Na co úředníky, lepší zakázka za 17 milionů…
Představte si, máme už konečně v Česku návod, jak se dělá veřejná strategie! Nakonec jenom za 8.415.000,-- korun.
Byl jsem v čím dál větší depresi z toho, že Česká republika není na centrální úrovni strategicky řízena. Samá kauza při rozdělování dotací, samé selhání z vládních mnohamilionových projektů typu státní pokladna, S-karta a podobně. Nedávno mě ale jedna kamarádka příjemně potěšila. Už nemusím být smutný. Všechno je vyřešené. Představte si, že máme v Česku návod, jak se dělá veřejná strategie. A ani to tak moc nestálo, jenom 8.415.000,-- CZK.
Díky nádhernému projektu „Metodika přípravy veřejných strategií“, hrazeného z Evropského sociálního fondu, již české úřady ví, jak se taková veřejná strategie má dělat. Stačí jen kliknout na www.verejne-strategie.cz. Najdeme zde komparativní analýzu, návrh institucionálního rámce a regulatorního prostředí strategické práce, akční plán, spolupráci na přípravě tvorby Strategie veřejných služeb, oponenturu procesu pilotního testování a nesmí chybět oponentura navržených změn v Metodice. Zní to opravdu báječně! A k tomu všemu Ministerstvo financí ušetřilo miliony. Předběžně na tuto analýzu naplánovalo cenu dvakrát vyšší, 16.920.000,-- CZK. Kapka v moři, ani náhodou… Je vidět, že to ministerstvo myslí s rozpočtovou odpovědností opravdu vážně a začíná nám za „všechny prachy“ řídit celý stát. Abych nebyl jednostranný a nevychválil jen jeden projekt, jsou tu podobné zajímavé projekty. Tak například „Příprava realizační studie projektu reformy kontrolních a dohledových procesů v rezortu Ministerstva financí“ za 8.793.000,-- CZK, nebo moje oblíbená „Studie proveditelnosti Jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů“ jenom za 15.700.950,-- CZK. A tak milion k milionu a možná bychom nasčítali celý deficit státního rozpočtu.
Proč mi takovéto věci vadí? Aby nedošlo k omylu, vůbec neřeším výstupy uvedených projektů. I když mnohdy můžeme pochybovat, jestli ta či ona „dobrá rada“ má smysl, a jestli se jí bude někdo řídit (většinou tyto studie končí v šuplíku na ministerstvu). O neregulovaném nesmyslném outsourcingu víme všichni. Víme, že projekty typu ICT, právní služby, poradenství, marketing nebo nesmyslná reklama, jsou hlavní nástroj jak v miliardách tunelovat veřejné rozpočty. Tak proč mi tedy vadí, že poradenské společnosti dělají za pár milionů věci, které má plnit stát? Je to jednoduché. Na jednu stranu všichni nadávají na kvalitu a počty úředníků. Na druhou stranu politici jejich práci řeší přes někoho z venku. Proč není outsourcing regulovaný? Proč se při outsourcingu nehodnotí principy 3E - hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Proč může každý politik rozhazovat miliony za něco, co je v náplni jeho podřízených a za co on sám odpovídá?
Pojďme se ještě podívat, co se vlastně stane, pokud úkoly ministerstva neřeší úředník ale externista. Je to jednoduché. Po dokončení zakázky z úřadu odejde společně s firmou také know-how, samozřejmě pokud nějaké ta či ona firma skutečně vůbec měla. No, a pokud se to náhodou úplně nevydaří, má politik šanci i po čase na někoho svést vinu za vymyšlenou předraženou hloupost. On za to přeci nemůže, když mu to poradili renomovaní experti. Dokud se tímto někdo nezačne opravdu zabývat, budu skeptický k zájmu o opravdovou změnu.
Na závěr bych rád vyslovil dvě přání. Kéž by podle pravidel tvorby veřejných strategií někdo vypracoval strategii na regulaci smysluplného outsourcingu. Kéž by podle zmiňovaného blábolu někdo vypracoval strategii pro personální stabilizaci kompetentních úředníků. Za sebe bych určitě ocenil, aby to nebylo formou veřejné zakázky. Aby tato veřejná zakázka nebyla spolufinancována v rámci projektu z Evropského sociálního fondu. No a nakonec aby tento projekt nedělala externí poradenská společnost navázaná na toho či onoho politika nebo mafiána.
Bude to těžké a jednou se to možná podaří, pokud se o takové věci začne zajímat co nejvíce občanů.
Good Governance podporuje projekt Rekonstrukce státu
Byl jsem v čím dál větší depresi z toho, že Česká republika není na centrální úrovni strategicky řízena. Samá kauza při rozdělování dotací, samé selhání z vládních mnohamilionových projektů typu státní pokladna, S-karta a podobně. Nedávno mě ale jedna kamarádka příjemně potěšila. Už nemusím být smutný. Všechno je vyřešené. Představte si, že máme v Česku návod, jak se dělá veřejná strategie. A ani to tak moc nestálo, jenom 8.415.000,-- CZK.
Díky nádhernému projektu „Metodika přípravy veřejných strategií“, hrazeného z Evropského sociálního fondu, již české úřady ví, jak se taková veřejná strategie má dělat. Stačí jen kliknout na www.verejne-strategie.cz. Najdeme zde komparativní analýzu, návrh institucionálního rámce a regulatorního prostředí strategické práce, akční plán, spolupráci na přípravě tvorby Strategie veřejných služeb, oponenturu procesu pilotního testování a nesmí chybět oponentura navržených změn v Metodice. Zní to opravdu báječně! A k tomu všemu Ministerstvo financí ušetřilo miliony. Předběžně na tuto analýzu naplánovalo cenu dvakrát vyšší, 16.920.000,-- CZK. Kapka v moři, ani náhodou… Je vidět, že to ministerstvo myslí s rozpočtovou odpovědností opravdu vážně a začíná nám za „všechny prachy“ řídit celý stát. Abych nebyl jednostranný a nevychválil jen jeden projekt, jsou tu podobné zajímavé projekty. Tak například „Příprava realizační studie projektu reformy kontrolních a dohledových procesů v rezortu Ministerstva financí“ za 8.793.000,-- CZK, nebo moje oblíbená „Studie proveditelnosti Jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů“ jenom za 15.700.950,-- CZK. A tak milion k milionu a možná bychom nasčítali celý deficit státního rozpočtu.
Proč mi takovéto věci vadí? Aby nedošlo k omylu, vůbec neřeším výstupy uvedených projektů. I když mnohdy můžeme pochybovat, jestli ta či ona „dobrá rada“ má smysl, a jestli se jí bude někdo řídit (většinou tyto studie končí v šuplíku na ministerstvu). O neregulovaném nesmyslném outsourcingu víme všichni. Víme, že projekty typu ICT, právní služby, poradenství, marketing nebo nesmyslná reklama, jsou hlavní nástroj jak v miliardách tunelovat veřejné rozpočty. Tak proč mi tedy vadí, že poradenské společnosti dělají za pár milionů věci, které má plnit stát? Je to jednoduché. Na jednu stranu všichni nadávají na kvalitu a počty úředníků. Na druhou stranu politici jejich práci řeší přes někoho z venku. Proč není outsourcing regulovaný? Proč se při outsourcingu nehodnotí principy 3E - hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Proč může každý politik rozhazovat miliony za něco, co je v náplni jeho podřízených a za co on sám odpovídá?
Pojďme se ještě podívat, co se vlastně stane, pokud úkoly ministerstva neřeší úředník ale externista. Je to jednoduché. Po dokončení zakázky z úřadu odejde společně s firmou také know-how, samozřejmě pokud nějaké ta či ona firma skutečně vůbec měla. No, a pokud se to náhodou úplně nevydaří, má politik šanci i po čase na někoho svést vinu za vymyšlenou předraženou hloupost. On za to přeci nemůže, když mu to poradili renomovaní experti. Dokud se tímto někdo nezačne opravdu zabývat, budu skeptický k zájmu o opravdovou změnu.
Na závěr bych rád vyslovil dvě přání. Kéž by podle pravidel tvorby veřejných strategií někdo vypracoval strategii na regulaci smysluplného outsourcingu. Kéž by podle zmiňovaného blábolu někdo vypracoval strategii pro personální stabilizaci kompetentních úředníků. Za sebe bych určitě ocenil, aby to nebylo formou veřejné zakázky. Aby tato veřejná zakázka nebyla spolufinancována v rámci projektu z Evropského sociálního fondu. No a nakonec aby tento projekt nedělala externí poradenská společnost navázaná na toho či onoho politika nebo mafiána.
Bude to těžké a jednou se to možná podaří, pokud se o takové věci začne zajímat co nejvíce občanů.
Good Governance podporuje projekt Rekonstrukce státu
null