Ceník protiruských sankcí aneb To už opravdu není hezké, co ti Rusové dělají
Zdá se mi, jako kdyby se západní politici za poslední měsíc moc nezmoudřeli. Na ruskou válku proti Ukrajině umí odpovědět jediným způsobem: každou chvíli s velkou pompou uklohní další balík polovičatých sankcí. Jako kdyby jim nepřišlo divné, že hrozba sankcí Putina nezastrašila ani na začátku, ani nepomáhá k ukončení bojů nyní, natožpak aby zajistila odsun ruského vojska z ukrajinského území.
Kdykoli to vypadá, že by se putinovské Rusko mohlo dopustit ještě nějaké horší odpornosti, než se dopustilo dosud, hlasitě varují, že budou následovat další sankce.
Vytyčují různé „červené čáry“, aby je potom nechali Rusy libovolně překračovat, a pak v televizi inscenují „nejzazší rozhořčení“. Domyšleno do důsledku, to, co prováděli Rusové na Ukrajině dosud, bylo vlastně ještě pořád tak nějak v pořádku, a proto jsou sankce zatím polovičaté a je možné je zpřísňovat podle toho, jak Putin a jeho soldateska zlobí.
Kdyby se chovali jen o něco slušněji, ani by těch sankcí nemuselo být tolik – a kdyby si byl Putin Ukrajinu podmanil podle původního plánu za tři dny bez válečných zločinů, nebyly by sankce skoro žádné. Kdyby se Ukrajina byla vzdala, jak ji němečtí jemnostpáni zprvu přesvědčovali, Němci by si bývali mohli oddechnout, že je nikdo nebude rušit z jejich útulného, vypaseného klídečku a odvádět od debat o genderově neutrálním vyjadřování, a se vší slávou by mohli otevřít kohoutek dalšího plynovodu, kontroverzního samozřejmě jen pro všechny ty hloupé rusofobní země střední a východní Evropy.
Na zprávy o masakru v Buči pochopitelně německá ministryně zahraničí Baerbocková nemohla reagovat jinak než oznámením tvrdších sankcí. Docela by mě zajímalo, jestli má spolková vláda zavedený nějaký obodovaný „ceník“ sankcí, třeba podle počtu civilních obětí, způsobu jejich zabití, počtu znásilnění a deportací či úhrnných škod. Zdali boduje stejně muže, ženy, děti a starce, anebo jejich cenu odstiňuje. Za kolik sankčních bodů je fosforová bomba, za kolik termobarická střela, zbraň chemická, biologická a jaderná. To by pak opravdu už nebylo hezké, a kdyby na něco takového došlo, musela by EU zablokovat několik dalších bank či znepříjemnit život několika dalším oligarchům!
Kdykoli to vypadá, že by se putinovské Rusko mohlo dopustit ještě nějaké horší odpornosti, než se dopustilo dosud, hlasitě varují, že budou následovat další sankce.
Vytyčují různé „červené čáry“, aby je potom nechali Rusy libovolně překračovat, a pak v televizi inscenují „nejzazší rozhořčení“. Domyšleno do důsledku, to, co prováděli Rusové na Ukrajině dosud, bylo vlastně ještě pořád tak nějak v pořádku, a proto jsou sankce zatím polovičaté a je možné je zpřísňovat podle toho, jak Putin a jeho soldateska zlobí.
Kdyby se chovali jen o něco slušněji, ani by těch sankcí nemuselo být tolik – a kdyby si byl Putin Ukrajinu podmanil podle původního plánu za tři dny bez válečných zločinů, nebyly by sankce skoro žádné. Kdyby se Ukrajina byla vzdala, jak ji němečtí jemnostpáni zprvu přesvědčovali, Němci by si bývali mohli oddechnout, že je nikdo nebude rušit z jejich útulného, vypaseného klídečku a odvádět od debat o genderově neutrálním vyjadřování, a se vší slávou by mohli otevřít kohoutek dalšího plynovodu, kontroverzního samozřejmě jen pro všechny ty hloupé rusofobní země střední a východní Evropy.
Na zprávy o masakru v Buči pochopitelně německá ministryně zahraničí Baerbocková nemohla reagovat jinak než oznámením tvrdších sankcí. Docela by mě zajímalo, jestli má spolková vláda zavedený nějaký obodovaný „ceník“ sankcí, třeba podle počtu civilních obětí, způsobu jejich zabití, počtu znásilnění a deportací či úhrnných škod. Zdali boduje stejně muže, ženy, děti a starce, anebo jejich cenu odstiňuje. Za kolik sankčních bodů je fosforová bomba, za kolik termobarická střela, zbraň chemická, biologická a jaderná. To by pak opravdu už nebylo hezké, a kdyby na něco takového došlo, musela by EU zablokovat několik dalších bank či znepříjemnit život několika dalším oligarchům!