Jestli to pana Kremlíka nějak irituje, je to čistě jeho problém.
Pan Kremlík se prostě zase snažil „dokázal“ jakési podvody klimatologů. Přitom ale tak čachroval s čísly i logikou, že nakonec zase ukázal jen svou neschopnost.
Ladislav Metelka, klimatolog