Do tohoto pondělí jsme mohli pouze spekulovat o tom, že v kauze Jiřího Čunka docházelo k manipulacím a politickému ovlivňování. Nyní máme nezvratná svědectví státních zástupců – Andělové, Stříže a Ištvána, že existoval „naprosto výjimečný tlak ze strany premiéra Mirka Topolánka, který spojoval fungování své vlády s případným podáním obžaloby na Jiřího Čunka“. Podle hesla „stabilita vlády by měla mít přednost před nezávislostí justice“. Neuvěřitelné, když tahle slova řekne místopředseda Nejvyššího soudu.

Právní stát znamená rovnost občanů před zákonem. Státní zástupci jsou potom těmi, kdo mají tuto rovnost před zákonem hlídat. Nebo to také může být jinak. V pondělí se před středočeským krajským soudem odehrálo chmurné a ostudné představení. Soudní síň byla nabita diváky. Také Česká televize vše zaznamenávala. Bůhví, na jaké časy si celý natočený materiál schovává. I zahraniční pozorovatelé tam byli - novináři, lidé z ambasád. Dělali si poznámky a nevěřícně kroutili hlavami: „Netušili jsme, že je to zde tak hrozné“. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg má v zásadě pravdu, když říká, že tady některým lidem chybí stud. Nevím jen, koho přesně tím myslel. Řada obyčejných lidí se už dávno stydí. Hroší kůži mají hlavně ti, co v této vládě hodlají i za tuhle cenu stále sedět.

Teď už nejde zdaleka jen o Jiřího Čunka. Jde o politické ovlivňování vyšetřování právní kauzy, která díky politickému tlaku neskončila u soudu. Prvním viníkem je především samotný premiér se svým poradcem a mužem na špinavou práci Pavlem Němcem. Přímo se angažoval také ministr vnitra Ivan Langer. Rozhodující kompetence a přímou odpovědnost nese nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká.

Po černém pondělku již známe celý běh událostí. Na základě svědectví víme, že paní Vesecká se účastnila a dokonce i organizovala schůzky se státními zástupci. Jejich hlavní cíl byl ovlivnit vyšetřování Čunkovy kauzy a oddálit podání obžaloby k soudu. Úspěch ovšem paní Vesecká neměla, protože jí podřízení státní zástupci měli větší smysl pro zákonnost a nezávislost než samotná nejvyšší státní zástupkyně. Protože s nimi zaplaťpánbůh nebyla kloudná řeč, nezbylo paní Vesecké než jim případ protizákonným způsobem odejmout a svěřit podstatně pružnějšímu a rychlejšímu panu Salichovovi. Konání paní Vesecké silně připomíná to, čemu se právním jazykem říká zneužití pravomoci veřejného činitele. Jen nevím, kdo by paní Veseckou měl žalovat, když ona sama všem žalobcům velí.

Pamatuji si na ty americké filmy, v nichž je jednou z hlavních postav žalobce zkorumpovaný mafií. Hrozivé je vždy to, že kdo si otočí kolem prstu žalobce, je pak v celém regionu beztrestný. Naštěstí se v těch filmech zároveň vyskytuje nějaká správná kladná postava, která jde proti všem, navzdory všem klubko rozmotá a s tím zkorumpovaným žalobcem zatočí. Otázka zní, jestli se tahle figura také vynoří u nás. Marie Benešová to možná začala. Sama v době, kdy byla nejvyšší státní zástupkyní, nikdy takovou manipulaci nepřipustila.

Nevím, jestli si v téhle vládě někdo z ministrů uvědomuje, jakou odpovědnost za toto konkrétní zhroucení zákonnosti v naší zemi nesou. Mají v rukách jedinou možnou cestu k nápravě. Paní Vesecká už svými posledními kroky nestřeží zákonnost, ale kryje pouze sama sebe. Vláda musí Veseckou z funkce nejvyšší státní zástupkyně odvolat a nově jmenovaný nejvyšší státní zástupce musí zprostit mlčenlivosti ty státní zástupce, kterým Vesecká mluvit nedovolila. Pak bude možné vyšetřit podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele včetně politického ovlivňování podle hesla „padni komu padni“. Pane Bursíku, Schwarzenbergu, Liško, Vondro, Svobodo, Pospíšile a další, máte to v rukách… Pokud nic neučiníte, ponesete stejnou odpovědnost jako paní Vesecká, pánové Němec a Kučera.

Jestli prošel nehorázný postup Němce v kauze katarského prince, jestli znovu projde ohýbání zákonů v kauze, která se týká ministra nebo vicepremiéra vlády, stane se výběrové uplatňování zákona normou. Zákon, který platí, jenom pro někoho, není zákon. Pak u nás není právní stát.