Proč je dobré sledovat ruský informační prostor? Aby nám neunikly důležité vzkazy, jako je tento. Stojí za to je vzít do úvahy při vlastním rozhodování.

Nebyl to nikdo menší než Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, kdo na svém telegramovém účtu uveřejnil vzkaz Ukrajincům a potažmo všem milovníkům mírových rozhovorů, kteří se jali Ukrajincům vysvětlovat, že ten kousek území za konec války stojí. Mohl by zajímat i nepočetnou zbývající hrstku bláhovců, kteří se ještě stále domnívají, že Kremlu jde „jen“ o Donbas – z vlastní zkušenosti vím, že jsou mezi nimi bohužel i velmi vzdělaní a jinak dobře se orientující jedinci. Medveděvův příspěvek je nadepsán „Proč je Ukrajina pro své obyvatele nebezpečná“ a má následující znění:

Existence Ukrajiny je pro její obyvatele smrtelně nebezpečná. A nemám na mysli jen současný stát, banderovský politický režim. Mám na mysli jakoukoli, naprosto jakoukoli Ukrajinu. Proč? Přítomnost nezávislého státu na historických ruských územích bude nyní neustálým důvodem k obnovení válečných akcí. Je příliš pozdě. Ať už bude v čele rakovinného novotvaru zvaného Ukrajina kdokoli, legitimitu své vládě a právní postavení vlastní „zemi“ nedodá. A proto nad ní bude pravděpodobnost nového střetu viset na neurčito. Prakticky navždy. Navíc existuje stoprocentní pravděpodobnost nového konfliktu bez ohledu na to, jaké bezpečnostní dohody Západ s loutkovým režimem v Kyjevě podepíše. Nezabrání tomu ani přidružení Ukrajiny k EU, dokonce ani vstup této umělé země do NATO. Může k němu dojít za deset nebo padesát let. Proto je existence Ukrajiny pro Ukrajince osudná. Jsou to konec konců praktičtí lidé. Bez ohledu na to, jak moc si teď přejí smrt Rusů. Jakkoli nenávidí ruské vedení. Jakkoli touží po bájné EU a NATO. Při volbě mezi věčnou válkou a nevyhnutelnou smrtí a životem si naprostá většina Ukrajinců (tedy až na hrstku zarytých nacionalistů) nakonec vybere život. Uvědomí si, že život ve velkém společném státě, který se jim nyní příliš nelíbí, je lepší než smrt. Jejich smrt a smrt jejich blízkých. A čím dříve si to Ukrajinci uvědomí – tím lépe.

Je to samozřejmě jen poslední vyjádření z předlouhé řady jemu podobných. Rozmanití exponenti putinského režimu, od nejvyšších úředníků přes propagandisty po kooptované vojenské blogery, opakovaně hlásají totéž v nekonečných obměnách. Ruský informační prostor je nasycen poselstvím, hovořícím jedním hlasem o tom, že v „ruském světě“ není pro ukrajinský stát ani ukrajinský národ místo. Je stěží uvěřitelné, že se za tohoto stavu věcí ještě někdo soudný může vážně kojit představou, že si zástupci militarizovaného fašistického Ruska sednou s Ukrajinci za jednací stůl a blahosklonně řeknou, tak nám chlapci nechte ten Krym a východ a udělejme za válkou tečku, my už toho taky máme dost – i kdyby tomu byla ukrajinská strana z nějakého nepochopitelného důvodu nakloněna.

Jiná věc je, že tentýž „liberální“ Medveděv pravidelně vyhrožuje nejrůznějším evropským zemím válkou či jaderným úderem, asi podle toho, jak se zrovna vyspí, popřípadě podle toho, jaké zažívání má jeho kamarád Vladimír Vladimírovič. O tom někdy jindy, nicméně v žádném případě to na mírumilovné soužití ve „společném evropském domě“ nevypadá, natož aby se putinisti smířili s existencí Ukrajiny a Ukrajinců.