Roman Joch: Podpořil a vítal bych revoltu každého proti vlastnímu egu
Pozvánka na listopadové divadelní Interpelace. Téma: Umění revolty
Odmítám takovou revoltu (ve smyslu morálním a existenciálním, tedy uvnitř každého jedince), která ničí povinnost člověka chovat se civilně a civilizovaně a naopak dává volný průchod nezřízeným vášním a svévolným choutkám, říká Roman Joch, poradce premiéra Petra Nečase pro zahraniční politiku a lidská práva.
Po Tereze Stöckelové z iniciativy ProAlt (její „interpelační“ vizitku najdete zde) tak představujeme dalšího hosta nadcházejících divadelních Interpelací, které jsou věnovány právě tématu revolty.
Co si vlastně představujeme pod pojmem revolta? Co revolty spojuje a v čem jsou naopak jiné? Má něco společného třeba 17. listopad 1989, "Arabské jaro", španělští "Rozhořčení", hnutí Occupy Wall Street a další revolty? O tom všem (a jistě i dalším, co souvisí s tématem našeho debatního setkání) si chceme povídat tento čtvrtek na Nové scéně Národního divadla. Jste srdečně zváni.
Roman Joch
Poradce premiéra pro zahraniční politiku a lidská práva, ředitel Občanského institutu.
Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické a na soukromé vysoké škole Cevro institut. Hlavními oblastmi jeho specializace jsou politická filosofie, především liberálně-konzervativní myšlení, mezinárodní vztahy, především obranné a bezpečnostní otázky a USA, především americká politika.
Je autorem řady monografií, odborných studií a článků.
Co považujete za svoji nejdůležitější životní revoltu?
Politicky studentskou revoltu proti komunistickému režimu v listopadu 1989 jako osmnáctiletý maturant na gymnáziu v Bratislavě. Existenciálně pomalou, pozvolnou revoltu proti agnosticko-sekulární lhostejnosti, povrchnosti současné společnosti směrem ke křesťanskému pochopení hloubky života a zásadní radikální svobody člověka ohledně svého osudu.
Co se Vám při slově revolta vybaví v dnešních dnech?
Naprosto přeceňované slovo, a to nepatřičně. Slovu revolta se automaticky přisuzuje pozitivní význam, ačkoli je to termín hodnotově neutrální. Revolta může být směrem k většímu dobru i směrem k většímu zlu, tedy abychom věděli, zda revolta je pozitivní nebo negativní, musíme vědět, jaká je to revolta, proti čemu a pro co. (Když vám revoltuje žaludek proti řádu a pořádku a vy zvracíte, není na tom nic pozitivního.) A naprostá většina politických revolt za poslední čtvrttisíciletí nevedla k větší svobodě či důstojnosti člověka, nýbrž naopak. Jen menšina z nich ustavila režimy větší lidské svobody a důstojnosti (např. ta proti komunismu v roce 1989).
Jakou revoltu byste podpořil a co byste od ní očekával?
Podpořil a vítal bych revoltu každého proti vlastnímu egu. Mnohem těžší je ovládnout a pokořit vlastní ego, dát mu řád, než revoltovat proti slabostem druhých. To je tak laciné! Politicky bych rovněž podpořil revoltu daňových poplatníků proti nesmyslnému mrhání jejich prostředky na různé státní programy, které jsou zbytečné (většina) či škodlivé (mnohé). Tedy revoltu daňových poplatníků proti současnému rozsáhlému, všeobjímajícímu státu.
Jakou (ať už konkrétní či ve smyslu formy) naopak odmítáte?
Politicky tu za zvětšení rozsahu státu, za větší závislost lidí na státu coby Santa Clausovi. Co se týká formy, rozhodně každou tu, která by byla protiústavní, svévolná, vedena vášněmi lůzy, brutální a násilnická. No, a morálně a existenciálně uvnitř každého člověka tu, která ničí povinnost člověka chovat se civilně a civilizovaně a naopak dává volný průchod nezřízeným vášním a svévolným choutkám.
Znovu upozorňuji: čtvrtý čtvrtek v měsíci (tedy tradiční termín divadelních Interpelací s Tomášem Sedláčkem) vyšel tentokrát na 24. listopadu, shodou okolností den, kdy Nová scéna ND uvádí premiéru (pro zajímavost: jde o hru Petra Zelenky Ohrožené druhy).
Ta začíná pouhou hodinu po Interpelacích, což by nestačilo na to, aby technici a jevištní mistři připravili scénu. Tentokrát se tedy výjimečně sejdeme v horním foyer Nové scény (ze kterého se skleněnou stěnou otevírá pohled do Národní třídy).
Kapacita foyer je omezena na necelou stovku míst. Abychom předešli případnému zklamání, rozhodli jsme se v tomto případě umožnit rezervaci míst. Pokud máte zájem, vyzvedněte si „rezervační“ vstupenku již nyní v pokladně Nové scény ND. Samozřejmě zdarma.
Divadelní Interpelace na Nové scéně ND. Téma: Umění revolty
24. listopadu 2011 od 17 hodin (rezervace míst v pokladně Nové scény)
Přímý přenos můžete sledovat na Aktuálně.cz a druhém programu ČT 2
Odmítám takovou revoltu (ve smyslu morálním a existenciálním, tedy uvnitř každého jedince), která ničí povinnost člověka chovat se civilně a civilizovaně a naopak dává volný průchod nezřízeným vášním a svévolným choutkám, říká Roman Joch, poradce premiéra Petra Nečase pro zahraniční politiku a lidská práva.
Po Tereze Stöckelové z iniciativy ProAlt (její „interpelační“ vizitku najdete zde) tak představujeme dalšího hosta nadcházejících divadelních Interpelací, které jsou věnovány právě tématu revolty.
Co si vlastně představujeme pod pojmem revolta? Co revolty spojuje a v čem jsou naopak jiné? Má něco společného třeba 17. listopad 1989, "Arabské jaro", španělští "Rozhořčení", hnutí Occupy Wall Street a další revolty? O tom všem (a jistě i dalším, co souvisí s tématem našeho debatního setkání) si chceme povídat tento čtvrtek na Nové scéně Národního divadla. Jste srdečně zváni.
***
Roman Joch
Poradce premiéra pro zahraniční politiku a lidská práva, ředitel Občanského institutu.
Vystudoval medicínu na 1. lékařské fakultě UK v Praze. V letech 1994 - 1996 byl zahraničním tajemníkem Občanské demokratické aliance. Od založení Občanského institutu v roce 1991 jeho spolupracovníkem, od roku 1996 stálým výzkumným pracovníkem. Ředitelem se stal v roce 2003.
Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické a na soukromé vysoké škole Cevro institut. Hlavními oblastmi jeho specializace jsou politická filosofie, především liberálně-konzervativní myšlení, mezinárodní vztahy, především obranné a bezpečnostní otázky a USA, především americká politika.
Je autorem řady monografií, odborných studií a článků.
Co považujete za svoji nejdůležitější životní revoltu?
Politicky studentskou revoltu proti komunistickému režimu v listopadu 1989 jako osmnáctiletý maturant na gymnáziu v Bratislavě. Existenciálně pomalou, pozvolnou revoltu proti agnosticko-sekulární lhostejnosti, povrchnosti současné společnosti směrem ke křesťanskému pochopení hloubky života a zásadní radikální svobody člověka ohledně svého osudu.
Co se Vám při slově revolta vybaví v dnešních dnech?
Naprosto přeceňované slovo, a to nepatřičně. Slovu revolta se automaticky přisuzuje pozitivní význam, ačkoli je to termín hodnotově neutrální. Revolta může být směrem k většímu dobru i směrem k většímu zlu, tedy abychom věděli, zda revolta je pozitivní nebo negativní, musíme vědět, jaká je to revolta, proti čemu a pro co. (Když vám revoltuje žaludek proti řádu a pořádku a vy zvracíte, není na tom nic pozitivního.) A naprostá většina politických revolt za poslední čtvrttisíciletí nevedla k větší svobodě či důstojnosti člověka, nýbrž naopak. Jen menšina z nich ustavila režimy větší lidské svobody a důstojnosti (např. ta proti komunismu v roce 1989).
Jakou revoltu byste podpořil a co byste od ní očekával?
Podpořil a vítal bych revoltu každého proti vlastnímu egu. Mnohem těžší je ovládnout a pokořit vlastní ego, dát mu řád, než revoltovat proti slabostem druhých. To je tak laciné! Politicky bych rovněž podpořil revoltu daňových poplatníků proti nesmyslnému mrhání jejich prostředky na různé státní programy, které jsou zbytečné (většina) či škodlivé (mnohé). Tedy revoltu daňových poplatníků proti současnému rozsáhlému, všeobjímajícímu státu.
Jakou (ať už konkrétní či ve smyslu formy) naopak odmítáte?
Politicky tu za zvětšení rozsahu státu, za větší závislost lidí na státu coby Santa Clausovi. Co se týká formy, rozhodně každou tu, která by byla protiústavní, svévolná, vedena vášněmi lůzy, brutální a násilnická. No, a morálně a existenciálně uvnitř každého člověka tu, která ničí povinnost člověka chovat se civilně a civilizovaně a naopak dává volný průchod nezřízeným vášním a svévolným choutkám.
***
Znovu upozorňuji: čtvrtý čtvrtek v měsíci (tedy tradiční termín divadelních Interpelací s Tomášem Sedláčkem) vyšel tentokrát na 24. listopadu, shodou okolností den, kdy Nová scéna ND uvádí premiéru (pro zajímavost: jde o hru Petra Zelenky Ohrožené druhy).
Ta začíná pouhou hodinu po Interpelacích, což by nestačilo na to, aby technici a jevištní mistři připravili scénu. Tentokrát se tedy výjimečně sejdeme v horním foyer Nové scény (ze kterého se skleněnou stěnou otevírá pohled do Národní třídy).
Kapacita foyer je omezena na necelou stovku míst. Abychom předešli případnému zklamání, rozhodli jsme se v tomto případě umožnit rezervaci míst. Pokud máte zájem, vyzvedněte si „rezervační“ vstupenku již nyní v pokladně Nové scény ND. Samozřejmě zdarma.
***
Divadelní Interpelace na Nové scéně ND. Téma: Umění revolty
24. listopadu 2011 od 17 hodin (rezervace míst v pokladně Nové scény)
Přímý přenos můžete sledovat na Aktuálně.cz a druhém programu ČT 2