Ekonomický výhled a priority do roku 2024
Nové příležitosti a výzvy, ale rovněž nová ohrožení, závislá česká ekonomika se nevyhne globálním i evropským trendům. Dovolím si po čase opět nastínit mé stručné úvahy o klíčových prioritách vrcholových manažerů v návaznosti na další vývoj ekonomiky v roce 2024.
Drahé energie novým asteroidem pro evropské dinosaury?
Konflikt na Ukrajině a zároveň nedostatek klíčových energií v Evropě z jiných důvodů budou i nadále držet ceny elektrické energie i plynu řádově výše než v roce 2021. Je to taková rána, že to v Evropě místy připomíná situaci, jako když vymřeli dinosauři před 66 milióny let po nárazu asteroidu do naší planety.
Podpora Gigafactory je jako léčit rakovinu kůže indulonou
Česká republika je malá ekonomika, která je závislá na exportu. Velkou část exportu pokrývá český průmysl, který dnes tvoří cca 2% celkové produkce v EU, jsme na 12.příčce v EU, více než polovina české produkce míří na export. Velkou část českého průmyslu ale tvoří subdodavatelé nefinálních výrobků, nebo-li výrobci komponentů pro zahraniční finální výrobce. Český průmysl je tak sektorem s velmi nízkou přidanou hodnotou, nemluvě o tom, že významná část subdodavatelského průmyslu je navíc ve vlastnictví nadnárodních korporací a nejsou to české firmy, zisky i dividendy končí v zahraničí.
Ekonomický výhled do roku 2022
Ekonomiky většiny zemí světa byly negativně zasaženy pandemií koronaviru, to vedlo k astronomickým ztrátám a gigantickým dluhům. Velká část podnikatelů, politiků a občanů nyní vzhlíží do roku 2022 s nadějí, že se vše opět vrátí do normálu. Ekonomika je živý organizmus, je to autonomní soustava, která reaguje na globální trendy na straně spotřebitelů, dodavatelů a dalších subjektů. Světová i česká ekonomika jsou aktuálně v dramatické nerovnováze a jako takové proto usilují o dosažení nové rovnováhy.
Hvězdné války s inteligencí koronavirů, aneb proč ještě jsme nevyhráli
Příroda je nejdokonalejší systém na této planetě. Živé organizmy a živé systémy nemají centralizované struktury řízení, které určují, jak se mají chovat jednotlivci, naopak, jeden z rozdílů mezi strojem a živým organizmem je v tom, že živé organizmy mají v sobě prvky, které se mohou rozhodovat autonomně a svobodně. Interakce jednotlivců pak vedou ke vzniku velmi složitého globálního chování. Živým organizmem je lidská společnost, dnes globalizovaná a úzce propojená díky moderním technologiím. Živým organizmem je rovněž společenství koronavirů způsobujících onemocnění Covid 19.
Ťuk, ťuk, tady virus. Jak to ve firmě zvládáte?
Máme za sebou několik týdnů koronavirové globální pandemie, a tak již ve firmách zasažených koronavirovou krizí máme za sebou první sadu ponaučení. Z počátku jsme si vyměňovali informace o přísných hygienických opatřeních, aby se nenakazili naši zaměstnanci, dobrým příkladem může být komunikace manažerů v Elite clubu Moravskoslezského kraje v rámci České manažerské asociace. Prakticky všichni jsme implementovali ty nejlepší nápady v oblasti prevence proti nákaze a většině podniků se tak podařilo předejít uzavření z důvodu nakažených zaměstnanců. Nyní řada firem bojuje s dramatickým výpadkem poptávky.
Pandemie změnila business, přizpůsobíme se nebo zůstaneme vzadu?
Vstupujeme do období největší ekonomické turbulence za posledních 100 let, řada firem se zcela zastavila, řada odvětví je v kolapsu s malou vidinou zlepšení i po odeznění koronavirové krize. Všichni žijeme v obrovské nejistotě, kdy ta pandemie skončí a co bude dál. Jedna jistota zůstává, business se změnil a ekonomika se už nikdy nevrátí do původního stavu. Ekonomika je živý organizmus, který si můžeme představit jako obrovskou globální neuronovou síť, která se mění každou vteřinu a která byla zasažena prudkým útokem koronavirů na celém světě. Přestože organické neuronové sítě mají velké schopnosti regenerace a řada vazeb se opět po odeznění pandemie rychle spojí, miliardy neuronů a různé sektory podnikání jsou nenávratně zničeny a vazby se již neobnoví, ale vzniknou nové prvky i vazby mezi nimi.
Začarovaný kruh stagnace Česka
Čína má v provozu síť 25 tisíc kilometrů vysokorychlostních tratí a v letošním roce přidá dalších 3.200 km. Maroko otevřelo první vysokorychlostní trať v Africe na rychlost 320 km v hodině. Hyperloop bude jezdit za deset let. Bohužel ne v Brně, ale v Indii. Dříve vysmívané Polsko má už dvakrát větší dálniční síť než Česko a bez dlouhodobě neopravených propadlin dálnice v uhelné oblasti.
Manažerů je dostatek, kolik máme lídrů?
Personální agentury hlásí, že nejsou lidi, ale manažerů je dostatek. Není divu, je zjevné, že management v Česku už skutečně umíme, manažeři v montovnách nakonec sešněrovali i sami sebe. Na určení směru nejsou v českých montovnách většinou potřeba, směr určí centrály mateřských firem v zahraničí.
Montovny v euforii, brzy přijde kocovina
Česká ekonomika roste již několik let po sobě, politici i podnikatelé jsou v euforii, občané se v průměru mají lépe než kdykoliv dříve. Klíčovým faktorem tohoto nesporného úspěchu je vstup české ekonomiky do vnitřního trhu Evropské Unie, který způsobil radikální nárůsty exportu českých podniků, masivní příliv investic do nových výrobních podniků a výrazně nižší nezaměstnanost. Jaké jsou naše hospodářské vyhlídky na dalších 10 let?