Nezájem veřejnosti i politiků, obchod s chudobou, nesolidární chování uvnitř české společnosti a ignorance ze strany sociálních úřadů: to všechno jsou věci, které vadí lidem žijícím na ulici, na ubytovnách nebo v nejistém bydlení. Ve všech těchto oblastech by uvítali změnu. K té chtějí přispět sami svou aktivitou, ale zároveň ke změně vyzývají politiky, neziskové organizace a celou společnost.
Pomalu, ale jistě začíná být jasné, že soukromý sektor sám nezajistí dostatečnou zaměstnanost a podpora státu je nezbytná. Zřejmě to začali vnímat i současní politici. Otázka je, jaké jsou jejich plány a recepty a s čím nakonec současná vláda přijde. Jestli vůbec s něčím. Cest je hned několik, mnohé z nich jsou však slepé.
Je chvályhodné, že vláda Bohuslava Sobotky začala pracovat na vzniku zákona o sociálním bydlení. Celá řada diskuzí se ale bohužel až příliš často ubírá směrem, že přeci není možné pomáhat těm, kteří si za to, že nebydlí, mohou sami.