A zase to české deja vu…
Jako velký fanda vlakové dopravy často sleduji se smutkem, co vše se u nás ve vlakové dopravě (ne)děje. A tak mě zaujal text, který říká, že třeba i na trati, kde bydlím (Praha-Dobříš), by se mohla najít levnější a rychlejší cesta k modernější dopravě. Tu mohou Regionovy vzniklé z jednotek, které se vyráběly od 70. let, jen těžko zajistit. Ta cesta se jmenuje vlakotramvaje. Potkávám je třeba cestou do Parlamentu ve Štrasburku, v německém Karlsruhe.
Pominu to, zda je dobrý nápad na jedné větvi tratě vedoucí z Prahy na Zbraslav zvažovat vlakotramvaj (do Dobříše), zatímco odbočka na Davli (a dál na Čerčany) by byla "klasická". Samotná myšlenka vlakotramvají, na kterou jsem narazil opakovaně v debatách s odborníky na železnici, je mi sympatická. Mimo jiné by to mohl být dobrý produkt za dobrou cenu - což dnes naše země potřebuje víc než jindy.
Jen si říkám, kde jen jsem to četl? Díky paměti internetu jsem rychle zjistil, že "haló kolem vlakotramvají", dokonce s plány konkrétních linek Ropidu, již proběhlo - v roce 2014. A v textu padlo, že k realizaci to může trvat až 10 let.
Naše realita je tedy taková, že v době, kdy měly první vlakotramvaje z dnes již zapomenutého plánu vyrazit na koleje, vznikne plán nový. Bohužel, není to vyjímečné. U nás se často po vypracování "koncepce" "plánu" nebo "strategie", za kteréžto vypracování jistě někdo dostal zaplaceno, nebo na něm strávil státem placený čas, nestane prostě NIC.
Takže nyní to zkusíme jinak, nejprve si vozidlo půjčíme, pak bude dva roky Ministerstvo dopravy pracovat na koncepci. A možná, že se v ní objeví, že za 10 let by možná mohla tato myšlenka vést k výsledku. Třeba se v té době bude analyzovat další možnost, jak dostat nějaké koleje na Letiště Václava Havla. Nebo vznikne další studie na to, kudy by mohla vést z Prahy dálnice do jižních Čech nebo z Brna do Vídně.
Stáváme se zemí, kde (skoro) nic nejde. Kromě toho, že to otravuje naše životy, se to začíná zle propisovat do výkonu naší ekonomiky. Léta jsem tvrdili, že za to mohou "šílená" pravidla EU. Což je blbost. Rozsah toho, co vše u nás nejde (silnice, železnice, továrny nebo obnovitelné zdroje) zřejmě nemá v Evropě obdoby. A proto taky možná zní našim politikům a úřadům spíš jako sci-fi, co se projednává a brzy asi na unijní úrovni schválí, tedy že povolovací proces na vznik továren na strategické čisté technologie má trvat rok. Ale ono to sci-fi není! Akorát nejen na moderní železniční dopravu, ale i na nově vzniklé továrny na čipy, solární panely nebo jiné moderní technologie, se budeme jezdit koukat za hranice. K naší obrovské škodě.
Pominu to, zda je dobrý nápad na jedné větvi tratě vedoucí z Prahy na Zbraslav zvažovat vlakotramvaj (do Dobříše), zatímco odbočka na Davli (a dál na Čerčany) by byla "klasická". Samotná myšlenka vlakotramvají, na kterou jsem narazil opakovaně v debatách s odborníky na železnici, je mi sympatická. Mimo jiné by to mohl být dobrý produkt za dobrou cenu - což dnes naše země potřebuje víc než jindy.
Jen si říkám, kde jen jsem to četl? Díky paměti internetu jsem rychle zjistil, že "haló kolem vlakotramvají", dokonce s plány konkrétních linek Ropidu, již proběhlo - v roce 2014. A v textu padlo, že k realizaci to může trvat až 10 let.
Naše realita je tedy taková, že v době, kdy měly první vlakotramvaje z dnes již zapomenutého plánu vyrazit na koleje, vznikne plán nový. Bohužel, není to vyjímečné. U nás se často po vypracování "koncepce" "plánu" nebo "strategie", za kteréžto vypracování jistě někdo dostal zaplaceno, nebo na něm strávil státem placený čas, nestane prostě NIC.
Takže nyní to zkusíme jinak, nejprve si vozidlo půjčíme, pak bude dva roky Ministerstvo dopravy pracovat na koncepci. A možná, že se v ní objeví, že za 10 let by možná mohla tato myšlenka vést k výsledku. Třeba se v té době bude analyzovat další možnost, jak dostat nějaké koleje na Letiště Václava Havla. Nebo vznikne další studie na to, kudy by mohla vést z Prahy dálnice do jižních Čech nebo z Brna do Vídně.
Stáváme se zemí, kde (skoro) nic nejde. Kromě toho, že to otravuje naše životy, se to začíná zle propisovat do výkonu naší ekonomiky. Léta jsem tvrdili, že za to mohou "šílená" pravidla EU. Což je blbost. Rozsah toho, co vše u nás nejde (silnice, železnice, továrny nebo obnovitelné zdroje) zřejmě nemá v Evropě obdoby. A proto taky možná zní našim politikům a úřadům spíš jako sci-fi, co se projednává a brzy asi na unijní úrovni schválí, tedy že povolovací proces na vznik továren na strategické čisté technologie má trvat rok. Ale ono to sci-fi není! Akorát nejen na moderní železniční dopravu, ale i na nově vzniklé továrny na čipy, solární panely nebo jiné moderní technologie, se budeme jezdit koukat za hranice. K naší obrovské škodě.