Nedávno jsem navštívil Český Krumlov, poprvé ve svých 44 letech. Znám Prahu i další krásná místa v naší krásné zemi, ale historické centrum Krumlova mne skutečně nadchlo. Ten pestrý obrázek různých domečků, vyšších, nižších, každá skulinka se postupně zaplnila a zátoka Vltavy s dominantou hradu je dnes vyplněna nádhernou sítí domečků, které tvoří celkový živý obraz.


Hrad a město vznikly podle legendy v místě „Křivého luhu“, kde Vítkovci rozehnali loupežnickou bandu, která zde přepadávala. Další domečky přibývaly kolem hradu, zbytek města pak na „zelené louce“, zcela přirozeně se dále město rozrůstalo po celá staletí.

Při dnešním pohledu na onen celkový rozmanitý obrázek města musí být každému jasné, že takový světový skvost nevznikl pomocí pětiletého plánu, ročních cílů, strategických, taktických a operativních plánů, na začátku nebyl stanoven počet domečků, které se mají postavit. To město nevzniklo pod perem plánovačů, ale vzniklo zcela svobodně a přirozeně, jako živé organizmy v přírodě. A jako každý živý organizmus, i toto město se muselo chránit před útoky zvenčí, a začalo se proto opevněním, hradem a hradbami.

Město se dále rozrůstalo zcela svobodně, domeček po domečku (buňka po buňce), jak bylo aktuálně potřeba. Rozrůstalo se od ochrany svobody v podobě hradu a hradeb, přes nové pekaře, mlékaře, ševce a další řemesla, která v té době byla aktuálně potřeba. Dle historických zmínek zde od počátku žili vedle sebe Češi, Němci a občas Italové. A město je chránilo všechny. I proto mne ani letos nepřekvapilo při vstupu do města, že i dnes je zde pravý Ital se svou cukrárnou a úžasnou italskou zmrzlinou. Ani tento zmrzlinář dnes není výsledkem práce plánovačů, je zde proto, že jej zde „pozval“ svobodný trh, nikoliv trh volný bez pravidel (toho zmrzlináře ještě nesežrala nadnárodní zmrzlinářská korporace či jiná „největší firma“), ani trh zcela regulovaný (ještě nepřišli plánovači a nenaplánovali mu, co má dělat).

Také rozvoj tohoto krásného historického města je výsledkem svobodného trhu, takovou nádheru by žádný architekt nenavrhl, lidé si pouze navrhli domeček po domečku zvlášť, zcela přirozeně, v souladu se svými sousedy a zákazníky. Svobodný trh má tedy obdobné vlastnosti jako živý a svobodný organizmus. Zcela spontánně dle aktuální potřeby občanů vznikají nové buňky, spojují se dle aktuální potřeby ke spolupráci a nefunkční buňky odumírají, jinak by se organizmus umořil ve svém vlastním odpadu. Proto i dnes některá řemesla už nejsou a spousta nových vznikla, např. ten Ital se zmrzlinou. Vše probíhá tiše, rychle a řídí se to neviditelnou rukou svobodného života občanů, kteří se rozhodují každý sám za sebe, pozorují, co by mohlo být pro mé sousedy potřebné a ihned bez prodlevy a pětiletého plánu jednají, neřídí se pokyny plánovačů. Je to prostě živý organizmus, který pulzuje po staletí. Až do doby, než jeho pulz svěříme plánovačům.

Za horizontem starého města v Českém Krumlově jsou vidět i jiné stavby. Jsou to paneláky, které dnes hyzdí celkový pohled na město. Často v nich nežijí svobodní občané, ale ti, co neměli svobodnou volbu. Ty paneláky nevznikly jako živý a svobodný organizmus. Ty vznikly pod velením plánovačů, nejdříve pětiletý plán, pak 1 standardní projekt, aby si ty „stroje“, které v nich mají bydlet nezáviděly. Ano, plánovači chtějí ze živých organizmů udělat stroje, které pak mohou řídit, přidávat a ubírat plyn, určovat otáčky, ve kterých se stroje mohou otáčet. Každý pokus vytvořit místo živého organizmu stroj skončil v historii vyrobeným monstrem, šeredným Frankensteinem.

A svobodu je třeba chránit, dříve před loupežnickou bandou, i dnes před lupiči a rovněž plánovači (v posledních letech se zde rozdíl již stírá). Blíží se předčasné volby a já jen opět vidím, jak mi plánovači chtějí opět řídit můj život. Nechybí ani ty smělé plány, jak vyrobit Frankensteina. Jmenují se volební desatera, programové priority, volební programy. Nezáleží na názvu, hledejme obsah a hodnoty těch, kdo se za tyto plány schovávají. Odmítněme ty, kdo nás chtějí řídit jako stroje. Hledejme kdo nabízí ochranu před lupiči, ochranu svobody tvořit, nikoliv volnost krást. Hledejme pravidla hry a zkontrolujme, zda je dodržuje především ten, co je hlásá. Hledejme sliby a důkazy v podobě již uskutečněných činů, že si budeme moci tvořit podle naší vlastní aktuální potřeby, ne podle programových priorit plánovačů. Nevěřte plánovačům, kteří křičí „my vytvoříme pracovní místa“, „my vybudujeme města“, to dokáží ufinancovat jen svobodní občané a jejich firmy (další živé organizmy), nikoliv plánovači.

Demokracie a svoboda nekončí za branami podniku, ani za branami politické partaje. Zaměstnanci firem, které řídí autoritativní vůdce se musí cítit jako životní schizofrenici (8 hodin denně, 5 dní v týdnu žít v nesvobodě), stejně jako my občané v období stranické diktatury. A nikdo, kdo se snaží autoritativně plánovat život druhým, ať už ve firmě či ve své partaji, nám svobodu nepřinese. Svobodu nelze dělit na tu ve firmě či v partaji a na tu zbývající v našem soukromém životě. Svoboda je nedělitelná a měli bychom si ji chránit. Svoboda začíná u nás v rodině, v našem zaměstnání, v naší komunitě, v našem městě a v našem státě. Pro zdravý rozvoj celé společnosti musí být svoboda všude.

„Svoboda není volnost krást, ale svobodou tvořit a zároveň právem být před lupiči ochráněn.“

Lidská společnost není stroj, je to živý organizmus. Vybírejme ty, kteří chápou ten rozdíl a chtějí budovat naši společnost jako živý organizmus s námi a ne ty, co chtějí plánovat o nás bez nás.

A pak budeme mít opět šanci, že když dokázali krásný Český Krumlov postavit naši předkové, i my pak dokážeme zase tvořit nádherná města! ☺