Poslanecká sněmovna včera odhlasovala usnesení, že „Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa ve středu 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení takzvaného pokusu o státní převrat v Československu.

Na plénu Poslanecké sněmovny jsem ale musel objasnit několik faktů:

Dovolte mi, abych tedy do naší debaty přispěl konstatováním několika skutečností, které mi připadají pro tu debatu zásadní a které tady ještě buď vůbec nezazněly, nebo byly pouze naznačeny.

Já pokládám za úplně zásadní pro naši probíhající diskusi to, že na stanovisko Ministerstva zahraničí, které jsme snad tady četli a známe ho, na to znepokojení, které bylo formulováno z České republiky, už máme stanovisko a máme odpověď, protože ruský velvyslanec, který tady mluví za Ruskou federaci, ve svém vyjádření řekl celkem jasně, že Ruská federace potvrzuje platnost smlouvy z roku 1993, zejména oné preambule, ve které se praví, že obě strany chtějí skoncovat s totalitní minulostí, spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a následným neospravedlnitelným pobytem sovětských vojsk. Já pokládám tady tohle sdělení Ministerstva zahraničí a velvyslance pro naši debatu za skutečně zásadní. A proč si to myslím? To mohu vysvětlit, pokud se dostaneme k tomu, o čem tady vlastně dnes mluvíme.

Vážení, ten návrh komunistů, který byl diskutován na tom kulatém stole 30. 5. tady - jak asi už bylo řečeno - není poprvé, on už byl takto předkládaný v roce 2016, v roce 2018. Jde v něm o to, aby se těm, kteří dovrší sedmdesát let a starším vojákům, kteří prošli takovými událostmi v Etiopii, na Kubě i v Československu roku 1968, přiznala nějaká sociální podpora. A na to, aby to bylo přiznáno, aby to byli veteráni, tak by museli projít nějakými boji. Proto se v tom návrhu tvrdí, že tady v Československu v roce 1968 museli čelit puči a museli stabilizovat společnost. A to je ten důležitý moment, protože tento návrh ruská vláda v roce 2016 i 2018 odmítla.

A poslechněte, s jakou argumentací to ruské ministerstvo obrany a ruská vláda odmítli. Oni řekli, že těmto vojákům z Československa to nemůže být přiznáno, prostě proto - a to je i pro mě zajímavé - že o tom aktu tehdy nebylo rozhodnuto žádnými státními orgány, což byl jeden z předpokladů, aby se někomu potom vyplatily příspěvky jako veteránovi, a ten druhý, že by tady museli bojovat, ale oni se podle ruské vlády nestřetli s československými jednotkami ani s žádnými kontrarevolučními skupinami. To je argumentace použitá ruskou vládou v obou těch případech.

A vzhledem k tomu, že nám Ruská federace ústy velvyslance nyní sděluje, že ona stojí za tím, co je v té preambuli, za tím, že to bylo nepřípustné použití síly, tak já z toho dedukuji, že je slušná šance, že toto stanovisko ruská vláda bude opakovat. Tím spíš, že se v nejbližších hodinách setká slovenský premiér Pellegrini a ministr zahraničí Lajčák s ruským prezidentem Putinem, a já teda snad mohu říci, že mají tento bod také na programu a můj odhad je, že se stane něco podobného, co se stalo Miloši Zemanovi, když tam byl na návštěvě a my jsme tehdy řešili právě podobný problém, že ruská televize - možná si na to vzpomínáte - uveřejnila pořad, ve kterém mluvila o roce 1968. A Putin to tehdy dementoval a oficiálně řekl, že toto není ruská pozice.

To znamená, stejně tak ještě bych se mohl odvolat na to, že nejenom Putin, i Jelcin v minulosti prohlásili okupaci 1968 za morálně neospravedlnitelnou. Proto jsem přesvědčen - nechci předjímat a nechci tvrdit, že nemá smysl se o tom bavit - jenom vám říkám všechny argumenty, proč se domnívám, že v této chvíli, zvlášť potom co sdělil ruský velvyslanec, já za sebe vidím, že je to poměrně nechci říct, že to je jistota, ale je to poměrně jednoznačné. Ruská strana si podle mě nemůže dovolit s těmito oficiálními vyjádřeními podpořit návrh, který se znovu vrací k problému, který jsme už vyřešili ve smlouvě z roku 1993. A proto tady říkám rovnou za sebe, že se nemohu ztotožnit s některými body toho usnesení, které tady je předloženo, protože v této situaci se obracet na OSN, na NATO a Evropskou unii mi prostě připadá hysterické.

Nezlobte se na mě, přátelé, ale musíme mít nějaké sebevědomí a nějakou důstojnost! My přece jsme schopni jednat jako rovný s rovným a nepotřebujeme běhat někam, prosit se, aby se nás někdo zastal! Tak špatně na tom snad nejsme! Proto tvrdím, že tyto body usnesení v tomhle smyslu v pořádku nejsou. Nezlobte se na mě, ale dát to na zahraniční výbor je stejné jako dát něco na zdravotnický výbor. Zdravotnictví ovšem si nikdo netroufne posuzovat, zahraniční politiku - jak se zdá - každý. Ale budiž - hlasujme to, můžu se spokojit i s tím, že odmítneme některé body - aspoň ti, kteří se mnou budou souhlasit - nebo to dejte na zahraniční výbor. Vůle Sněmovny je zákonem. Já to respektuji. Jenom upozorňuji, že by bylo dobré respektovat pravidla hry ve Sněmovně.