Páté kolo u vozu
Karel Schwarzenberg tedy hodlá zůstat a pokračovat ve funkci ministra zahraničí. Nevím přesně proč. Tuhle funkci rozhodně plnohodnotně nevykonává. Včera se ve Sněmovně odehrávaly klíčové zahraničněpolitické body (Lisabonská smlouva, Tibet apod.) - a na pana ministra nikdo ani nevzpomněl.
Ministr zahraničí je spoluodpovědný také za to, že včera vládní koalice zabránila projednání pravidelného bodu „protiraketová obrana“. Vpředvečer summitu NATO se jednalo o naprosto stěžejní bod české zahraniční politiky. Ministr Schwarzenberg se vůbec neobtěžoval projednat na výborech a v plénu parlamentu klíčový dokument – nótu zahajující strategický dialog mezi ČR a USA, která byla přijata v souvislosti s nedávnou návštěvou premiéra Topolánka v Bílém domě ve Washingtonu. Tyto mimořádném kroky naší zahraniční politiky se dějí prakticky mimo dosah veřejnosti a ve skrytu i před samotným parlamentem.
Vzhledem k tomu, že vládní koalice v čele s Topolánkem zabránila projednání příslušného bodu, nebylo možné nikomu položit zásadní otázku. Na blížícím se summitu NATO a na následné schůzce v Soči mezi Georgem Bushem a Vladimírem Putinem má být dokonce přijat nový strategický rámec (dohoda) mezi USA a Ruskem. Protiraketová obrana je jen jedním z prvků této dohody. Otázka zní: Je tato strategická dohoda v souladu s českým zájmem? Je v souladu se zájmy Evropy?
Mirek Topolánek na loňském kongresu ODS volal, že hlavním důvodem budování protiraketové obrany v ČR je zabránit sklouzávání do geostrategického vlivu Ruska. Nejsem si jist, jestli český premiér i po návštěvě Washingtonu skutečně zná význam a rozsah současných rusko-amerických jednání.
Karla Schwarzenberga bych se na tyto otázky skoro bál zeptat. Zvykl jsem si, že se odpovědi nedočkám. Pan ministr ze pravidelně zmůže pouze na nějaké průpovídky a chlácholení. Charakteristická byla jeho odpověď v poslední televizní debatě, ve které jsem mu připomněl, že západní Balkán je oficiální prioritou české zahraniční politiky. Měli bychom mít na otázku Kosova proto jasný silný názor a prosazovat ho. Pan Schwarzenberg reagoval ve stylu: Na to jsme příliš malí páni. Tohle rozhodují jinší kabrňáci. Máme ministra zahraničí, který vám nejčastěji řekne: Tenhle vlak už jede svým směrem, s tím už sotva co naděláme.
Když je pátým kolem u vozu ministr zahraničí, stává se jím i celá země.