Dnes mi próza selhala, a proto sahám k poezii.

Boj za evropské hodnoty jedná báseň

Německému důchodci
potí se ruka
omaže bronzového psa
pod bronzovýma nohama
svatého Jana z Nepomuka

Dole v drobných vlnkách
po poprsí kachen
plyne od jezů pěna
zatímco po Donci
vinou se duhové stuhy
proud unáší části těl
vláčnějících v kalné vodě

Kancléř se na pleši podrbal
v křesle se zavrtěl
co říct, až se zas zeptají na houfnice
jak vysvětlit, že ač nedal nic
nemůže dát více
těm horkým hlavám na východě

Memor esto congregationis tuae
staletí nabádají sochy
volají memor esto
zkroušeně černajíce
libě voní trdelníkové těsto
turistům padají drobky od úst
jaká láce, jací úslužní lidé
a pokud nás váleční štváči
nepřivedou na buben
nějaké to euro snad ještě
večer na bordel zbyde