Strakoš: Žádná srozumitelná státní koncepce pro podporu vědy není vidět
Pozvánka na dubnové Interpelace. Téma: Věda hledá budoucnost
Kam směřuje česká věda? Co by pro ni měl (a co neměl) dělat stát? A jací jsou samotní čeští vědci?
Čas do začátku našeho pravidelného diskusního setkání – Interpelací - se již dá počítat na pouhé hodiny, a tak mi dovolte, abych po profesoru Václavu Hořejším představil i jejich druhého hosta.
Je jím profesor matematiky Zdeněk Strakoš, známý nejen v úzce odborných kruzích, ale i širší vědecké veřejnosti díky svým kritickým pohledům na současnu českou vědu. Pozornost vzbudily zejména jeho úvahy, které vyšly v článku pod titulkem Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU? (v médiu, kde jej uveřejnili, tyto úvahy nazvali Strakošovým manifestem, ale pan profesor se tomuto označení dost brání. Ani se mu nedivím).
Na text polemicky reagovali další vědci, mimo jiné i druhý host Interpelací - Václav Hořejší (Co s českou vědou? Hledejme nové molekuly, nikoliv rychlé peníze)
S nimi si tedy bude zítra, ve čtvrtek 25. dubna od 17 hodin povídat ve foyer Nové scény Národního divadla ekonom a moderátor Interpelací - Tomáš Sedláček. Tuto trojici ještě doplní publicista Marek Janáč, vedoucí redaktor rozhlasového vědeckého týdeníku Meteor. A vy u toho můžete být také, jste srdečně zváni.
Téma: Věda hledá budoucnost
Profesor katedry numerické matematiky MFF UK a člen Vědecké rady Univerzity Karlovy
Vystudoval obor Matematické inženyrství na Fakultě jaderné a fyzikalně inženyrské ČVUT, pak byl zaměstnán v tehdejším Středisku výpočetní techniky,současném Ústavu informatiky AV ČR
Vědecky a pedagogicky působil na několika vysokých školách v České republice a celkem čtyři roky na dvou univerzitách v USA
Odborně se zabývá hlavně analýzou výpočetních metod.
Jak vnímáte postavení vědy v české společnosti? Odpovídá výsledkům, které vykazuje, či renomé, které má v zahraničí?
Uznání společností si zaslouží dobrá práce v každém povolání. Uznání a tedy i postavení vědy není v tomto smyslu u nás nijak špatné. Některá velmi zodpovědná povolání jsou na tom mnohem hůře. Je však také možné si všimnout, že uznání ve světové vědecké komunitě sebou nese povinnosti, které vytvářejí dobré jméno naší země (jsou-li konány dobře) a jsou přitom doma téměř neviditelné (na rozdíl třeba od sportu).
Má stát odpovídající koncepci podpory vědy? A pokud ne, jak by se měla změnit?
Žádná srozumitelná koncepce není vidět.
Jak z Vašeho pohledu fungují tuzemské grantové agentury financované z veřejných peněz?
Účelové financování vědy prostřednictvím GAČR se zdá být z mnoha důvodů ve vážných problémech. Odborné posuzování projektů panely však probíhá podle mého názoru standardně.
Proč čeští vědci nedosahují třeba na granty Evropské výzkumné rady?
I naši nejlepší vědci jsou objektivně znevýhodněni neexistencí srovnatelného prostředí. Přesto máme obory, skupiny a jednotlivce dosahující úrovně odpovídající pokročilým i startovním ERC grantům. Mnohé se dalo pro naši větší úspěšnost udělat před několika lety a neudělalo se. Považuji to za projev stavu celého systému.
Kam směřuje česká věda? Co by pro ni měl (a co neměl) dělat stát? A jací jsou samotní čeští vědci?
Čas do začátku našeho pravidelného diskusního setkání – Interpelací - se již dá počítat na pouhé hodiny, a tak mi dovolte, abych po profesoru Václavu Hořejším představil i jejich druhého hosta.
Je jím profesor matematiky Zdeněk Strakoš, známý nejen v úzce odborných kruzích, ale i širší vědecké veřejnosti díky svým kritickým pohledům na současnu českou vědu. Pozornost vzbudily zejména jeho úvahy, které vyšly v článku pod titulkem Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU? (v médiu, kde jej uveřejnili, tyto úvahy nazvali Strakošovým manifestem, ale pan profesor se tomuto označení dost brání. Ani se mu nedivím).
Na text polemicky reagovali další vědci, mimo jiné i druhý host Interpelací - Václav Hořejší (Co s českou vědou? Hledejme nové molekuly, nikoliv rychlé peníze)
S nimi si tedy bude zítra, ve čtvrtek 25. dubna od 17 hodin povídat ve foyer Nové scény Národního divadla ekonom a moderátor Interpelací - Tomáš Sedláček. Tuto trojici ještě doplní publicista Marek Janáč, vedoucí redaktor rozhlasového vědeckého týdeníku Meteor. A vy u toho můžete být také, jste srdečně zváni.
Téma: Věda hledá budoucnost
***
Zdeněk Strakoš
Profesor katedry numerické matematiky MFF UK a člen Vědecké rady Univerzity Karlovy
Vystudoval obor Matematické inženyrství na Fakultě jaderné a fyzikalně inženyrské ČVUT, pak byl zaměstnán v tehdejším Středisku výpočetní techniky,současném Ústavu informatiky AV ČR
Vědecky a pedagogicky působil na několika vysokých školách v České republice a celkem čtyři roky na dvou univerzitách v USA
Odborně se zabývá hlavně analýzou výpočetních metod.
***
Jak vnímáte postavení vědy v české společnosti? Odpovídá výsledkům, které vykazuje, či renomé, které má v zahraničí?
Uznání společností si zaslouží dobrá práce v každém povolání. Uznání a tedy i postavení vědy není v tomto smyslu u nás nijak špatné. Některá velmi zodpovědná povolání jsou na tom mnohem hůře. Je však také možné si všimnout, že uznání ve světové vědecké komunitě sebou nese povinnosti, které vytvářejí dobré jméno naší země (jsou-li konány dobře) a jsou přitom doma téměř neviditelné (na rozdíl třeba od sportu).
Má stát odpovídající koncepci podpory vědy? A pokud ne, jak by se měla změnit?
Žádná srozumitelná koncepce není vidět.
Jak z Vašeho pohledu fungují tuzemské grantové agentury financované z veřejných peněz?
Účelové financování vědy prostřednictvím GAČR se zdá být z mnoha důvodů ve vážných problémech. Odborné posuzování projektů panely však probíhá podle mého názoru standardně.
Proč čeští vědci nedosahují třeba na granty Evropské výzkumné rady?
I naši nejlepší vědci jsou objektivně znevýhodněni neexistencí srovnatelného prostředí. Přesto máme obory, skupiny a jednotlivce dosahující úrovně odpovídající pokročilým i startovním ERC grantům. Mnohé se dalo pro naši větší úspěšnost udělat před několika lety a neudělalo se. Považuji to za projev stavu celého systému.