Hongkongský volební speciál: Přichází nový dirigent
V Hongkongu se dějí neobyčejné věci. Některé přicházejí rychle a nečekaně, jiné je naopak možné předvídat i bez křišťálové koule. Jako například to, že 8. května bude John Lee Ka-chiu zvolen novým správcem Hongkongu
Jen pouhé čtyři dny uplynuly na začátku dubna mezi rezignací Johna Lee Ka-chiu z pozice druhého nejvyššího úředníka hongkongské administrativy, ohlášením jeho kandidatury na post nejvyšší a představením týmu jeho 17 volebních poradců. O týden později se tým rozrostl na 150 osob a je v něm doslova každý, kdo v Hongkongu něco znamená. To jsou události překvapivé a nečekané. Výsledkem volební kampaně bude, že jako jediný kandidát John Lee 8. května 2022 vyhraje velmi specifické “volby”. Volit ho nebudou občané, ale pečlivě vybraný sbor 1461 volitelů, kteří představují 0,02 procent obyvatel Hongkongu. Čísla hovoří jasně: John Lee získal celkem 786 nominací. Ve "volbách" mu ke zvolení do funkce mu bude stačit jen 751 hlasů. Úroveň současné politické diskuze v Hongkongu vystihuje výrok právničky Marie Tamové, která v rozhovoru pro rozhlas prohlásila: “To, že máme jednoho kandidáta neznamená, že máme méně možností výběru.”
Kritici se ptají, k čemu je vlastně dobrá tato hra na volby, v nichž bude “soutěžit” jediný kandidát a jejichž výsledek je dopředu známý. Nebylo by lepší Johna Lee prostě dosadit do nejvyšší funkce bez zbytečných šarád? A ušetřit 17 miliónů hongkongských dolarů, které to bude stát daňové poplatníky?
Otázek je tu více. Například, jak se Johnovi Lee, kariérnímu policistovi, podařilo získat podporu elity ze světa financí, obchodu, práva, akademie a kultury? Podle nejmenovaného provládního zdroje citovaného deníkem South China Morning Post, se mu dostalo pomoci přímo z nejvyššího úřadu reprezentující zájmy čínské vlády v Hongkongu: “Úřad chce, aby John Lee lidem ukázal, že přichází změna, což je dobré znamení,” upřesnil zdroj. Zde je dobré si povšimnout, že pod podmínkou anonymity dnes v Hongkongu mluví s médii nejen lidé kritičtí k vládě, ale i provládní a pročínské zdroje.
Lidé si změnu přáli, ale představovali si ji úplně jinak. Požadovali více účasti na správě věcí veřejných a přímou volbu správce Hongkongu. To byl hlavní požadavek deštníkového hnutí už v roce 2014, kdy centrum města na 79 dní zablokovalo stanové městečko protestujících. O pět let později, v červnu 2019, lidé původně vyšli do ulic protestovat proti navrhované novele extradikčního zákona, podle které by mohli být lidé obvinění ze spáchání trestného činu v Hongkongu předáni soudům v pevninské Číně. Jejich protesty byly úspěšné v tom, že kontroverzní návrh byl po několika měsících nepokojů stažen. Další požadavky, jako přímá volba správce Hongkongu a vyšetření policejního násilí, úspěšné nebyly.
Protesty utlumil příchod covidu a poslední ránu jim zasadilo přijetí zákona o státní bezpečnosti v červnu 2020. Všichni představitelé politické opozice jsou dnes buď odsouzeni, čekají ve vazbě na soud nebo emigrovali. Následovala zásadní reforma volebního systému, která vedla ke snížení počtu přímo volených míst v Legislativní radě. Zákonodárcem se může stát jen člověk, který soustavně projevoval svou loajalitu hongkongské administrativě a čínské vládě. V prvních reformovaných volbách v prosinci 2021 byl do Legislativní rady zvolen jen jeden poslanec, který se neprofiluje jako “provládní”. Zásadně se změnila i pravidla volby správce Hongkongu. Místo změn směrem k demokratickým volbám, které si lidé přáli, následovaly změny, které na pomyslné časové ose vývoje demokracie vrhly Hongkong o 30 let zpátky.
Kdo je John Lee Ka-chiu?
Kariéra Johna Lee Ka-chiu se zpočátku nevyvíjela slibně. K policii nastoupil v roce 1977 ve svých 19 letech, ale výrazného povýšení dosáhl až v roce 1997. Jako velitel se osvědčil a nakonec se stal náměstkem policejního komisaře. Připisují se mu zásluhy za proměnu hongkongské policie z respektované profesní organizace v obávanou represivní složku, proměnu, která započala v roce 2014. Hvězdnou etapu jeho kariéry odstartoval kritický rok 2019. Jako ministr vnitra byl tehdy jedním z hlavních propagátorů kontroverzní novely extradikčního zákona. Svou loajalitu Pekingu pak stvrdil i tvrdým postupem vůči demonstrantům a řízením eskalace policejních zásahů. Protestující požadovali jeho odstoupení. Místo toho byl John Lee v červnu 2021 za své zásluhy povýšen na pozici druhého nejvyššího úředníka hongkongské vlády. Idylu beztrestnosti narušily jen sankce ze strany USA. Spolu se současnou správkyní Hongkongu, Carrie Lamovou, se John Lee ocitl na seznamu 11 osob sankciovaných za omezování občanských svobod v Hongkongu.
Americké sankce nečekaně zasáhly i do volební kampaně, když společnost YouTube náhle zrušila volební kanál Johnlee2022. Poradci Johna Lee rádi využívali sociální sítě pro komunikaci s veřejností, např. poprvé oznámili jeho kandidaturu na YouTube a na Facebooku. Krok YouTube kritizují jako nehorázné zasahování do volebního procesu. Padla též slova o cenzuře a hlasy vyzývající k bojkotu YouTube. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí prohlásil, že Google, který vlastní YouTube, pomáhá americké vládě zasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí. A právníci se zamýšleli nad tím, zda se sponzoři volební kampaně sankcionovaného člověka nedostanou do konfliktu s americkými finančními institucemi. Potenciálně by tu mohl vzniknout problém pro ty čínské patrioty, kteří jsou též nositeli amerických pasů.
John Lee není mužem slova. Kritici mu vyčítají slabou připravenost a nedostatek znalostí, které opakovaně demonstruje během tiskových konferencí. Na otázky, zda bude jednat i s představiteli demokratických stran, odpovídá vyhýbavě. Sám se prezentuje jako muž činu oddaný Číně, který dosahuje požadovaných výsledků. Titul magistra získal samostudiem na jedné z univerzit v Austrálii, ale jezdil se učit i do Číny. V roce 2018 po návratu ze studijní cesty do ujghurské autonomní oblasti Sin-ťiangu prohlásil, že zkušenosti z boje proti terorismu, které tam načerpal, budou užitečné i pro Hongkong. Terorismus a radikalizace jsou dvě slova, která se v poslední době ve veřejném prostoru skloňují velmi často. Barevné plakáty na ulicích varují občany před nebezpečím terorismu a nabádají je, aby policii hlásili vše podezřelé. Podle bezpečnostních analytiků to ale zní v Hongkongu, který tradičně patří mezi jedno z nejbezpečnějších měst v Asii, přehnaně a nepatřičně.
Nástup Johna Lee do čela hongkongské administrativy je dobrou zprávou pro hongkongskou policii. Znamená to, že za porušování interních předpisů při zásazích proti demonstrantům nebude nikdo stíhán. K odpovědnosti nebude povolána ani politická reprezentace, jejíž strategická pochybení vedla k vyvolání vlny nepokojů v roce 2019. Místo toho bude pokračovat rozklad systému politické odpovědnosti.
Otevíráme novou kapitolu plnou nejasností
Johna Lee se osvědčil v aplikování bezpečnostního zákona v Hongkongu, což se zdá být jeho hlavní předností. Již brzy bude mít k ruce i nové nástroje, jako například zákon o “fake news”, který by měl posílit kontrolu médií, a zákon o státní bezpečnosti Hongkongu, jehož přijetí vyžaduje článek 23 hongkongské miniústavy. Ten bude odlišný od zákona o státní bezpečnosti z roku 2020 vytvořeného v Pekingu. Jeho cílem bude postavit mimo zákon činy jako velezrada, separatismus, rozvratná činnost a podvratná činnost proti centrální vládě, krádež státních tajemství a politické aktivity zahraničních organizací.
Volební programové prohlášení pod názvem “Společně otevřeme novou kapitolu Hongkongu”, zveřejnil John Lee až 29. dubna, tedy jen devět dní před “volbami”. Má celkem 27 stran v čínštině a 44 stran v anglické verzi, a je o polovinu kratší než to, se kterým před pěti lety zvítězila ve volbách Carrie Lamová. Podle kritiků je program Johna Lee vágní a chudý na originální myšlenky. I John Lee uznal, že jeho text má jisté slabiny. Přiznal, že byl “limitován počtem slov”. Slíbil, že všechny své záměry důkladně upřesní po svém zvolení. Není zcela jasné, čemu má jeho programové prohlášení sloužit. I jeho příznivci uznávají, že nebylo nezbytné. Budou ho volit proto, že John Lee je správný chlapík, člověk na svém místě, znají ho už řadu let a prostě proto, že mu věří, prohlásili někteří z nich v médiích.
Nejfrekventovanějšími slovy v programu byly “rozvoj”, “ekonomika”, “technologie” a “bydlení”. To jsou všechno oblasti, ve kterých John Lee nemá žádné zkušenosti. Kritici poukazují na to, že program nenabízí žádnou vizi, ani konkrétní plány. Většinu myšlenek týkajících se ekonomiky, řešení bytové otázky a boje s mezigenerační chudobou už představili ve svých programech jeho předchůdci. Do praxe se jim ale podařilo prosadit velmi málo. John Lee slibuje “orientaci na výsledek”, ale bez časového harmonogramu či konkrétních plánovaných kroků to zní jen jako volební slogan.
Většina analytiků na obou stranách politického spektra se shoduje, že výběrem Johna Lee vysílá Peking Hongkongu velmi silný signál. Liší se jen jejich interpretace tohoto signálu. Zatímco někteří chápou nástup Johna Lee jako novou kapitolu hongkongské prosperity v rámci Číny, jako např. začlenění Hongkongu do grandiózních projektů, jako je čínské Silicon Valley na jihu země, jiní ji vidí jako zpečetění současného kurzu utužování kontroly ve všech oblastech života a celkové “mainlandizace”, tj. přetváření Hongkongu k obrazu pevninské Číny. Výběr silného týmu poradců, kde jsou kromě hongkongských elit zastoupeni i významní čínští podnikatelé má význam více než symbolický. Ukazuje, že namísto občanů to budou podnikatelé z pevninvské Číny, kdo se bude aktivně účastnit politického života v Hongkongu.
Výběrem Johna Lee přiznává Peking primární nedůvěru nejen v hongkongskou administrativu a veřejnost, ale i obavy z dalších protestů. Je zde patrný radikální rozchod s tradicí bývalé koloniální administrativy, ze které vzešla Carrie Lamová a Donald Tsang, dva ze čtyř správců Hongkongu zvolených po jeho návratu pod čínskou správu. Steve Tsang, ředitel China Institute při SOAS v Londýně, kandidaturu Johna Lee shrnul takto: “To, že Peking vybral člověka s takovými zkušenostmi, ukazuje, že jeho hlavní prioritou je zajistit, aby v Hongkongu nezůstal žádný hlas disentu.”
Zatímco Carrie Lamová se na začátku protestů v roce 2019 prezentovala jako matka, která musí pevnou rukou vychovávat naivní Hongkongžany, John Lee zakončil svůj první kandidátský projev prohlášením, že bude dirigentem nové hongkongské symfonie. Neznáme sice zatím její partituru, ale není pochyb o tom, že se na její přípravě pilně pracuje v Pekingu.
(Zkrácená verze textu vyšla v Lidovkách 7.5. 2022)
Jen pouhé čtyři dny uplynuly na začátku dubna mezi rezignací Johna Lee Ka-chiu z pozice druhého nejvyššího úředníka hongkongské administrativy, ohlášením jeho kandidatury na post nejvyšší a představením týmu jeho 17 volebních poradců. O týden později se tým rozrostl na 150 osob a je v něm doslova každý, kdo v Hongkongu něco znamená. To jsou události překvapivé a nečekané. Výsledkem volební kampaně bude, že jako jediný kandidát John Lee 8. května 2022 vyhraje velmi specifické “volby”. Volit ho nebudou občané, ale pečlivě vybraný sbor 1461 volitelů, kteří představují 0,02 procent obyvatel Hongkongu. Čísla hovoří jasně: John Lee získal celkem 786 nominací. Ve "volbách" mu ke zvolení do funkce mu bude stačit jen 751 hlasů. Úroveň současné politické diskuze v Hongkongu vystihuje výrok právničky Marie Tamové, která v rozhovoru pro rozhlas prohlásila: “To, že máme jednoho kandidáta neznamená, že máme méně možností výběru.”
Kritici se ptají, k čemu je vlastně dobrá tato hra na volby, v nichž bude “soutěžit” jediný kandidát a jejichž výsledek je dopředu známý. Nebylo by lepší Johna Lee prostě dosadit do nejvyšší funkce bez zbytečných šarád? A ušetřit 17 miliónů hongkongských dolarů, které to bude stát daňové poplatníky?
Otázek je tu více. Například, jak se Johnovi Lee, kariérnímu policistovi, podařilo získat podporu elity ze světa financí, obchodu, práva, akademie a kultury? Podle nejmenovaného provládního zdroje citovaného deníkem South China Morning Post, se mu dostalo pomoci přímo z nejvyššího úřadu reprezentující zájmy čínské vlády v Hongkongu: “Úřad chce, aby John Lee lidem ukázal, že přichází změna, což je dobré znamení,” upřesnil zdroj. Zde je dobré si povšimnout, že pod podmínkou anonymity dnes v Hongkongu mluví s médii nejen lidé kritičtí k vládě, ale i provládní a pročínské zdroje.
Lidé si změnu přáli, ale představovali si ji úplně jinak. Požadovali více účasti na správě věcí veřejných a přímou volbu správce Hongkongu. To byl hlavní požadavek deštníkového hnutí už v roce 2014, kdy centrum města na 79 dní zablokovalo stanové městečko protestujících. O pět let později, v červnu 2019, lidé původně vyšli do ulic protestovat proti navrhované novele extradikčního zákona, podle které by mohli být lidé obvinění ze spáchání trestného činu v Hongkongu předáni soudům v pevninské Číně. Jejich protesty byly úspěšné v tom, že kontroverzní návrh byl po několika měsících nepokojů stažen. Další požadavky, jako přímá volba správce Hongkongu a vyšetření policejního násilí, úspěšné nebyly.
Protesty utlumil příchod covidu a poslední ránu jim zasadilo přijetí zákona o státní bezpečnosti v červnu 2020. Všichni představitelé politické opozice jsou dnes buď odsouzeni, čekají ve vazbě na soud nebo emigrovali. Následovala zásadní reforma volebního systému, která vedla ke snížení počtu přímo volených míst v Legislativní radě. Zákonodárcem se může stát jen člověk, který soustavně projevoval svou loajalitu hongkongské administrativě a čínské vládě. V prvních reformovaných volbách v prosinci 2021 byl do Legislativní rady zvolen jen jeden poslanec, který se neprofiluje jako “provládní”. Zásadně se změnila i pravidla volby správce Hongkongu. Místo změn směrem k demokratickým volbám, které si lidé přáli, následovaly změny, které na pomyslné časové ose vývoje demokracie vrhly Hongkong o 30 let zpátky.
Kdo je John Lee Ka-chiu?
Kariéra Johna Lee Ka-chiu se zpočátku nevyvíjela slibně. K policii nastoupil v roce 1977 ve svých 19 letech, ale výrazného povýšení dosáhl až v roce 1997. Jako velitel se osvědčil a nakonec se stal náměstkem policejního komisaře. Připisují se mu zásluhy za proměnu hongkongské policie z respektované profesní organizace v obávanou represivní složku, proměnu, která započala v roce 2014. Hvězdnou etapu jeho kariéry odstartoval kritický rok 2019. Jako ministr vnitra byl tehdy jedním z hlavních propagátorů kontroverzní novely extradikčního zákona. Svou loajalitu Pekingu pak stvrdil i tvrdým postupem vůči demonstrantům a řízením eskalace policejních zásahů. Protestující požadovali jeho odstoupení. Místo toho byl John Lee v červnu 2021 za své zásluhy povýšen na pozici druhého nejvyššího úředníka hongkongské vlády. Idylu beztrestnosti narušily jen sankce ze strany USA. Spolu se současnou správkyní Hongkongu, Carrie Lamovou, se John Lee ocitl na seznamu 11 osob sankciovaných za omezování občanských svobod v Hongkongu.
Americké sankce nečekaně zasáhly i do volební kampaně, když společnost YouTube náhle zrušila volební kanál Johnlee2022. Poradci Johna Lee rádi využívali sociální sítě pro komunikaci s veřejností, např. poprvé oznámili jeho kandidaturu na YouTube a na Facebooku. Krok YouTube kritizují jako nehorázné zasahování do volebního procesu. Padla též slova o cenzuře a hlasy vyzývající k bojkotu YouTube. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí prohlásil, že Google, který vlastní YouTube, pomáhá americké vládě zasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí. A právníci se zamýšleli nad tím, zda se sponzoři volební kampaně sankcionovaného člověka nedostanou do konfliktu s americkými finančními institucemi. Potenciálně by tu mohl vzniknout problém pro ty čínské patrioty, kteří jsou též nositeli amerických pasů.
John Lee není mužem slova. Kritici mu vyčítají slabou připravenost a nedostatek znalostí, které opakovaně demonstruje během tiskových konferencí. Na otázky, zda bude jednat i s představiteli demokratických stran, odpovídá vyhýbavě. Sám se prezentuje jako muž činu oddaný Číně, který dosahuje požadovaných výsledků. Titul magistra získal samostudiem na jedné z univerzit v Austrálii, ale jezdil se učit i do Číny. V roce 2018 po návratu ze studijní cesty do ujghurské autonomní oblasti Sin-ťiangu prohlásil, že zkušenosti z boje proti terorismu, které tam načerpal, budou užitečné i pro Hongkong. Terorismus a radikalizace jsou dvě slova, která se v poslední době ve veřejném prostoru skloňují velmi často. Barevné plakáty na ulicích varují občany před nebezpečím terorismu a nabádají je, aby policii hlásili vše podezřelé. Podle bezpečnostních analytiků to ale zní v Hongkongu, který tradičně patří mezi jedno z nejbezpečnějších měst v Asii, přehnaně a nepatřičně.
Nástup Johna Lee do čela hongkongské administrativy je dobrou zprávou pro hongkongskou policii. Znamená to, že za porušování interních předpisů při zásazích proti demonstrantům nebude nikdo stíhán. K odpovědnosti nebude povolána ani politická reprezentace, jejíž strategická pochybení vedla k vyvolání vlny nepokojů v roce 2019. Místo toho bude pokračovat rozklad systému politické odpovědnosti.
Otevíráme novou kapitolu plnou nejasností
Johna Lee se osvědčil v aplikování bezpečnostního zákona v Hongkongu, což se zdá být jeho hlavní předností. Již brzy bude mít k ruce i nové nástroje, jako například zákon o “fake news”, který by měl posílit kontrolu médií, a zákon o státní bezpečnosti Hongkongu, jehož přijetí vyžaduje článek 23 hongkongské miniústavy. Ten bude odlišný od zákona o státní bezpečnosti z roku 2020 vytvořeného v Pekingu. Jeho cílem bude postavit mimo zákon činy jako velezrada, separatismus, rozvratná činnost a podvratná činnost proti centrální vládě, krádež státních tajemství a politické aktivity zahraničních organizací.
Volební programové prohlášení pod názvem “Společně otevřeme novou kapitolu Hongkongu”, zveřejnil John Lee až 29. dubna, tedy jen devět dní před “volbami”. Má celkem 27 stran v čínštině a 44 stran v anglické verzi, a je o polovinu kratší než to, se kterým před pěti lety zvítězila ve volbách Carrie Lamová. Podle kritiků je program Johna Lee vágní a chudý na originální myšlenky. I John Lee uznal, že jeho text má jisté slabiny. Přiznal, že byl “limitován počtem slov”. Slíbil, že všechny své záměry důkladně upřesní po svém zvolení. Není zcela jasné, čemu má jeho programové prohlášení sloužit. I jeho příznivci uznávají, že nebylo nezbytné. Budou ho volit proto, že John Lee je správný chlapík, člověk na svém místě, znají ho už řadu let a prostě proto, že mu věří, prohlásili někteří z nich v médiích.
Nejfrekventovanějšími slovy v programu byly “rozvoj”, “ekonomika”, “technologie” a “bydlení”. To jsou všechno oblasti, ve kterých John Lee nemá žádné zkušenosti. Kritici poukazují na to, že program nenabízí žádnou vizi, ani konkrétní plány. Většinu myšlenek týkajících se ekonomiky, řešení bytové otázky a boje s mezigenerační chudobou už představili ve svých programech jeho předchůdci. Do praxe se jim ale podařilo prosadit velmi málo. John Lee slibuje “orientaci na výsledek”, ale bez časového harmonogramu či konkrétních plánovaných kroků to zní jen jako volební slogan.
Většina analytiků na obou stranách politického spektra se shoduje, že výběrem Johna Lee vysílá Peking Hongkongu velmi silný signál. Liší se jen jejich interpretace tohoto signálu. Zatímco někteří chápou nástup Johna Lee jako novou kapitolu hongkongské prosperity v rámci Číny, jako např. začlenění Hongkongu do grandiózních projektů, jako je čínské Silicon Valley na jihu země, jiní ji vidí jako zpečetění současného kurzu utužování kontroly ve všech oblastech života a celkové “mainlandizace”, tj. přetváření Hongkongu k obrazu pevninské Číny. Výběr silného týmu poradců, kde jsou kromě hongkongských elit zastoupeni i významní čínští podnikatelé má význam více než symbolický. Ukazuje, že namísto občanů to budou podnikatelé z pevninvské Číny, kdo se bude aktivně účastnit politického života v Hongkongu.
Výběrem Johna Lee přiznává Peking primární nedůvěru nejen v hongkongskou administrativu a veřejnost, ale i obavy z dalších protestů. Je zde patrný radikální rozchod s tradicí bývalé koloniální administrativy, ze které vzešla Carrie Lamová a Donald Tsang, dva ze čtyř správců Hongkongu zvolených po jeho návratu pod čínskou správu. Steve Tsang, ředitel China Institute při SOAS v Londýně, kandidaturu Johna Lee shrnul takto: “To, že Peking vybral člověka s takovými zkušenostmi, ukazuje, že jeho hlavní prioritou je zajistit, aby v Hongkongu nezůstal žádný hlas disentu.”
Zatímco Carrie Lamová se na začátku protestů v roce 2019 prezentovala jako matka, která musí pevnou rukou vychovávat naivní Hongkongžany, John Lee zakončil svůj první kandidátský projev prohlášením, že bude dirigentem nové hongkongské symfonie. Neznáme sice zatím její partituru, ale není pochyb o tom, že se na její přípravě pilně pracuje v Pekingu.
(Zkrácená verze textu vyšla v Lidovkách 7.5. 2022)