Čapí hnízdo za nezaplacené daně
Již 5 let uběhlo, hodiny tikají a jde o hodně. Rok 2014 lze totiž označit za začátek daňové kauzy stamilionové reklamy firem skupiny Agrofert spolufinancujících stavbu premiérova Čapího hnízda (za jehož dotaci je navíc trestně stíhaný). Existuje na první pohled rozumně znějící podezření, že stovky milionů na reklamu na Čapáku, kterými firmy z holdingu pomohly fakticky splácet úvěr na stavbu ztrátové farmy, zdaleka neodpovídaly hodnotě, kterou měla reklama, již si od farmy firmy koupily (mimochodem, za tyto částky by na trhu šlo koupit stovky billboardů či spoty, které by zasáhly miliony diváků).
Proč rok 2014, když platby proběhly v letech 2010 až 2013? Důvod je jasný. I pokud by české daňové orgány překvapivě přehlédly tyto podivné milionové náklady na reklamu, díky kterým si firmy holdingu Agrofert snížily základ pro výpočet daní, nemohou popřít skutečnost, že na daňově podezřelou transakci je upozornily v roce 2014 (tedy v době, kdy byl ministrem financí a jejich šéfem právě Babiš) daňové orgány z Německa (odkud Čapák peníze nasál též). Proto od té chvíle hodinky obrazně řečeno tikají.
A od té chvíle u nás kolem toho vládne až křiklavé ticho. Přitom nejde jen o princip (rovnosti před zákony) a o desítky milionů na dani, o které penězovod v rozsahu větším než čtvrt miliardy korun náš stát připravil (přitom daňové úřady tvrdě vymáhají stovky či tisíce korun nezaplacených daní od trafikantů či provozovatelů večerek). A mimochodem, daňová část sama o sobě je tak dnes již dokonce promlčená (a peníze může státu přinést jen trestní řízení).
Jde totiž o více. O fungování našeho státu a jeho odolnost proti ovlivnění ve prospěch těch, co mají moc. Proto je kromě prošetření odpovědnosti těch, co smlouvy podepsali (na obou stranách, tedy jak firem holdingu i Čapího hnízda), ale ještě více je důležité prověřit, proč a kvůli jakým rozhodnutím naši daňaři z informace z Německa nevyvodili nějaké viditelné důsledky.
Nejde o nic menšího než o to, že tato kauza je dalším testem, zda u nás jsou či nejsou silní jedinci ve vysoké funkci schopni dosáhnout toho, aby státní mašinerie fungovala v jejich soukromý prospěch (a to i v případě možného porušení zákona). Je moc důležité, aby to nešlo, ale dnes tomu uvěřit není snadné.
Proč rok 2014, když platby proběhly v letech 2010 až 2013? Důvod je jasný. I pokud by české daňové orgány překvapivě přehlédly tyto podivné milionové náklady na reklamu, díky kterým si firmy holdingu Agrofert snížily základ pro výpočet daní, nemohou popřít skutečnost, že na daňově podezřelou transakci je upozornily v roce 2014 (tedy v době, kdy byl ministrem financí a jejich šéfem právě Babiš) daňové orgány z Německa (odkud Čapák peníze nasál též). Proto od té chvíle hodinky obrazně řečeno tikají.
A od té chvíle u nás kolem toho vládne až křiklavé ticho. Přitom nejde jen o princip (rovnosti před zákony) a o desítky milionů na dani, o které penězovod v rozsahu větším než čtvrt miliardy korun náš stát připravil (přitom daňové úřady tvrdě vymáhají stovky či tisíce korun nezaplacených daní od trafikantů či provozovatelů večerek). A mimochodem, daňová část sama o sobě je tak dnes již dokonce promlčená (a peníze může státu přinést jen trestní řízení).
Jde totiž o více. O fungování našeho státu a jeho odolnost proti ovlivnění ve prospěch těch, co mají moc. Proto je kromě prošetření odpovědnosti těch, co smlouvy podepsali (na obou stranách, tedy jak firem holdingu i Čapího hnízda), ale ještě více je důležité prověřit, proč a kvůli jakým rozhodnutím naši daňaři z informace z Německa nevyvodili nějaké viditelné důsledky.
Nejde o nic menšího než o to, že tato kauza je dalším testem, zda u nás jsou či nejsou silní jedinci ve vysoké funkci schopni dosáhnout toho, aby státní mašinerie fungovala v jejich soukromý prospěch (a to i v případě možného porušení zákona). Je moc důležité, aby to nešlo, ale dnes tomu uvěřit není snadné.