Za rehabilitaci brusičství
Irituje mě, že reálně akceptoval vakcinaci jen kvůli benefitům džobu v logistickém parku. >
Štve mě, že skutečně přistoupil na očkování jen kvůli výhodám práce ve skladišti.
Nevím, jak vy, ale často dostanu hroznou chuť vzít velké pomyslné nůžky a pomyslně prostříhat a proplít nějaký text, který leží či svítí přede mnou. O promluvách řady osob, s nimiž se setkávám, ani nemluvě. Je to proto, že pro brusiče aneb puristu, jako jsem já, je beznadějně zaplevelený zcela zbytečnými slovy cizího původu, k nimž existují zavedené domácí protějšky.
Purismus si především od nástupu pražské strukturalistické školy ve 20. letech 20. století získal nehezkou pověst nevědeckého, a proto pomýleného a zdiskreditovaného přístupu k jazyku. Od té doby se stal takřka nadávkou, jejíž síla se proměňuje společně se změnami společenského ovzduší podle toho, je-li v kurzu důraz na domácí zdroje, anebo světovost. Stačí se podívat třeba na příslušné heslo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Purismus přitom jako určitý přístup k jazyku nelze odmítnout vědecky ve smyslu prokázání jeho „chybnosti“. Brusičství je určující měrou otázkou hodnotovou a estetickou. Je to velmi jednoduché: vycházím z toho, co se mi subjektivně jeví jako hodnotnější, smysluplnější a hezčí, podle toho posuzuji, jak mluví či píšou ostatní, a snažím se jazykovou praxi ovlivňovat. Jedná se vlastně o svébytnou součást stylistiky a o způsob výkonu toho, čemu se někdy říká jazyková kultura. Nebo aspoň tak jej lze uchopit dnes.
Bohemisti se občas nechávají slyšet, že jazyk se o sebe postará stejně dobře jako kolonie termitů. Opájí se samoregulační schopností jazykového systému, ale rádi opomíjejí hledisko kontaktové jazykovědy. Ovlivňování jednoho jazyka druhým zpravidla pramení z asymetrie v jejich postavení. Jedná se tak v jádru o mocenský vztah, vyvěrající z mocenského poměru mezi příslušnými společenstvími mluvčích. Nad ním není z hlediska slabšího proč jásat. Přijímání anglicismů do češtiny není projevem obnovené sebedůvěry mluvčích češtiny, jak bývá možno slyšet, nýbrž výsledkem nepoměru sil mezi oběma jazyky.
V této souvislosti je dobré si zopakovat, že jazyk je jev povýtce společenský, není to lišejník nebo kultura kvasinek. Je to druh společenské praxe a v důsledku v něm takřka vše závisí na konvenci, na dohodě vědomé i podvědomé, soudobé i zděděné. Z toho plyne, že je přístupný intervencím různého druhu – včetně pěstění i broušení. Důkazů možnosti usměrňovat jazyk je mnoho a jsou nabíledni, přičemž zdaleka nejbohatším a nejprůkaznějším důkazním materiálem je vznik dlouhé řady moderních národních jazyků. Týká se to všech, které se rozvinuly ruku v ruce s národní emancipací a urychlenou modernizací podnícenou zvnějšku, tedy vlastně všech kromě západoevropského modernizačního jádra.
Ostatně přístupem k cizím vlivům se liší jazyk od jazyka, je to rozhodnutí daného společenství, nikoli výsledek neřízeného bujení tkáňových buněk. Na jedné straně tak máme angličtinu, která jsouc vlivem normanského záboru hybridizována již dávno, přivlastňuje si slovník cizích jazyků vcelku bez uzardění, na druhé straně třeba islandštinu nebo čínštinu, jež se naopak aspoň těm nejnápadnějším druhům výpůjček brání, ač třeba kalky jim nevadí.
Není zajisté nutné vždy a za všech okolností nahradit všechna slova cizího původu domácím protějškem (o vytváření náhražkových novotvarů ve velkém dnes už nemůže být vážně řeč, lhostejno, zda ústrojných, či neústrojných). Domnívám se však, že uvážené proklešťování houštin zbytečných výpůjček přispívá ke srozumitelnosti a jadrnosti výrazu. Pro ty, kteří by se o to chtěli pokusit, přikládám pro usnadnění brusičský slovníček pro 21. století. Na rozdíl od většiny předchůdců, jejichž řada se táhne stovky let do minulosti až někam ke Klaretovi (14. století), neobsahuje žádné neologismy, nýbrž jen samá existující a zažitá slova. Stačí na ně jen nezapomínat.
Poznámky ke slovníčku:
• „Domácí“ výrazy, kterým bych dával přednost, jsou navrhovány bez ohledu na to, že některá „domácí slova“ jsou dávné výpůjčky z neslovanských jazyků, popř. nepříliš dávná hláskově přizpůsobená přejetí ze slovanských jazyků. I tak jsou mnohem domáčtější než nově pronikající xenismy. Stejně tak mi nevadí kalky, vzniklé převedením cizích předloh morfém po morfému do hávu zděděného slovanského tvarosloví.
• Mnohovýznamová synonyma, a tedy i cizí a domácí souznačné výrazy, se svými spektry významů kryjí jen zčásti. Není proto překvapivé ani ojedinělé, že některé z významů – velmi často jde o významy odborné – nemohou být přiměřeně vyjádřeny slovem domácím (v takových případech se nezřídka objevuje značení typu a/b). To se nikterak nevylučuje s tím, že ve většině kontextů je aspoň jedno z navržených domácích slov platným protějškem.
• Zatímco u dvojic značených (b) je legitimní uvažovat o možnostech jemného funkčního odstínění, se zřetelem k němuž může být volba cizího slova odůvodněná, výrazy v kategorii (a) hodnotím jako z věcného hlediska zcela nefunkční a jejich užívání je mi prosti srsti. Značka (a/b) znamená, že v některých kontextech se slovo cizího původu vhodně nahradit nedá a v některých ano, anebo že kolísám ve svém úsudku.
absence — nepřítomnost — b
adaptovat (se) — přizpůsobit (se) — b
adekvátní — přiměřený — b
akce — sleva; událost — a/b
akcelerace — zrychlení — b
akcelerovat — zrychlit, urychlit — b
akcent — důraz; přízvuk — a/b
akcentovat — klást důraz, zdůrazňovat — b
akceptovat — přijmout — a
aktivita — činnost — b
aktivní — činný; činorodý — b
ambasáda — velvyslanectví — b
ambiciózní — ctižádostivý — b
analýza — rozbor — b
analyzovat — rozebrat, prozkoumat — b
anti- — proti- — a
aplikovat — uplatnit — a/b
argument — důvod — b
armáda — vojsko — b
armádní — vojenský — b
aspekt — stránka; ohled — b
atmosféra — ovzduší — b
atraktivní — přitažlivý, poutavý — b
autorizace — ověření — a/b
autorizační — ověřovací — a/b
balanc — rovnováha — b
balancovat — vrávorat; vyvažovat, vyrovnávat — b
bariéra — překážka — b
báze — základ — b
benefit — výhoda; přínos — a
billboard — poutač — b
blok — zábrana, zátaras; zásek — b
blokovat — bránit, zatarasit, překážet — b
boom — rozkvět, bouřlivý rozvoj — a
byznys — obchod — a
camp — tábor — a
centrální — střední; ústřední — b
centrum — střed; středisko — b
cirkulace — oběh — b
civilní — občanský — a
covid pas — očkovací průkaz — a
data — údaje — b
deadline — termín, lhůta — a
deal — dohoda — a
definovat — vymezit — b
dekáda — desetiletí — b
delegát — vyslanec, zmocněnec — b
demonstrovat — ukázat — b
design — návrh; návrhářství — b
destinace — cíl — b
destrukce — ničení; zkáza — b
destruovat — ničit — b
detail — podrobnost; podružnost — b
detailní — podrobný — b
distanční — dálkový — b
distribuce — rozdělení, rozvržení; rozdělování; prodej — b
distribuovat — rozdělovat; prodávat — b
divergentní — rozbíhavý — b
diverzita — rozmanitost — b
dominance — nadvláda — b
dominantní — převažující — b
draft — návrh, náčrt, koncept — a
edice — vydání — b
efekt — účinek — b
efektivní — účinný — b
ekonomický — hospodářský; hospodárný — b
ekonomika — hospodářství — b
element — prvek — b
emoce — cit(y), pocit(y) — b
emoční — citový, pocitový — b
evaluace — hodnocení — a
evaluovat — hodnotit — a
excelentní — výborný — b
expert — odborník — b
explodovat — vybuchnout — b
exploze — výbuch — b
export — vývoz — b
exportér — vývozce — b
extrém — krajnost — b
extrémní — krajní — b
fake — podvrh; podvržený — a
farma — statek, hospodářství — a
farmář — zemědělec, statkář — a
fenomén — jev — b
finální — konečný — a
finance — peníze — a/b
financovat — platit — b
finanční — peněžní — a/b
forma — tvar, podoba — b
formovat — utvářet — b
fragment — zlomek, útržek, úlomek — b
fragmentární — kusý — b
frekvence — četnost — b
frekventovaný — častý; rušný — b
fungovat — působit — b
funkce — úloha — b
fyzicky — tělesně; osobně — b
fyzický — tělesný — b
fyzikální — přírodní — a/b
garance — záruka — b
garantovat — ručit, zaručit — b
generace — pokolení — b
generovat — vytvářet — a
geografie — zeměpis — a
globální — celosvětový, světový — b
gratulovat — blahopřát — b
harmonický — souladný — b
harmonie — soulad — b
heterogenní — různorodý — b
historie — dějiny — b
homogenní — stejnorodý — b
horizont — obzor — b
horizontální — vodorovný — b
charakter — povaha — b
charakteristický — příznačný — b
identifikovat — určit, ztotožnit — b
identita — svébytnost; sebeurčení; totožnost — b
ilegální — nezákonný, protizákonný, zločinný, nepovolený, trestný — b
imigrant — přistěhovalec — a/b
imperiální — císařský — a
impérium — říše — b
import — dovoz — b
importér — dovozce — b
imprese — dojem — a
impresivní — působivý — b
impulz — podnět, popud — b
impulzivní — popudlivý, vznětlivý — b
imunita — odolnost, obranyschopnost — b
imunní — odolný — b
industriální — průmyslová — a
informace — údaje — b
infrastruktura — zázemí — b
integrace — začlenění, včlenění — b
integrální — neoddělitelný, celistvý — b
integrita — celistvost, neporušenost — b
intenzivní — silný; důkladný — b
integrovat — začlenit, včlenit — b
interpretace — výklad — b
intimní — důvěrný — b
invaze — vpád — b
invence — nápaditost, vynalézavost — b
invenční — nápaditý, vynalézavý — b
investice — vklad — b
iritovat — štvát, zlobit, dráždit — a
iritující — otravný — a
izolace — odloučení — b
kauza — případ — a/b
kemp — ve smyslu „tábor“: tábor — a
klient — zákazník — a
klima — podnebí — b
koherence — soudržnost — b
koherentní — soudržný — b
kombinace — spojení — b
komodita — zboží, výrobek, tovar — b
komparace — srovnání — a
komparovat — srovnávat — a
kompatibilita — slučitelnost — b
kompatibilní — slučitelný — b
kompenzace — náhrada — b
kompletní — úplný, celý — b
komplexní — celistvý, souhrnný; úplný; složitý — b
komplikovat — ztěžovat — b
komponovat — skládat — b
kompozice — skladba — b
komunikace — silnice, ulice, třída — b
komunikovat — hovořit; obcovat — a/b
komunita — společenství, pospolitost — a/b
koncentrace — soustředění — b
koncentrický — soustředný — a/b
koncentrovat se — soustředit se — b
koncepce — pojetí — b
koncept — pojem — b
koncese — ústupek — a
konflikt — střet, rozbroj, hádka — b
konsekvence — důsledek — a/b
konsolidovat — upevnit, utužit — b
konstantní — stálý — a/b
kontakt — styk — a/b
kontaktovat — spojit se s — b
kontinent — pevnina; světadíl — b
kontinuální — nepřetržitý, neustálý, ustavičný — a
kontrakt — smlouva — b
kontrola — dohled; ověření — b
kontrolovat — dohlížet, hlídat; ověřovat; ovládat — b
konvergentní — sbíhavý — b
konzistentní — důsledný — b
konzultant — poradce — b
kooperace — spolupráce; součinnost — a
kosmický — vesmírný — b
kreativní — tvůrčí — a/b
kumulace — (na)hromadění — b
kumulovat — hromadit, vršit — b
kvalita — jakost — b
kvantita — množství — b
labilní — vratký — b
labyrint — bludiště — b
legální — zákonný; dovolený, povolený — b
limitovaný — omezený — b
limitovat — omezit — a
limity — meze, hranice — a
loajální — věrný, oddaný — b
lockdown — uzávěra — a
lokalita — místo — b
lokalizace — umístění — b
lokální — místní — a
lukrativní — výnosný — b
luxus — přepych — b
luxusní — přepychový — b
majorita — většina — a
manuální — ruční — b
manuskript — rukopis — a/b
marginální — okrajový — b
materiál — látka; surovina; podklady —
materiální — hmotný — b
maximální — co největší — b
média — sdělovací prostředky — b
meeting — schůze — a
mentální — myšlenkový; duševní — b
minimální — zanedbatelný — b
minorita — menšina — a
monetární — měnový — b
morální — mravní — b
multinacionální — mnohonárodnostní — a
negativní — záporný; nepříznivý — b
nelegální — nezákonný, protizákonný, zločinný, nepovolený, trestný — b
nukleární — jaderný — a/b
operace — úkon — b
optická iluze — zrakový klam — a
orbita — oběžná dráha — b
originální — původní; neotřelý — a
paper — příspěvek — a
paralelní — souběžný, rovnoběžný — a/b
partner — protějšek — b
party — večírek, oslava — a
pas — průkaz — a
pasivní — trpný — b
penze — důchod — b
perfektní — dokonalý — b
performance — představení — a
perspektiva — úhel pohledu — b
post — místo — b
pozice — postavení, umístění — a/b
pozitivní — kladný; příznivý — b
precizovat — zpřesňovat, upřesňovat — a/b
predikce — předpověď — b
predikovat — předpovídat — b
preferovat — dávat přednost — a
prezentovat — představit — b
primární — prvotní — b
problém — potíž, nesnáz, úskalí; otázka — b
procedura — postup — b
proces — průběh; postup — b
producent — výrobce — b
produkce — výroba — a/b
produkovat — vyrábět, vytvářet — a/b
produkt — výrobek, tovar; plod, výpěstek — a
produktivní — plodný — b
profese — povolání — b
profit — zisk, prospěch — a
progres — pokrok — a
progresivní — pokrokový — b
projekce — promítání; průmět — b
prosperita — blahobyt — b
prosperovat — vzkvétat, dařit se — b
provokovat — dráždit, poštívat — b
psychický — duševní — b
publikovat — zveřejnit; vydat — b
racionální — rozumný; rozumový — b
rádius — poloměr; dosah — a/b
reagovat — odpovědět — b
reakce — odezva; odpověď — b
reál — skutečnost — a
realistický — střízlivý — b
realita — skutečnost — b
realizace — uskutečnění, provedení; vyžití — b
realizovat — uskutečnit — a/b
realizovat se — vyžít se — b
reálně — ve skutečnosti; skutečně — a
reálný — skutečný — a
rebel — vzbouřenec — a/b
redukovat — snížit, omezit — b
reference — odkazy; hodnocení — a
reflektovat — odrážet — b
region — kraj, oblast — a/b
regionální — krajový, místní, oblastní — b
relativně — poměrně — b
relativní — poměrný — b
relikt — pozůstatek — b
report — zpráva, hlášení — a
reportovat — podat zprávu; oznámit — a
reputace — (dobré) jméno; věhlas — b
resort — letovisko — a
respekt — vážnost, úcta — b
respektovat — uznávat; ctít — b
restrikce — omezení — b
rétorický — řečnický — b
rezervovat — vyhradit — b
rezidence — sídlo — b
rezidenční — obytný; sídelní — b
rezignovat — odstoupit — b
rival — soupeř, protivník — b
rotace — otáčení — b
rotovat — otáčet se, kroužit — b
ruina — zřícenina, trosky, rozvaliny, sutiny, zbořenina — b
sankce — postih — b
sankcionovat — postihnout; posvětit — b
satelit — družice — b
saturace — nasycení — a/b
saturovat — nasytit — a/b
sediment — usazenina — b
sedimentovat — usazovat se — b
sekundární — druhotný — b
selekce — výběr — a/b
selektivní — výběrový — b
separovat — oddělit — b
série — řada — b
set — sada; souprava — a
ski areál — lyžařské středisko — b
sociální — společenský — a/b
solární — sluneční — b
specializovat se — zaměřovat se — b
speciálně — zvlášť — b
speciální — zvláštní — b
stabilní — stálý, ustálený — b
status — postavení — b
striktní — přísný — b
struktura — stavba — b
styl — sloh — b
symptom — příznak — b
systém — soustava — b
šance — naděje — b
šéf — ředitel, vedoucí, předseda — a/b
team — družstvo, mužstvo; skupina — b
tendence — sklon(y) — b
terapie — léčba — b
teritorium — území — b
termín — pojem; lhůta — b
titul — název, nadpis — b
tolerance — snášenlivost — b
tolerantní — snášenlivý, velkorysý — b
tolerovat — snést, snášet — b
totální — úplný — b
toxický — jedovatý — b
toxin — jed — b
trailer — upoutávka — a/b
transformovat — přetvářet — b
transparentní — průhledný — b
turbulentní — bouřlivý — b
unifikovat — sjednotit — a/b
unikátní — jedinečný — b
úzus — užití; zvyklost — b
vakcinace — očkování — b
validní — platný — a
variabilní — proměnlivý — b
ve finále — nakonec — a
verifikovat — ověřit — a
vertikální — svislý — b
voucher — poukaz, poukázka — a
zenit — nadhlavník — b
zóna — pásmo — b
Štve mě, že skutečně přistoupil na očkování jen kvůli výhodám práce ve skladišti.
Nevím, jak vy, ale často dostanu hroznou chuť vzít velké pomyslné nůžky a pomyslně prostříhat a proplít nějaký text, který leží či svítí přede mnou. O promluvách řady osob, s nimiž se setkávám, ani nemluvě. Je to proto, že pro brusiče aneb puristu, jako jsem já, je beznadějně zaplevelený zcela zbytečnými slovy cizího původu, k nimž existují zavedené domácí protějšky.
Purismus si především od nástupu pražské strukturalistické školy ve 20. letech 20. století získal nehezkou pověst nevědeckého, a proto pomýleného a zdiskreditovaného přístupu k jazyku. Od té doby se stal takřka nadávkou, jejíž síla se proměňuje společně se změnami společenského ovzduší podle toho, je-li v kurzu důraz na domácí zdroje, anebo světovost. Stačí se podívat třeba na příslušné heslo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Purismus přitom jako určitý přístup k jazyku nelze odmítnout vědecky ve smyslu prokázání jeho „chybnosti“. Brusičství je určující měrou otázkou hodnotovou a estetickou. Je to velmi jednoduché: vycházím z toho, co se mi subjektivně jeví jako hodnotnější, smysluplnější a hezčí, podle toho posuzuji, jak mluví či píšou ostatní, a snažím se jazykovou praxi ovlivňovat. Jedná se vlastně o svébytnou součást stylistiky a o způsob výkonu toho, čemu se někdy říká jazyková kultura. Nebo aspoň tak jej lze uchopit dnes.
Bohemisti se občas nechávají slyšet, že jazyk se o sebe postará stejně dobře jako kolonie termitů. Opájí se samoregulační schopností jazykového systému, ale rádi opomíjejí hledisko kontaktové jazykovědy. Ovlivňování jednoho jazyka druhým zpravidla pramení z asymetrie v jejich postavení. Jedná se tak v jádru o mocenský vztah, vyvěrající z mocenského poměru mezi příslušnými společenstvími mluvčích. Nad ním není z hlediska slabšího proč jásat. Přijímání anglicismů do češtiny není projevem obnovené sebedůvěry mluvčích češtiny, jak bývá možno slyšet, nýbrž výsledkem nepoměru sil mezi oběma jazyky.
V této souvislosti je dobré si zopakovat, že jazyk je jev povýtce společenský, není to lišejník nebo kultura kvasinek. Je to druh společenské praxe a v důsledku v něm takřka vše závisí na konvenci, na dohodě vědomé i podvědomé, soudobé i zděděné. Z toho plyne, že je přístupný intervencím různého druhu – včetně pěstění i broušení. Důkazů možnosti usměrňovat jazyk je mnoho a jsou nabíledni, přičemž zdaleka nejbohatším a nejprůkaznějším důkazním materiálem je vznik dlouhé řady moderních národních jazyků. Týká se to všech, které se rozvinuly ruku v ruce s národní emancipací a urychlenou modernizací podnícenou zvnějšku, tedy vlastně všech kromě západoevropského modernizačního jádra.
Ostatně přístupem k cizím vlivům se liší jazyk od jazyka, je to rozhodnutí daného společenství, nikoli výsledek neřízeného bujení tkáňových buněk. Na jedné straně tak máme angličtinu, která jsouc vlivem normanského záboru hybridizována již dávno, přivlastňuje si slovník cizích jazyků vcelku bez uzardění, na druhé straně třeba islandštinu nebo čínštinu, jež se naopak aspoň těm nejnápadnějším druhům výpůjček brání, ač třeba kalky jim nevadí.
Není zajisté nutné vždy a za všech okolností nahradit všechna slova cizího původu domácím protějškem (o vytváření náhražkových novotvarů ve velkém dnes už nemůže být vážně řeč, lhostejno, zda ústrojných, či neústrojných). Domnívám se však, že uvážené proklešťování houštin zbytečných výpůjček přispívá ke srozumitelnosti a jadrnosti výrazu. Pro ty, kteří by se o to chtěli pokusit, přikládám pro usnadnění brusičský slovníček pro 21. století. Na rozdíl od většiny předchůdců, jejichž řada se táhne stovky let do minulosti až někam ke Klaretovi (14. století), neobsahuje žádné neologismy, nýbrž jen samá existující a zažitá slova. Stačí na ně jen nezapomínat.
Poznámky ke slovníčku:
• „Domácí“ výrazy, kterým bych dával přednost, jsou navrhovány bez ohledu na to, že některá „domácí slova“ jsou dávné výpůjčky z neslovanských jazyků, popř. nepříliš dávná hláskově přizpůsobená přejetí ze slovanských jazyků. I tak jsou mnohem domáčtější než nově pronikající xenismy. Stejně tak mi nevadí kalky, vzniklé převedením cizích předloh morfém po morfému do hávu zděděného slovanského tvarosloví.
• Mnohovýznamová synonyma, a tedy i cizí a domácí souznačné výrazy, se svými spektry významů kryjí jen zčásti. Není proto překvapivé ani ojedinělé, že některé z významů – velmi často jde o významy odborné – nemohou být přiměřeně vyjádřeny slovem domácím (v takových případech se nezřídka objevuje značení typu a/b). To se nikterak nevylučuje s tím, že ve většině kontextů je aspoň jedno z navržených domácích slov platným protějškem.
• Zatímco u dvojic značených (b) je legitimní uvažovat o možnostech jemného funkčního odstínění, se zřetelem k němuž může být volba cizího slova odůvodněná, výrazy v kategorii (a) hodnotím jako z věcného hlediska zcela nefunkční a jejich užívání je mi prosti srsti. Značka (a/b) znamená, že v některých kontextech se slovo cizího původu vhodně nahradit nedá a v některých ano, anebo že kolísám ve svém úsudku.
absence — nepřítomnost — b
adaptovat (se) — přizpůsobit (se) — b
adekvátní — přiměřený — b
akce — sleva; událost — a/b
akcelerace — zrychlení — b
akcelerovat — zrychlit, urychlit — b
akcent — důraz; přízvuk — a/b
akcentovat — klást důraz, zdůrazňovat — b
akceptovat — přijmout — a
aktivita — činnost — b
aktivní — činný; činorodý — b
ambasáda — velvyslanectví — b
ambiciózní — ctižádostivý — b
analýza — rozbor — b
analyzovat — rozebrat, prozkoumat — b
anti- — proti- — a
aplikovat — uplatnit — a/b
argument — důvod — b
armáda — vojsko — b
armádní — vojenský — b
aspekt — stránka; ohled — b
atmosféra — ovzduší — b
atraktivní — přitažlivý, poutavý — b
autorizace — ověření — a/b
autorizační — ověřovací — a/b
balanc — rovnováha — b
balancovat — vrávorat; vyvažovat, vyrovnávat — b
bariéra — překážka — b
báze — základ — b
benefit — výhoda; přínos — a
billboard — poutač — b
blok — zábrana, zátaras; zásek — b
blokovat — bránit, zatarasit, překážet — b
boom — rozkvět, bouřlivý rozvoj — a
byznys — obchod — a
camp — tábor — a
centrální — střední; ústřední — b
centrum — střed; středisko — b
cirkulace — oběh — b
civilní — občanský — a
covid pas — očkovací průkaz — a
data — údaje — b
deadline — termín, lhůta — a
deal — dohoda — a
definovat — vymezit — b
dekáda — desetiletí — b
delegát — vyslanec, zmocněnec — b
demonstrovat — ukázat — b
design — návrh; návrhářství — b
destinace — cíl — b
destrukce — ničení; zkáza — b
destruovat — ničit — b
detail — podrobnost; podružnost — b
detailní — podrobný — b
distanční — dálkový — b
distribuce — rozdělení, rozvržení; rozdělování; prodej — b
distribuovat — rozdělovat; prodávat — b
divergentní — rozbíhavý — b
diverzita — rozmanitost — b
dominance — nadvláda — b
dominantní — převažující — b
draft — návrh, náčrt, koncept — a
edice — vydání — b
efekt — účinek — b
efektivní — účinný — b
ekonomický — hospodářský; hospodárný — b
ekonomika — hospodářství — b
element — prvek — b
emoce — cit(y), pocit(y) — b
emoční — citový, pocitový — b
evaluace — hodnocení — a
evaluovat — hodnotit — a
excelentní — výborný — b
expert — odborník — b
explodovat — vybuchnout — b
exploze — výbuch — b
export — vývoz — b
exportér — vývozce — b
extrém — krajnost — b
extrémní — krajní — b
fake — podvrh; podvržený — a
farma — statek, hospodářství — a
farmář — zemědělec, statkář — a
fenomén — jev — b
finální — konečný — a
finance — peníze — a/b
financovat — platit — b
finanční — peněžní — a/b
forma — tvar, podoba — b
formovat — utvářet — b
fragment — zlomek, útržek, úlomek — b
fragmentární — kusý — b
frekvence — četnost — b
frekventovaný — častý; rušný — b
fungovat — působit — b
funkce — úloha — b
fyzicky — tělesně; osobně — b
fyzický — tělesný — b
fyzikální — přírodní — a/b
garance — záruka — b
garantovat — ručit, zaručit — b
generace — pokolení — b
generovat — vytvářet — a
geografie — zeměpis — a
globální — celosvětový, světový — b
gratulovat — blahopřát — b
harmonický — souladný — b
harmonie — soulad — b
heterogenní — různorodý — b
historie — dějiny — b
homogenní — stejnorodý — b
horizont — obzor — b
horizontální — vodorovný — b
charakter — povaha — b
charakteristický — příznačný — b
identifikovat — určit, ztotožnit — b
identita — svébytnost; sebeurčení; totožnost — b
ilegální — nezákonný, protizákonný, zločinný, nepovolený, trestný — b
imigrant — přistěhovalec — a/b
imperiální — císařský — a
impérium — říše — b
import — dovoz — b
importér — dovozce — b
imprese — dojem — a
impresivní — působivý — b
impulz — podnět, popud — b
impulzivní — popudlivý, vznětlivý — b
imunita — odolnost, obranyschopnost — b
imunní — odolný — b
industriální — průmyslová — a
informace — údaje — b
infrastruktura — zázemí — b
integrace — začlenění, včlenění — b
integrální — neoddělitelný, celistvý — b
integrita — celistvost, neporušenost — b
intenzivní — silný; důkladný — b
integrovat — začlenit, včlenit — b
interpretace — výklad — b
intimní — důvěrný — b
invaze — vpád — b
invence — nápaditost, vynalézavost — b
invenční — nápaditý, vynalézavý — b
investice — vklad — b
iritovat — štvát, zlobit, dráždit — a
iritující — otravný — a
izolace — odloučení — b
kauza — případ — a/b
kemp — ve smyslu „tábor“: tábor — a
klient — zákazník — a
klima — podnebí — b
koherence — soudržnost — b
koherentní — soudržný — b
kombinace — spojení — b
komodita — zboží, výrobek, tovar — b
komparace — srovnání — a
komparovat — srovnávat — a
kompatibilita — slučitelnost — b
kompatibilní — slučitelný — b
kompenzace — náhrada — b
kompletní — úplný, celý — b
komplexní — celistvý, souhrnný; úplný; složitý — b
komplikovat — ztěžovat — b
komponovat — skládat — b
kompozice — skladba — b
komunikace — silnice, ulice, třída — b
komunikovat — hovořit; obcovat — a/b
komunita — společenství, pospolitost — a/b
koncentrace — soustředění — b
koncentrický — soustředný — a/b
koncentrovat se — soustředit se — b
koncepce — pojetí — b
koncept — pojem — b
koncese — ústupek — a
konflikt — střet, rozbroj, hádka — b
konsekvence — důsledek — a/b
konsolidovat — upevnit, utužit — b
konstantní — stálý — a/b
kontakt — styk — a/b
kontaktovat — spojit se s — b
kontinent — pevnina; světadíl — b
kontinuální — nepřetržitý, neustálý, ustavičný — a
kontrakt — smlouva — b
kontrola — dohled; ověření — b
kontrolovat — dohlížet, hlídat; ověřovat; ovládat — b
konvergentní — sbíhavý — b
konzistentní — důsledný — b
konzultant — poradce — b
kooperace — spolupráce; součinnost — a
kosmický — vesmírný — b
kreativní — tvůrčí — a/b
kumulace — (na)hromadění — b
kumulovat — hromadit, vršit — b
kvalita — jakost — b
kvantita — množství — b
labilní — vratký — b
labyrint — bludiště — b
legální — zákonný; dovolený, povolený — b
limitovaný — omezený — b
limitovat — omezit — a
limity — meze, hranice — a
loajální — věrný, oddaný — b
lockdown — uzávěra — a
lokalita — místo — b
lokalizace — umístění — b
lokální — místní — a
lukrativní — výnosný — b
luxus — přepych — b
luxusní — přepychový — b
majorita — většina — a
manuální — ruční — b
manuskript — rukopis — a/b
marginální — okrajový — b
materiál — látka; surovina; podklady —
materiální — hmotný — b
maximální — co největší — b
média — sdělovací prostředky — b
meeting — schůze — a
mentální — myšlenkový; duševní — b
minimální — zanedbatelný — b
minorita — menšina — a
monetární — měnový — b
morální — mravní — b
multinacionální — mnohonárodnostní — a
negativní — záporný; nepříznivý — b
nelegální — nezákonný, protizákonný, zločinný, nepovolený, trestný — b
nukleární — jaderný — a/b
operace — úkon — b
optická iluze — zrakový klam — a
orbita — oběžná dráha — b
originální — původní; neotřelý — a
paper — příspěvek — a
paralelní — souběžný, rovnoběžný — a/b
partner — protějšek — b
party — večírek, oslava — a
pas — průkaz — a
pasivní — trpný — b
penze — důchod — b
perfektní — dokonalý — b
performance — představení — a
perspektiva — úhel pohledu — b
post — místo — b
pozice — postavení, umístění — a/b
pozitivní — kladný; příznivý — b
precizovat — zpřesňovat, upřesňovat — a/b
predikce — předpověď — b
predikovat — předpovídat — b
preferovat — dávat přednost — a
prezentovat — představit — b
primární — prvotní — b
problém — potíž, nesnáz, úskalí; otázka — b
procedura — postup — b
proces — průběh; postup — b
producent — výrobce — b
produkce — výroba — a/b
produkovat — vyrábět, vytvářet — a/b
produkt — výrobek, tovar; plod, výpěstek — a
produktivní — plodný — b
profese — povolání — b
profit — zisk, prospěch — a
progres — pokrok — a
progresivní — pokrokový — b
projekce — promítání; průmět — b
prosperita — blahobyt — b
prosperovat — vzkvétat, dařit se — b
provokovat — dráždit, poštívat — b
psychický — duševní — b
publikovat — zveřejnit; vydat — b
racionální — rozumný; rozumový — b
rádius — poloměr; dosah — a/b
reagovat — odpovědět — b
reakce — odezva; odpověď — b
reál — skutečnost — a
realistický — střízlivý — b
realita — skutečnost — b
realizace — uskutečnění, provedení; vyžití — b
realizovat — uskutečnit — a/b
realizovat se — vyžít se — b
reálně — ve skutečnosti; skutečně — a
reálný — skutečný — a
rebel — vzbouřenec — a/b
redukovat — snížit, omezit — b
reference — odkazy; hodnocení — a
reflektovat — odrážet — b
region — kraj, oblast — a/b
regionální — krajový, místní, oblastní — b
relativně — poměrně — b
relativní — poměrný — b
relikt — pozůstatek — b
report — zpráva, hlášení — a
reportovat — podat zprávu; oznámit — a
reputace — (dobré) jméno; věhlas — b
resort — letovisko — a
respekt — vážnost, úcta — b
respektovat — uznávat; ctít — b
restrikce — omezení — b
rétorický — řečnický — b
rezervovat — vyhradit — b
rezidence — sídlo — b
rezidenční — obytný; sídelní — b
rezignovat — odstoupit — b
rival — soupeř, protivník — b
rotace — otáčení — b
rotovat — otáčet se, kroužit — b
ruina — zřícenina, trosky, rozvaliny, sutiny, zbořenina — b
sankce — postih — b
sankcionovat — postihnout; posvětit — b
satelit — družice — b
saturace — nasycení — a/b
saturovat — nasytit — a/b
sediment — usazenina — b
sedimentovat — usazovat se — b
sekundární — druhotný — b
selekce — výběr — a/b
selektivní — výběrový — b
separovat — oddělit — b
série — řada — b
set — sada; souprava — a
ski areál — lyžařské středisko — b
sociální — společenský — a/b
solární — sluneční — b
specializovat se — zaměřovat se — b
speciálně — zvlášť — b
speciální — zvláštní — b
stabilní — stálý, ustálený — b
status — postavení — b
striktní — přísný — b
struktura — stavba — b
styl — sloh — b
symptom — příznak — b
systém — soustava — b
šance — naděje — b
šéf — ředitel, vedoucí, předseda — a/b
team — družstvo, mužstvo; skupina — b
tendence — sklon(y) — b
terapie — léčba — b
teritorium — území — b
termín — pojem; lhůta — b
titul — název, nadpis — b
tolerance — snášenlivost — b
tolerantní — snášenlivý, velkorysý — b
tolerovat — snést, snášet — b
totální — úplný — b
toxický — jedovatý — b
toxin — jed — b
trailer — upoutávka — a/b
transformovat — přetvářet — b
transparentní — průhledný — b
turbulentní — bouřlivý — b
unifikovat — sjednotit — a/b
unikátní — jedinečný — b
úzus — užití; zvyklost — b
vakcinace — očkování — b
validní — platný — a
variabilní — proměnlivý — b
ve finále — nakonec — a
verifikovat — ověřit — a
vertikální — svislý — b
voucher — poukaz, poukázka — a
zenit — nadhlavník — b
zóna — pásmo — b